středa 31. srpna 2016

Pasta z ostrova Lipari (Pasta delle Lipari)


Pro dnešní recept si zajedeme až k Sicílii, respektive na ostrov Lipari. Hlavní ingrediencí jsou mandle a ořechy. Mandle se na Sicílii používají hojně, od těstovin až po výborné zákusky, sušenky, moučníky nebo rozmanité výrobky z marcipánu a mandlového těsta, protože jsou typickým produktem tohoto regionu. Pasta delle Lipari je jednoduchá na přípravu a velmi chutná, mírně pikantní a vhodná pro všechny strávníky.
*********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
350 gr těstovin ( originální recept jsou "spaghetti" ale lze použít i krátký formát - v mém případě mašle nebo-li "farfalle")
hrstku ořechů (asi 10 jader)
50 gr mandlí
1 stroužek česneku
5 lžic olivového extra panenského oleje
5 loupaných rajčat zbavených semen
peperoncino, oregano, sůl - podle chuti
*********************************************************************************************************************************
Rajčata spařte horkou vodou, oloupejte a rozkrojte napůl. Vyjměte semínka a nakrájejte na kousky.
Těstoviny dejte vařit do osolené vody a mezitím připravte "sugo". Do mixéru dejte mandle,ořechy, česnek a peperoncino a rozmixujte. Pak přidejte nakrájená rajčata, oregano, olej a sůl a ještě chvíli mixujte. Dejte vše do větší pánve nebo kastrolu, mírně ohřejte a přidejte scezené těstoviny uvařené "al dente" t.j. ne rozvařené. Zamíchejte a hned podávejte jak jinak než s přáním BUON APPETITO!Usmívající se



pátek 26. srpna 2016

Brambory zapečené s cibulí (teglia di patate e cipolla)

V očekávání (mohu říct i toužebném) chladnějších dnů jsem našla tento recept - jednoduchý, levný, chutný.. Už jsem jej párkrát dělala i jako přílohu k pečenému masu, ale je výborný i samotný nebo se salátem, dá se jíst teplý, vlažný i studený... Dále jej můžete obohatit i šunkou, salámem, někdy dávám pancettu (slaninu) nebo kousky salsicce (italské syrové klobásky). Vypadá spíš česky než italsky ale našla jsem jej v italské kuchařce - pravděpodobně pochází ze severní Itálie nebo z Toskánska kde se s oblibou používají jednoduché a lehce přístupné (rozuměj - to co najdeme ve spíži :-)) suroviny.
*********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
800 gr brambor
1 cibule
pár lístků šalvěje
pár lístků tymiánu
strouhaný tvrdý sýr (Grana Padano nebo Gran Moravia)
strouhanka
30 gr másla
trochu mušlátového oříšku
sůl a pepř
eventuelně a podle chuti šunku nebo jinou uzeninu
*********************************************************************************************************************************
Vybereme přibližně stejně velké brambory a dáme je vařit ve slupce pár minut. Vyndáme, necháme prochladnout oloupeme a pak nakrájíme na plátky nebo nahrubo nastrouháme. V pekáčku rozpustíme máslo - lze použít i zdravější olej nebo nezdravé sádlo které ale v tom množství určitě neuškodí a získáte hezkou kůrčičku ( v těchto případech prostě fandím sádlu!) a vložíte první vrstvu brambor. Cibuli oloupete a nakrájíte na velmi jemné plátky, pokryjete vrstvu brambor, přidáte nasekaný tyminán, šalvěj, sůl a pepř a špetku muškátového oříšku. Můžete samozřejmě použít i jiné bylinky, podle chuti. Pokapeme tukem a uděláme další vrstvu z brambor a cibule tím samým způsobem.
Nakonec posypeme strouhankou kterou jsme smíchali s nastrouhaným sýrem a dáme zapéct.
Stačí zhruba 10 - 15 minut při 180 stupních a pak můžete dát pod gril aby se udělala pěkná kůrčička i zvrchu.
Tip pro ty, kteří musí mít maso : do brambor zlehka přimícháte na kostičky nakrájenou šunku, libové uzené nebo salám ( a hned je to veselejší,že? :-)) BUON APPETITO!Usmívající se

