pondělí 1. listopadu 2021

Sušenky "Settembrini"

Dnešní recept mám připravený už delší dobu, jen nebyl čas jej vyzkoušet. Jedná se o sušenky zvané "Settembrini" v překladu by to mohlo znít asi jako Zářijovky"  Klidně by se daly nazvat i "podzimovky", protože jejich hlavní ingredience jsou fíky, které zrají koncem léta kdy se konzumují čerstvé, ale pak se suší anebo se z nich dělá marmeláda a jsou k dispozici i na podzim a v zimě. 

Tyto sušenky jsou zde velmi populární, průmyslově je vyrábí jedna známá firma a internet se jen hemží recepty na jejich domácí přípravu. V podstatě se připravují z obdélníku křehkého lineckého nebo jemu podobného těsta, na prostředek se lžičkou navrší fíková marmeláda a pak se těsto přehne z jedné i druhé strany přes náplň. Vyjdou takové malé záviny. 

Dále jsou dvě možnosti - dát je do lednice nebo mrazáku až hodně ztuhnou, pak nakrájet ostrým nožem na kousky a dát péct. Nebo upéct celý závin a vlažný jej nakrájet na kousky. 

I když fotografie na netu vypadaly slibně i u první verze, kde nevytékala ani kapka marmelády, přece jen jsem opatrněji zvolila druhý způsob. Ani tak jsem nedosáhla dokonalosti, nicméně jsme si pochutnali a trouba neutrpěla žádné velké uleptání.

INGREDIENCE:

******************************************************************************

250 g hladké mouky

130 g másla 

60 g cukru

1 vejce

strouhaná citronová kůra

špetka soli

marmeláda z fíků (nejlépe smíchanou s drcenými mandlemi nebo ořechy)

nebo jiná marmeláda či povidla

vejce na potření 

***************************************************************************

Do prosáté mouky se solí rozsekáme studené máslo a rozdrobíme. Pak přidáme cukr, citr.kůru,  promícháme a vlijeme vidličkou rozšlehané vejce. Rychle spojíme v těsto a uložíme do chladu alespoň na půl hodiny. Potom těsto rozválíme na dva obdélníky . Doprostřed dáme lžičkou marmeládu a okraje těsta přes ní přehneme, pak otočíme aby spoj zůstal dole. Potřeme rozšlehaným vejcem a dáme péct do předem vyhřáté trouby na 170° až zezlátnou. Před pečením se mohou lehce posypat třtinovým cukrem.  

Upečené vyndáme na mřížku a necháme prochladnout. Krájíme vlažné ostrým nožem na kousky,

Takto by měly vypadat od profesionála  (cukráře nebo fotografa (?) :-))

/Zdroj Pinterest/



...a takhle u nás doma ...


Předpokládám, že u vás na zahradě se to fíkovníky zrovna nehemží, takže pokud nedostanete marmeládu už hotovou (použila jsem typ s drcenými mandlemi) , vezměte jinou podle vaší chuti, určitě se hodí i povidla, stačí když nebude náplň moc řídká. Můžete dát do těsta i o něco víc cukru, marmeláda z fíků je totiž hodně sladká tak jsem dala méně než obvykle dávám na běžné linecké těsto. BUON APPETITO!


neděle 25. července 2021

Pečená pražma (Orata arrosto)