úterý 23. srpna 2016

Setkání

Dnes vám popíši mé první setkání (spíš bych měla napsat utkání) s italskou policií. O které je známo, že se neustále potýká s nedostatkem pracovních sil, ne snad proto že by o službu v tomto skvělém útvaru nebyl zájem, ale kvůli nedostatku financí. Nejsou peníze! vykřikují politici na stížnosti agentů kteří si ze svého kupují i papír na kterém musí psát hlášení s mnoha kopiemi. Nejsou peníze! je zavrhována každá žádost zoufalých komisařů aby jim byli poslány posily alespoň v době dovolených nebo zvláštních akcí. Peníze jsou jen na ochranky politiků nebo hlídání emigrantů ve sběrných centrech... ale to je už jiná story.
I přes extrémní nedostatek personálu se mi podařilo zaměstnat hned dva policisty a jsem na to právem hrdá.
Abych vás alespoň trochu uvedla do obrazu - mám ráda pejsky ale doma žádného nemáme tudíž jsem částečně adoptovala jednu psí slečnu - zlatý retrívr barvy šampáňo, 2 roky - kdo by odolal. Chodíme se spolu venčit do parku když je panička pracovně vytížená a jsme všechny spokojené.
Před pár dny se odpoledne vracíme k jejich domu který se nachází v jedné postranní slepé uličce. Nechám slečnu pejskovou na zahradě a když odcházím vidím auto které vjíždí do ulice. Tady nezaparkujou, myslím si, je to jen pro obyvatele. Zahnu za roh do naší ulice, auto vycouvá a jede pomalu směrem nahoru. Koukám na ně a říkám si, měla bych je upozornit že o něco výš je bezplatné parkoviště. To už auto stojí a řidič na mě mává červenou plácačkou a něco říká. "Cože?" ptám se. "Signora!" "Co potřebujete?" žiju nadále v domnění že chtějí zaparkovat.
"Jsme policie!" Auto je normální osobní, člověk za volantem v civilu.
Okamžitě se mi vybaví zkazky o falešných policistech, kteří se vloudí do bytu aby vás vykradli nebo tvrdí, že váš příbuzný měl havárku a potřebuje nutně peníze. Měli by se identifikovat, nemá ani uniformu, napadne mě zároveň s případem kdy se postiženému prokázali - průkazkou na tramvaj. Taky řekněte mi kdo z vás viděl opravdu a podrobně skutečnou policejní průkazku? I kdyby byla nakrásně pravá, zamávají vám s ní před očima a co vidíte? Rozmazanou fotku a nějaká písmena. Když si podvodníci vyberou osobu nad padesát, v 90% je dalekokozraká.
A mě ukázali jen PLÁCAČKU!! Mám jen malou kabelku kde jsou klíče, mobil-starší typ, sušenky pro pejskovou a kapesník. Dokumenty nemám, takže i když seberou klíče, nevědí kam jít.
Postavím se k situaci čelem - narazili jste, chlapci!
Řidič vystoupil a prý kam jdu. Já na něj s úsměvem ve stylu 'na mě si nepřijdete' : "Proč se ptáte?" "Musím vás zkontrolovat". " A proč zrovna mě?" přehlížím ho.
"Máte dokumenty?"
"Nemám!" odpovím zvesela. To víš, abys věděl kde bydlím - tůdle!!
"Nemáte...a kam jdete a odkud jdete?" Nedá si pokoj.
"Jdu domů a byla jsem se psem" začínám odsekávat.