Že se "orata" jmenuje pražma, na to jsem se musela podivat do slovníku. Myslím, že dřív se u nás podobné ryby ani nevyskytovaly, dnes pravděpodobně  na trhu již jsou, asi zmrazene. Někdy hledám rybí jméno a slovník mi sdělí, že je to "druh mořské ryby" a používá se zřejmě i v češtině její původní název - asi jako "pizza" je prostě všude na světě pořád pizza.
Každopádně  když neseženete pražmu, můžete tuto úpravu použít i na jiné ryby, např. na pstruhy.
Jako vždy, v jednoduchosti je síla italských pokrmů a hlavně musí vyniknout chuť ryby a nesmí být překryta kořením nebo různými omáčkami. Výjimku tvoří tatarská omáčka :-)
****************************************************************************************
INGREDIENCE PRO 2 OSOBY:
2 očištěné pražmy (nebo pstruzi či jiná ryba vcelku)
čerstvá petržel
4 stroužky česneku
sůl a pepř
olivový olej
2 velké brambory, trochu kmínu
eventuálně cukinka na plátky a pórek
trochu bílého vína
***************************************************************************
Ryby omyjeme pod tekoucí  vodou a osušíme papírovou utěrkou. Do bříška dáme trochu soli a pepře, zakápneme olejem, pak omytou petržel (pàr snítek) a 2 stroužky česneku rozkrojeného napůl.
Brambory oloupeme, přepůlíme a nakrájíme na tenčí plátky. Dáme vařit do mírně osolené vody asi na 2 minuty. Scedíme a vložíme do pekáčku vyloženého pečicím papírem. Osolíme a můžeme přidat i trošku kmínu nebo i nějakou zeleninu jako cukínku krájenou na plátky a pórek.
Mírně polijeme olivovým olejem (já dávám i kousek másla,ale to dělejte jen když na blízku není žádný Ital :-), trošku bílého,  suchého vína a dáme péct do vyhřáté trouby asi na 20 minut. Během pečení můžeme rybu polít 1-2 lžícemi vína, aby se nevysušila. BUON APPETITO!








středa 7. července 2021

Těstoviny s rikotou a květy z cukínek

A ještě jednou cukínky, tentokrát s těstovinami. Než se "pasta" uvaří, máte hotovo!
*************************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby
320 g těstovin - použila jsem mašle
4 cukínky - zhruba 300 g
květy z cukínek
150 g ricotty (podobná tvarohu, ale jemnější)
50 g strouhaného parmezánu - nebo tvrdého ovčího sýra
1 čerstvá cibulka
sůl a pepř
olivový olej
****************************************************************************************************************************
Dáme vařit vodu na těstoviny. Já použila mašle, ale můžete si vybrat formát podle vaší chuti. Na větší pánev, do které se pak vejdou i těstoviny, dáme zpěnit cibulku na olej, přidáme na nudličky krájené cukínky a jejich květy nakrájené na proužky. V misce si smícháme rikotu se sýrem. Cukínky chvíli restujeme až se zbaví vody a mírně se opečou. Stáhneme pánev s ohně a vmícháme rikotu, osolíme a opepříme, nejlépe čerstvě mletým pepřem. Pokud je směs příliš hustá (záleží na hustotě rikoty ), zředíme jí trochou vody, ve které se vařily těstoviny. Vhodíme je na pánev a dobře promícháme se směsí - těstoviny musi byt pěkně obalené. Na talíři ještě posypeme strouhaným sýrem. BUON APPETITO!




čtvrtek 3. června 2021

Rizoto s chřestem ( Risotto con asparagi)

 A ještě jednou chřest , tentokrát jej použijeme k přípravě chutného rizota. Dělám klasické italské krémové, komu nechutná  a je zvyklý na suché, udělá si jej podle sebe. Může použít stejný základ a smíchat s dušenou rýží, i když je to trochu jiná záležitost. 

U italského rizota rýže během vaření a častého míchání vsákne všechny chutě základu, což se v případě pouhého smíchání nepodaří, ale jak říkám, je to každého chuť a zvyk.

V případě že chcete mít italské rizoto , nepoužívejte rýži předvařenou, ale kvalitní typ např. Carnaroli, Vialone nano nebo jinou speciální rýži pro rizota. 

***********************************************

INGREDIENCE:

320 g rýže 

500 g čerstvého chřestu

1 čerstvá cibulka nebo šalotka

máslo , strouhaný parmazán Parmigiano Reggiano

kořenová zelenina na vývar 

zhruba 1 litr vody

olej, sůl a pepř 

************************************************

Nejdříve očistíme chřest . Když jej vezmete jeden po druhém do ruky a ohnete, přelomí se přesně tam, kde se dělí na tvrdou a měkkou část . Tvrdší konce dobře omyjte, nakrájejte na kousky a dejte vařit spolu s trochou kořenové zeleniny . 

Zbytek chřestu také omyjte a dejte vařit do vyššího hrnce tak, aby špičky zůstaly venku, jsou velmi jemné a stačí pár minut v páře . Přikryjte poklicí, k změknutí bude stačit tak 10-15 minut. 

Chřest vyjměte a odřízněte špičky, dáte je až do hotového rizota.

Na oleji nechte zesklovatět jemně krájenou cibulku a vložte opranou rýži . Míchejte až zesklovatí, pak podlijte trochou vývaru . Uvařený chřest rozmixujte ponorným mixérem a po částech přidávejte do rýže, vždy počkejte až se jedna dávka vsákne a přidejte druhou. Podle potřeby přidávejte i vývar, rizoto má být měkké, ne suché .  U italského rizota se nevyhnete častému míchání a hlídání ! Veškerá příprava u plotny s vařečkou v ruce by ale neměla zabrat víc jak 20 minut. 

Když je rýže měkká, přidejte lžíci másla, dvě až tři lžíce strouhaného parmazánu, zamíchejte a nakonec vložte chřestové špičky na ozdobu. Nechte “usadit” pár minut a můžete podávat . Na talíři si ještě každý může posypat strouhaným parmazánem. BUON APPETITO! 




 

čtvrtek 27. května 2021

Lasaně s chřestem a šunkou (Lasagne con asparagi e prosciutto)

Lasaně se dají upravovat na vícero způsobů, nejen tradičně s ragú (recept najdete na aderese : https://rosmarino-e-salvia.blogspot.com/search?q=lasagne), ale například i se zeleninou, s pestem nebo i s rybami. Momentálně je sezóna chřestu a v kombinaci se šunkou získáte chutný a sytý pokrm.
*********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
300 g lasaní
800 g chřestu
200 g šunky
bešamel z půl litru mléka, 50 g másla, 5O g hladké mouky, špetky soli a muškátového oříšku
trochu vývaru
1 čerstvá cibulka
olej, máslo
100 g strouhaného parmezánu
**********************************************************************************************************************************
Nejdříve si připravíme bešamel. Můžete jej koupit i hotový, ale pokud chcete připravit doma, stačí udělat světlou jíšku z 50 g rozehřátého másla, do kterého po částech vsypete 50 g hladké mouky, dobře zamícháte, pak zředíte půl litrem mléka (nejdřív trochu na hustou kaši, pak přilejete zbytek), ochutíte solí a špetkou muškátového oříšku a povaříte za stálého míchání až zhoustne.
Potom očistíte chřest, oloupete a odkrojíte spodní tvrdé části. Nakrájíte jej na kousky, špičky dám stranou protože je stačí povařit jen krátce takže přidám později. Šunku použijte buď plátkovou nebo vcelku a nakrájejte na kousky nebo kostičky. Do hlubší pánve dejte trochu oleje a vložte nakrájený chřest. Dobře promíchejte, pak přilejte pár lžic vývaru a pod poklicí poduste téměř do měkka - stačí asi 10 minut. Potom vložte i špičky chřestu a nakrájenou šunku, dochuťte solí je-li potřeba (šunka bývá dost slaná, tak opatrně). Duste do měkka, načež přidejte asi 2/3 bešamelu a promíchejte.
Lasaně se zde prodávají čerstvé vaječné, jsou tenké takže se nemusí vařit a dají se rovnou do pekáčku. Pokud je nemáte, dejte vařit vodu s trochou oleje do velkého hrnce a vkládejte do ní lasaně jednu po druhé, míchejte aby se neslepily. Je lepší dělat je na dvakrát, doba varu je uvedená na obalu. Po uvaření je skládejte na utěrku vedle sebe. Teď už to půjde rychle: do pekáčku dejte na dno trochu bešamelu nebo oleje a naskládejte první várku lasaní tak, aby se jen mírně překrývaly.
Pokryjte vrstvou chřestové směsi, posypte strouhaným parmezánem, dejte další vrstvu lasaní, směs, parmezán a tak dále až vypotřebujete všechny ingredience. Poslední vrstva bude chřest se šunkou a bešamelem posypaná sýrem a pokapaná křížem krážem olivovým olejem nebo kousíčky másla.
Dejte zapéct do trouby na 200° po dobu asi 20 minut, nebo až uvidíte že zezlátnou. Vyndejte a nechte pár minut odpočinout, pak krájejte na porce. BUON APPETITO!