"A kde je ten pes??"
"Pes je doma!!"
"Kde?"
"Támhle v té ulici!" ukážu dolů.
"Takže vy nejdete domů!"
"Jdu domů, pes je u sebe doma".
"On to není váš pes?" Začíná mu svítat a já mám dojem že někomu ukradli psa a mám co dělat s ochránci zvířat.
Situace se začínala komplikovat a na pomoc kolegovi z auta vystoupil druhý muž. A ejhle..toho znám! A je to opravdový policista!! Jéje.. vídávala jsem ho v parku s dcerkami kterak tam ze sebe dělal šaška.. "Dobrý den", tvářím se vstřícně. Poznal mě, určitě poznal, i když možná nevěděl kam mě zařadit. Jenže pak tomu sympatickému taťkovi ztvrdly rysy a hned na mě :" Odkud jdete paní?"
"Byla jsem se psem!"
"A kde máte psa??" Mám dojem že se zblázním.
"Pes je doma, já jdu domů, ale jinam domů... můžu vědět co se děje??"
A konečně jsem se dočkala věty, která nechybí v žádném pořádném policejním filmu : "Otázky tady dávám já!!"
A už to jelo - kdo jste, kde bydlíte, datum narození, musíme si vás zkontrolovat. Znovu se ptám proč.
"Jsme v Itálii", odpověděl logicky, "tak kontrolujeme!"
Ale že to trvalo - jsem tu už 33 let a tohle je moje první kontrola!!
"Koho je ten pes?" ptá se podezíravě. Řeknu jméno, příjmení i titul. Jako když mávneš kouzelným proutkem - kdo by neznal naší paní gynekoložku? Odrodila určitě i holčičky pana policejního...
Taky že změnil tón hlasu a zjihnul.
Prý jestli jsem s tím psem chodila ulicí nahoru a dolů?
Copak jsem blbá?? myslím si v duchu a nahlas přiznávám že jsem ho unesla do parku.
"A neviděla jste tady takové 2 ženské?"
" Neviděla". "Tak kdybyste je viděla, zavoláte nás?"
" To víte že jo" (ani mě nehne!! a jaké ženské - tlusté, hubené, bílé, černé, tetované..)
Ptám se alespoň jestli jsou Italky nebo cizinky? Prý cizinky, odpoví tajemně. To ovšem mění situaci - identikit jako hrom. Hlavně když má člověk jasno. Jsem propuštěna a smím domů.
Sotva jsem vstoupila do dveří, zvoní mobil a volá udýchaná majitelka slečny pejskové. "Představ si, volal mi soused že před mojí brankou jsou nějaké ženské a obhlížejí to tam. Tak jsem zavolala na policii a řekli že hned někoho pošlou - víš, já se s nimi docela dobře znám!"
Jo, vím. Nechám jí vydechnout a mírně přehánějíc povídám : "Víš co jsi provedla?? Málem mě zavřeli a holčičku (pejskovou, pozn.aut :-)) ti chtěli dát do útulku!" Vylíčím moje dobrodružství, ale solidarity se nedočkám, upřímně se baví a pro smích nemůže ani mluvit.
Po inkriminovaných ženských není už ani vidu ani slechu. Dospěli jsme k názoru že se prostě ztratili ve slepé uličce a řetězovou shodou náhod jsem se stala podezřelou číslo jedna.
Říkám si že za takovou důslednost by si příslušníci přece jen zasloužili abych dostála svému slibu a nahlásila podezřelé cizinky.
Jakmile potkám nějaké dvě Němky, Francouzky nebo Rusky zavolám na ně policii. A běda jim jestli sebou budou mít psa.....