čtvrtek 6. května 2021

Oříškové (nebo jiné ) suchárky

 Po delší odmlce - jsem živá i zdravá , ale nebylo prakticky o čem psát - přicházím pravděpodobně s křížkem po funuse . Následující recept se používá spíš na Vánoce, kdy zbydou bílky ze kterých se pečou různé chlebíčky, ale vařila jsem cukrářský krém na Velikonoce a tam bílky nedávám . Uložila jsem je do mrazáku  a vzpomněla si na ně v neděli , kdy jsem shodou okolností našla i recept na tyto suchárky. Měla jsem i zbytek oříšků a mandlí, připletl se i nějaký burák a pustila jsem se do pečení. Podobných receptů je vícero, tenhle se mi líbil,  protože je vše v poměru 1:1. Kolik bílků tolik cukru, mouky i oříšků ( nebo co máte při ruce). Já jsem měla mandlí a oříšků o něco méně než bylo zapotřebí, ale zaprášilo se po nich i tak!

Vypadají tvrdé , ale ve skutečnosti jsou křehké a čím déle odpočívají, tím jsou lepší . Musíte je skladovat v plechové krabici aby nezvlhly.

************************************************

INGREDIENCE:

100 g bílků 

100 g krupicového cukru

100 g hladké mouky

100 g oříšků (mandlí , ořechů)

špetka soli 

************************************************

Postup je velmi jednoduchý . Z bílků a soli ušleháme sníh, během šlehání přisypáváme po částech cukr. Pevný sníh posypeme po povrchu trochou mouky a opatrně vmícháme, pokračujeme až jí všechnu spotřebujeme. Nakonec přidáme celé oříšky (mandle i neloupané, nebo ořechy) a dáme do formy na srnčí hřbet vyložené pečicím papírem  . Velikost záleží na množství těsta, já měla jen dva bílky, použila jsem formu s vnitřním rozměrem 20x 10 cm .

Pečeme na 160 stupňů  asi 15-20 minut až těsto mírně zhnědne. Necháme úplně vychladnout a ostrým pilkovým nožem nakrájíme na plátky asi 2 mm. Uložíme na plech a dáme zpět do trouby při 160 stupních mírně opéct. Musíme hlídat , suchárky mají mít zlatavou barvu. Hotové necháme vychladnout , naskládáme do plechové krabice a můžeme chroupat! 




čtvrtek 18. března 2021

Rýžové kobližky sv.Josefa (Frittelle di riso di san Giuseppe)

V Itálii se "frittelle di riso", nebo-li rýžové kobližky připravují především v období karnevalu, ale hlavně na svátek sv.Josefa, 19.3. Nedělám je moc často, protože smaženým moučníkům příliš neholduji, ale tyhle kobližky máme opravdu rádi. Našla jsem typický, toskánský recept, podle kterého je připravuji už několik let. Vypadají trochu pracně, ale zčásti se připravují den předem.
********************************************************************************************************
 INGREDIENCE:
150 g rýže (NE PŘEDVAŘENÉ!)
půl litru mléka a sklenička vody
40 g mouky
50 g cukru
1 větší vejce nebo 1 menší + 1 žloutek 
2 lžíce másla
50 cl rumu
lžička prášku do pečiva
větší špetka soli
kousek citronové kůry (pouze žlutá část)
2 - 3 lžíce předem namočených rozinek
olej na smažení (používám arašídový)
********************************************************************************************************
Nejdříve si připravíme vařenou rýži - do mléka s vodou vsypeme dobře propláchnutou rýži, cukr, máslo, citronovou kůru a větší špetku soli. Vaříme za častého míchání až do úplného změknutí rýže a vypaření tekutiny. Tuto fázi můžeme připravit den předem. 
Když je rýže vychladlá, vyjmeme citr. kůru a vmícháme  rozkvedlané vejce s rumem, prosátou mouku s práškem do pečiva a rozinky - můžete je vynechat, pokud vám nechutnají. Nechte odpočinout asi půl hodiny. 
Pak tvořte kobližky pomocí dvou lžic a vhazujte do vyšší vrstvy rozpáleného oleje, je lepší použít vyšší a ne moc široký kastrol než pánev . Musí být potopené, když je usmažíte v malém množství oleje, vzniknou spíš lívanečky, i když dobré je oboje.
Po usmažení je vyndejte na savý papír a hned posypte pískovým cukrem. Nejlepší jsou ještě vlažné. BUON APPETITO! 




 





sobota 13. března 2021

Velikonoční vejce s flitry

Velikonoce se kvapem blíží. Vejce z polystyrenu jsem dělala už několikrát,letos jsem je ozdobila flitry. K tomu nějaký háčkovaný košíček a mám hotové dárky pro známé a přátele, protže koledníci tu nechodí, ani se nemrská, prostě tyto svátky se slaví typicky italským způsobem - u stolu! 
V pondělí je pak zvykem jet někam na výlet a dělat piknik. Snad bude počasí přát...
P.S. Článek je z minulých let a letošní Velikonoce budou úplně jiné. Snad taky u stolu a doufejme, že aspoň s jedním synem a snachou.



pátek 12. března 2021

Fazole s okem (Fagioli dall’occhio)

 Dnes vám představím další toskánský recept, který můžete klidně připravit i u vás doma, protože k jeho přípravě se používá i jeden typicky český produkt -  tlačenka! Když jsem jí tady viděla poprvé, říkala jsem si, kdovíjak bude chutnat, to je přeci české, kdoví co tam dali. Soudila jsem tak i po zkušenostech s různými recepty  “made in Italy”  v zahraničí. Ale v případě tlačenky (italsky “soppressata”, v Toskánsku zvaná soprassata ) jsem byla příjemně překvapená. Připravuje se přesně jako u nás že zbytků prasete i vzhled je stejný .Je velmi chutná, žádné chrupky nebo kousky tlustého, s přidáním pepře, koření (přesné složení se mi nepodařilo zjistit) drceného rozmarýnu, česneku .... prostě kvalitní pochoutka. V téhle verzi se najde v Toskánsku , ale například na jihu Itálie se podobá salámu a je pikantní , s peperončínem. Toskánské uzeniny jsou dost slané a kořeněné, proto je toskánský chléb bez soli. Sám o sobě mi nechutná , ale k jejich uzeninám by se jiný nehodil. Krájená na slabé plátky jako salám je vynikající mezi dvěma krajíci čerstvého chleba, ale v zimě jí dělám spolu s další typicky toskánskou potravinou - malé fazole zvané “fazole s okem” (fagioli all’occhio). Jejich výhodou je, že mají velmi tenkou slupku a jsou tím pádem dobře stravitelné. Kromě receptu, který dnes uvádím se mohou používat jako příloha k masu nebo k jakémukoliv jídlu kam se hodí fazole, do zeleninových polévek, do salátů apod. 