pátek 19. srpna 2016

Čokoládovo - banánový dort (Torta banane e cioccolato)

Recept na čokoládovo - banánový dort jsem měla uložený už alespoň měsíc ale troubě jsem se vyhýbala jak se dalo. Dnes jsem měla doma i všechny potřeby - nevím jak vám, ale když najdu nějaký zajímavý recept který bych nejraději udělala hned, většinou mi aspoň jedna chybí - a i když teplo nás ještě neopustilo, v kuchyni už se dá existovat i během pečení. A tady je konečný výsledek !
******************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
3 vejce
80 ml mléka
80 gr másla
150 gr cukru
150 gr mouky
1 prášek do pečiva s vanilkou
100 gr hořké čokolády (použila jsem 75%)
2 - 3 banány
Pozn.: rozmixovala jsem spolu s čokoládou i pár mandlí ale jen proto že jsem je měla doma - v receptu nebyly, ale rozhodně neuškodily, naopak!
******************************************************************************************************************************
Nejdříve si připravte formu na pečení,použila jsem kulatou o průměru 24 cm. Buď jí vymažte a vysypte moukou nebo dejte na dno pečicí papír - aby lépe držel, vypláchněte formu studenou vodou. Okraje nevymazávám, po upečení objedu ostrým nožem, zůstanou tak po vyklopení rovné. Nechte rozpustit máslo (může být i rostlinný tuk nebo půl na půl) a dejte prochladnout. Čokoládu jsem použila vcelku a na hrubo rozmixovala, nedávala jsem čokoládové pecky a bylo to učitě lepší. Banány oloupejte a nakrájejte na kolečka. V receptu byly uvedené tři, já dala dva a zdálo se mi, že stačily - záeží na vás jak dalece je milujete. Oddělte žloutky od bílků ke kterým přidejte špetku soli a ušlehejte tuhý sníh. Pak našlehejte žloutky do pěny spolu s cukrem a za stálého míchání přilijte vychladlé máslo ale už nešlehejte, jen dobře míchejte vařečkou. Nakonec střídavě a po troškách mléko které by mělo mít pokojovou teplotu a mouku s práškem, dobře rozmíchejte aby se neudělaly žmolky, přidejte banány s čokoládou a úplně jako poslední sníh z bílků. Ten dávám tak na 3x a opatrně obracím zespoda nahoru a obráceně, aby se příliš nepoškodil.
Směs vlijeme do formy a dáme péct na 170° asi 40 minut bez horkovzduchu. Kdyby se vám zdálo že povrch dortu příliš tmavne, přikryjte jej alobalem. Zkuste špejlí jestli je dobře propečený, pak vyndejte z trouby a nechte pár minut ve formě odpočinout, objeďte nožem okraje aby se uvolnily a opatrně vyklopte - pokud používáte odepínací formu, tím lépe. Nechte vychladnout a pak pocukrujte.
Tento dort už se nijak neplní, ale podle mě by mu neuškodilo trochu šlehačky na ozdobu, dejme tomu položit jej řezem na talířek a vrchní část ozdobit. Záleží na vás, mě nezbývá než popřát BUON APPETITO!Usmívající se

úterý 16. srpna 2016

Hambuger z lilků (Hamburger di melanzane)