******************************************************************************

INGREDIENCE pro 4 osoby

300 g fazolí s očkem

200 g tlačenky 

cibule podle chuti

olivový olej 

sůl a pepř podle chuti

******************************************************************************Den předem ( alespoň na 12 hodin) se fazole musí namočit do studené vody jako většina luštěnin a pak se asi hodinu vaří na mírném plamenu do měkka. Tlačenku vyndáme včas z lednice , nesmí být studená a nakrájíme na plátky (tady se krájí na stroji jako šunka nebo salám) a pak na malé kousky . Jestli jí máte vcelku, nakrájejte jí na malé proužky. Připravte si i cibuli , nejlépe čerstvou jarní, kterou nakrájejte na tenké plátky . Do nahřáté mísy vložte velmi horké fazole a hned přidejte tlačenku. Dobře zamíchejte. V teple se tučnější části tlačenky rozpustí a ochutí fazole, nakonec přidejte i cibuli a trochu olivového oleje. Podle potřeby můžete dosolit a opepřit, jak má kdo rád. Já většinou nepřidávám nic, protože místní tlačenka je už ochucená sama o sobě .Jestli máte chuť tlačenky spojenou s cibulí a octem, můžete klidně pár kapek přidat , nic se nezkazí . 

Použít se dá i jiný druh fazolí , lépe je věnovat jim trochu času a uvařit si je doma než použit konzervované.

Důležité je podávat pokrm ihned, dokud je horký . BUON APPETITO! 









úterý 16. února 2021

Jak jsme jeli do Němec aneb “Jste tam za 10 minut”

 Předloni jsme se vydali navštívit našeho mladšího syna který pracuje v německém Wiesbadenu, 40 km od Frankfurtu nad Mohanem. Letěli jsme z Pisy se společností Ryanair, kterou nemám ráda, protože jsou velmi nekompromisní co se zavazadel týče. Přesáhnout o 20 dkg váhu znamená otevřít kufr a vzít si z něj na sebe ještě jeden svetr. Vy tak vážíte o 20 deka víc , kufr o 20 deka míň, jakoby to letadlu nebylo jedno.
Až při porovnání ceny jejich letenek oproti jiným jsem je začala mít ráda o něco víc ( a v dnešní době bych s nimi letěla třeba v noční košili).
                
                                                            Pohled z letadla        
 

Před odletem jsem se ptala synka jak daleko od letiště vlastně bydlí a jak to ve Frankfurtu funguje - slyšela jsem, že letiště je obrovské . Řekl, že my přistaneme na druhém terminálu , odtamtud nás odveze letištní autobus na první terminál, kde počká on. "Jste tam za 10 minut",  kein Problem! 
Cesta proběhla v klidu. Během letu nám byla nabízena káva, nápoje, obložené chleby, časopisy, voňavky i lístky do loterie - vše za patřičný peníz. Kolem 18 hodiny jsme přistáli a letadlo jelo dál po letištní ploše. Jelo se tak dlouho, že jsme si mysleli, jestli jsme nepřistáli někde jinde a nebudeme zase vzlétat. Dodrncali jsme se konečně k terminálu a  spletitými chodbami jsme přišli do vestibulu. Pak dalších 15 minut autobusem na 1. terminál, kde přistávají letadla bohatších turistů a kde čekal synek.  Odtamtud jsme měli jet vlakem přímo z letiště do Wiesbadenu. Bylo asi tři čtvrtě na sedm. Ptal se, jestli se nechceme najíst na letišti. Mám s letištní stravou špatné zkušenosti a zeptala jsem se, za jak dlouho dorazíme do hotelu. 
“Za 40 minut jsme na nádraží ve Wiesbadenu a pak jsme za 10 minut v hotelu”. Dobrá, najíme se tam, nebo zajdeme do centra. 
Za 40 minut jsme opravdu byli na nádraží ve Wiesbadenu.

Po 10 minutách chůze jsme v dálce teprve zahlédli světla velkoměsta, po dalších 10 jsme prošli kolem domu, kde bydlí syn. Má malý byteček, kam se vejde jen on. Ptám se, jak dlouho ještě půjdeme, umírala jsem hlady.
“Jsme tam za 10 minut! Vydrž!”
Držela jsem, abych nemluvila sprostě. Jen tak mezi řečí prohodil, že neví, jestli ještě seženeme něco k jídlu, protože v restauracích se kuchyň zavírá ve 21 hodin a pak už se jen pije. 
 "A co hotel?” “ Tam se podávají jen snídaně . Ale už od šesti, v nejhorším si počkáte, ha ha!”
V Itálii se často chodí na večeři, když v Německu zavírají, s tím jsme nepočítali. 
Do hotelu jsme se doploužili ve tři čtvrtě na devět...