Dnešní recept je vhodný i pro vegetariány a v ničem si nezadá se svým slavnějším masovým bratrem.
Použila jsem lilek, ale můžete vzít i jinou zeleninu, například cuketu anebo udělat zeleninovou směs - velmi dobrý je i s přidáním paprik.
**********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
1 lilek (cuketa, nebo směs lilku, cukety a papriky nebo podle vaší chuti)
2 plátky chleba (pokud použijete jen jeden druh zeleniny, stačí dva, jinak úměrně přidejte)
30 gr parmezánu
1 - 2 stroužky česneku
bazalka
sůl, pepř
olivový olej
**********************************************************************************************************************************
Lilek případně i ostatní zeleninu omyjte a nakrájejte na kostičky. Dejte na pánev s olejem a mírně poduste. Nechte prochladnout a vložte do mísy. Mezitím si namočte chleba v mléce nebo ve vodě a dobře jej vyždímejte a rozdrolte. Přidejte k zelenině spolu s parmezánem, utřeným česnekem, sekanou bazalkou (dávám zhruba jednu lžící), osolte a opepřete. Pokud je směs moc řídká, přidejte trochu strouhanky a nechte asi 10 minut uležet. Pak tvořte hamburgery, tady je na ně speciální forma, kulatá o průměru asi 10 cm do které se směs vloží a pak upěchuje, ale pokud jí nemáte stlačte dobře asi hrst směsi oběma rukama, aby byla hezky stmelená - vejce se nedávají. Pokud se vám i potom zdá že málo drží, obalte mírně v mouce nebo v jemně mleté strouhance - u pravých hamburgerů se to sice nedělá, ale tohle taky není pravý hamburger :-))
Rozehřejte olej na pánvi - ne moc, nesmí plavat! - a opatrně vložte, opečte a ještě opatrněji obraťte a opečte i z druhé strany. Z uvedeného množství - pouze z lilku, bez další zeleniny - připravíte 2 větší hamburgery. Podávejte se salátem nebo s bramborovou kaší a s přáním BUON APPETITO!Usmívající se

čtvrtek 11. srpna 2016

Rizoto s pestem z cukínek a rukoly ( Risotto con pesto di zucchine e rucola)

V dnešním receptu použijeme pesto z cukinek a rukoly - recept najdete ZDE a postačí vám poloviční dávka.
Na pravé risotto budete potřebovat hlavně pravé "riso" aneb rýži a nesnažte se ho obelhat protože se vám pomstí neurčitou lepící se hmotou anebo bude naopak příliš suché. Takže především ne rýži předvařenou, pravé italské risotto musí být měkké a žádoucí! Zrnka se k sobě vinou ale nerozvaří se, jsou propojená ostatními ingrediencemi a vše je krásně vláčné, protože italská kvalitní rýže obsahuje dost škrobu a neměla by se ani proplachovat. Správně uvařené risotto by mělo být "a onda" což znamená že se má vlnit.. vyzkouší se to tak, že se pohne kastrolem ve kterém se uvařilo a povrch se pohybuje sem a tam, tam a sem..jako příjemné vlnky, prostě musí zůstat "mokré". Žádné kopečky rýže s polotvrdou zeleninou a povrch posypaný eidamem - to se v naší restauraci nedělá:-)
Teď když jsem vás opět postrašila, připravte si vše potřebné a jdeme na to!
*******************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
320 gr italské rýže - nejlépe druh Carnaroli. V Tescu se prý prodává rýže značky Scotti Carnaroli, tuto značku znám a mohu vřele doporučit. Jinak lze použít druh Arborio které je i poněkud levnější a obsahuje trochu víc škrobu.
1 cibulka pokud možno čerstvá
sklenka suchého bílého vína
asi litr zeleninového vývaru
olivový olej
sůl a pepř
*******************************************************************************************************************************************
Připravte si pesto a ponechte pár lístků rukoly na ozdobu. Trochu je zřeďte zeleninovým vývarem a dejte na stranu. Ve větším kastrolu rozehřejte olej a vložte do něj nadrobno nakrájenou cibulku. Nechte jen mírně zesklovatět - v italské kuchyni málokdy najdete "cibulku do zlatova" - a vsypte rýži kterou za stálého míchání trochu opražíte, stačí zhruba 2 minuty. Pak vlijte všechno bílé víno a nechte úplně odpařit, ale nezapomeňte pořádd míchat. Že se víno odpařilo, zjistíte jednoduše - přivoníte si k rýži a když už nemá opojný vinný dech, je čas na další krok. K vínu si neodpustím dodatek - pokud možno, nechte být krabicové víno. Sklenka kvalitnějšího bílého se v domácnosti určitě najde a nehrozí, že se zkazí celý pokrm.
Nyní přijde na řadu zeleninový vývar, který není jistě komplikované udělat, ale přiznávám že se často uchýlým k podvodu a použiji kostku. Ať tak nebo tak, měl by být horký, jinak se může stát že risotto se neuvaří stejnoměrně.
Začněte přidávat po naběračce a míchejte. Teprve až se první dávka odpaří, přidejte druhou, pak třetí atd.a stačí míchat jen občas ale pořád hlídat, aby se rýže nepřipálila.
Nevím jestli vypotřebujete celý litr vývaru, úplně přesně jsem to nikdy neměřila a záleží také na kvalitě a druhu rýže, ale tak 3/4 určitě. Až uvidíte že jej rýže nevsakuje, je hotovo. Poznáte to i podle takového drobného bublání na povrchu a rýže musí zůstat mokřejší, ne vodnatá ani suchá.
Vsuvka: mám vyzkoušeno podle mých českých přátel že na italské risotto poprvé reagují trochu nedůvěřivě, především kvůli krémové konzistenci.( asi jako Italové reagují na guláš ve kterém nejsou rajčata :-)
Ale vsaďte se, pokud vyjde tak jak má, o čemž nepochybuji, že vás budou žádat o nášup!
Sejměte z plotny a vmíchejte pesto, rozdělte na talíře a ozdobte lístky rukoly a ihned podávejte jak jinak než s přáním BUON APPETITO!!Smějící se