                                                               Hotel Novum 


Horký lázeňský pramen před hotelem..




...a zelený mužík..

Nakonec nás zachránila italská pizzerie, která se snažila udělat čest svému jménu a kuchyň byla otevřená až do 22 hodin. Škoda, že kromě názvu tam nepracoval jediný Ital, ale pizza byla výborná a pro mě za mě jí mohl péct třeba sám Lucifer v pekle. 


Druhý den poprchávalo a vydali jsme se na procházku městem, Po obědě se vyčasilo a krásné počasí nás doprovázelo během celého našeho pobytu.
Wiesbaden je lázeňské město se vším všudy - krásné zahrady,..



Herna (Kasino)...

Herna uvnitř...

radnice..




typické německé domy..
 
kostel Marktkirche


městské centrum


Druhý den nás čekal moc hezký výlet i krásné počasí . Vlakem jsme jeli do
Koblenze, starobylého historického města, které se rozkládá na  soutoku řek Mosely a Rýna. Původní římská pevnost založená kolem roku 9 př.n.l., ležela na cípu země mezi oběma řekami a z jejího latinského názvu "confluentes" (soutok) vzniklo dnešní jméno Koblenz.  Soutoku se říká Německý roh (Deutsches Ecke)





Nad soutokem se tyčí monumentální socha císaře Viléma I.

A kdo netrpí závratí, může jej obdivovat i z lanovky 

Historie dýchá na každém kroku, Koblenz se může pochlubit velkým množstvím kulturních a historických památek, malebnými uličkami a příjemnou, pohodovou atmosférou... 
 
              
                                                              Centrum města





Pak následoval den mého setkání s kamarádkou ještě ze ZDŠ, se kterou jsem se viděla před pár lety v Praze, i když se často slyšíme po telefonu. Bydlí ve městě Limburk, 40 km od Frankfurtu , ale na druhou stranu než je Wiesbaden. Městečko není velké, ale moc hezké, typicky německé.
 Jeho nejznámější památka, gotická  katedrála Sv.Jiří a Sv.Mikuláše se kdysi honosila privilegiem zdobit tisícovku marek.



Nachází se na kopci, kam se dostanete přes malebné náměstí spletitými uličkami....



 


S kamarádkou a jejím manželem jsme prožili krásné  odpoledne a pak už jeli zpět, kde na nás čekal hladový synátor . Vzal nás do předem vyhlídnuté restaurace , kde lehce povečeřel. 

My jsme tak odvážní nebyli a večeře byla skromnější.

Dobré pivo ale chybět nesmělo :-)


Druhý den nás čekala cesta nazpět a protože letadlo jsme měli až v šest, rozhodli jsme se jet už ráno a prohlédnout si Frankfurt, který  je finančním centrem Evropy, takže většinou  moderní výstavba. Z fotografií jsme viděli, že historické centrum je malé, ale malebné . 
Zeptala jsem se synka , kudy kam, abychom zbytečně neztráceli čas .
“Je to úplně jednoduché . Hned před nádražím je moderní část města , mrakodrapy a tak. Vpravo pak staré město” 
“Jak daleko vpravo?” 
“Blízko, jste tam za 10 minut!”
Vyšli jsme před nádraží do stínu mrakodrapů a vydali se hlavní třídou nahoru . Uvítalo nás nespočet restauraci, barů a pizzerií snad všech etnických skupin které jsem znala. Okolní ulice se nesly v podobném duchu a téměř nic se nepodobalo pověstnému německému pořádku - odpadky, prázdné krabice,  uprostřed chodníku nechybělo ani pečené kuřecí stehno.




Konečně jsme objevili slušně vypadající německé  bistro, kde jsme si dali kávu a zákusek na posilněnou. 
Mojí chatrnou němčinou jsem se zeptala milé paní u pultu, jak se nejlépe dostat