pondělí 8. srpna 2016

Divadlo ticha (Teatro del silenzio)

Divadlo ticha aneb Teatro del silenzio bylo založeno již před 11 lety na podnět světoznámého italského zpěváka Andrea Bocelli v jeho rodné toskánské obci Lajatico. Tato překrásná krajina jej inspirovala ke koncertu, který měl být původně jen jeden, ale pro obrovský úspěch se rozhodli pořádat jej každoročně, vždy v měsící červenci. Netřeba dodávat že na toto jediné představení jsou lístky vyprodané dlouho dopředu a sjíždějí se tam lidé ze všech koutů světa.
Konstrukce se skládá z kruhového jeviště o průměru několika metrů v jehož středu je umístěna jedna z obrovských soch polského sochaře Igora Mitoraje zobrazující lidský obličej. Pozadí tvoří několik žulových bloků.
Po skončení koncertu je jeviště rozmontováno a na jeho místě zůstane umělé jezero .
Každý ročník koncertu je věnován jinému tématu, například v uplynulých letech to byly Stelle (Hvězdy), Donne (Ženy), Pathos, Live in Tuscany (Žít v Toskánsku), Kinematografie až po letošní Turandot - opera toskánského rodáka Giacoma Pucciniho.

Andrea Bocelli se narodil 22. září 1958 v již zmíněné obci Lajatico v okrese Pisa. Jeho rodiče se zabývali prodejem zemědělských strojů . Andrea se narodil s vrozenou oční vadou, která jej v období dospívání přivedla k postupné slepotě, i když podle jeho biografie to bylo způsobeno -nebo spíše urychleno - míčem střeleným do oka při fotbaovém zápase s kamarády. Byl odjakživa sportovně založený a především jeho matka se zasloužila o to, aby mohl žít téměř normálním životem i při svém handikapu. Naučil se výborně jezdit na koni, plavat i lyžovat. Ke studiu hudby byl veden od malička a již v 6 letech začal hrát na klavír, ke kterému později přidal i flétnu a saxofon. Jako zpěvák začínal nejprve v nočních klubech,jeho "oficiální" vstup na velkou scénu byl náhodný. Přihlásil se na konkurz pro druhý hlas pořádaný tehdy již známým zpěvákem Zucchero pro natočení písně "Miserere" původně napsaná pro slavného Luciana Pavarotti. Ten když slyšel zpívat Bocelli, prý prohlásil že je píseň vhodnější pro něj. I když Pavarotti pak píseň nahrál, na evropské turné s Zucchero jel právě Andrea. To už se o něj začíná zajímat i diskografie a v roce 1993 podepíše smlouvu se Sugar se kterou spolupracuje dodnes. Její majitelkou je bývalá zpěvačka Caterina Caselli která věří ve schopnosti Andrei a přihlásí jej do konkursu festivalu San Remo kde Andrea zvítězí v roce 1994 v sekci Nových talentů s písní "Il mare calmo della sera".Tím se představí široké veřejnosti nejdříve jako zpěvák pop music a jeho kariéra dostane závratně rychlý spád. Rok na to vyhrává San Remo tentokrát již v sekce "opravdových" zpěváků s písní "Con te partirò" která se pak stala velkým celosvětovým úspěchem také díky anglické verzi "Time to say goodbay" - video je k dispozici na konci článku. Jako tenor debutuje v opeře Mackbeth od Giuseppe Verdi a brzy jeho popularita překročí hranice Itálie.
V brzké době se stal držitelem platinové desky a už jeho první album "Romanza" vyjde v mnohamilionovém nákladu. Následovně prodej jeho alb dosáhne závratné výšky 80 milionů.
Je zván na koncerty a představení po celém světě. V Americe kde je nesmírně populární jeho sláva dosáhne vrcholu když v roce 2011 zpívá v Metropolitan House of New York a potlesk trvá celých 20 minut.Další koncert tentokrát v Central Parku za účasti mnoha hvězd světové hudby se stane unikátní událostí.
Co se týče soukromého života Andrea Bocelli se oženil v roce 1989 ve svých 31 letech s Enricou Cenzani se kterou má 2 syny, Amose a Mattea. Rozvedou se v roce 2002, o důvodech se příliš nemluvilo, ale jak sám Andrea přiznal, v mládí neměl příliš úspěchů se ženami neboť byl nesmělý, zato pak si to vynahradil - takže důvod je pravděpodobně možné hledat i tam. Podruhé se oženil s Veronikou Berti v roce 2014 po delším soužití a mají spolu holčičku.
Nezanedbal ani studie, je advokát a studoval na universitě v Pise.
Je držitelem nespočetných cen a prémií,poct a rekordů. Má smysl pro humor a jeho rozhovory s novináři jsou sympatické, není namyšlený a je i členem několika dobročinných organizací.
Jeho největší úspěchy si můžete poslechnout kliknutím na následující odkazy, většina byla natočena během koncertů v Divadle ticha. A jak se sluší a patří při koncertech : silenzio prego!



P.S. Vzhledem k tomu že některá videa nešla v České republice otevřít zkusila jsem tam dát jiná jen z Youtube.
Uvidíme zda budou fungovat...

čtvrtek 4. srpna 2016

Vejce v rámu

Rychlejší jídlo je snad už jen samotné vejce. Ale když mu věnujete o minutu víc, oblečete ho do slušivého a chřupavého kabátku, dáte na talíř obložený salátkem budete mít pořád jednu z nejrychlejších krmí na světě ale hodnou profesionálního kuchaře:-) Vždyť fantazie v kuchyni nezbytnou ingrediencí zrovna jako sůl.
Recept jsem našla na netu kde bylo v chlebu vykrojené kolečko a držela jsem se toho, až pak mě napadlo že by se hezky vyjímalo třeba i srdíčko. Můžete použít formičku - dostatečně velkou, jinak bílek vyteče okolo (což se stane, ale na chuti to nijak neubere) anebo vyříznout tvar ostrým nožem.

***************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE na 1 porci:
2 plátky toustového chleba
1 vejce
olej
sůl a pepř
***************************************************************************************************************************************
Vykrojte střed chleba kulatou formičkou nebo skleničkou. Na pánvi rozehřejte olej, vložte chleba a opečte po jedné straně. Pak otočte pomocí obracečky, dejte jeden na druhý, do otvoru opatrně rozklepněte vejce a přikryjte poklicí. Místo toustového chleba lze použít i normální chléb z minulého dne, ukrojit jen jeden plátek aby byl vysoký jako ty dva toustové. Jinak se vejce rozlije po pánvi i když jsem to poprvé udělala jen s jedním plátkem toustového chleba, vejce ho celý pokrylo a bylo to dobré jen jinak vypadající.
Pomalu opékejte na mírném plameni a občas kontrolujte, jak bílek zbělá sundejte pokličku, osolte a opepřete a vypněte sporák. Na horkém chlebu vejce ještě dojde. Nesmí se pod pokličkou dlouho nechat, jinak se žloutek uvaří natvrdo.Pokud chcete přehánět, můžete do pánve dát opéct i trochu šunky.
Podávejte se salátem a pokud jej uděláte spolu s rajčátky, budete to mít i krásně barevné.BUON APPETITO!

pondělí 1. srpna 2016

Těstoviny po uhlířsku z cukinek (Carbonara di zucchine)


Pod názvem "carbonara" si každý správný milovník italské kuchyně představí těstoviny obalené krémem z rozšlehaných žloutků s pancettou (sušená italská slanina) opečenou do křupava a strouhaným ovčím sýrem výrazné chuti. Najdete je i na mém blogu na následujících stránkách : http://nejenhackovani.blog.cz/1304/testoviny-po-uhlirsku-pasta-alla-carbonara
Dnes mám ale v úmyslu nabídnout obdobu této pochoutky vzhledem k sezóně a bohaté úrodě cukinek, je to pokrm vhodný i pro vegetariány nebo prostě pro ty, co mají rádi lehká a rychlá jídla. Pokud máte domácí vejce, tím lépe, jinak doporučuji použít vejce zaručeně čerstvá. Jak už bývá v italské (a hlavně mojí :-)) kuchyni zvykem, stačí pár ingrediencí. Tady jsou:
****************************************************************************************************************************************
Pro 4 osoby:
320 gr těstovin (penne, vřeténka, mašličky apod.)
3 žloutky a 1 celé vejce
200 gr malých cukínek
100 gr ovčího strouhaného sýra Pecorino
sůl a pepř
strouhaný parmezán (Parmigiano Reggiano, Grana padano, Gran Moravia)
olivový olej
*****************************************************************************************************************************************
Malé cukínky které nemají semínka a nemusí se loupat nakrájejte na malé kostičky o hraně asi necelý 1 cm.Dejte opékat na rozpálenou pánev s olejem za občasného míchání po dobu asi 10 minut až jsou hezky opečené. Osolte a opepřete (nejlepší je čerstvě mletý pepř) přendejte do misky nebo na talíř a nechte prochladnout. Žloutky rozšlehejte vidličkou ve větší míse kam se posléze vejdou i těstoviny, přidejte vlažné cukíny, nasypte strouhaný sýr Pecorino a dobře promíchejte. Uvařte těstoviny - pokud možno italského původu :-) podle návodu na obalu a sceďte je.Rozhodně neproplachujte a hned vhoďte do mísy s vaječnou směsí. Nyní musíte hezky promíchat aby se těstoviny dobře obalily. Můžete také mísu přikrýt přiléhavou poklicí nebo ještě lépe potravinářskou fólií a mísu pěkně protřepete, odspoda nahoru, ze strany na stranu. Svým teplem těstoviny "uvaří" vejce i když ve skutečnosti zůstanou krémová,tak jak to má být. Je vhodné použít pravý Pecorino nebo alespoň tvrdý vyzrálý ovčí sýr protože pokud jej nahradíte nějakým jiným méně zralým utvoří se vám v míse koule a těstoviny zůstanou neobalené. Na talířích ještě posypte trochou parmezánu a pak už mi nezbývá než vám popřát BUON APPETITO !Usmívající se
A pokud byste měli opravdu velikou úrodu cukinek a nevěděli jste co s nimi, zvu vás na cukínové orgie :-)
Inpsiraci najdete v nádledujících odkazech: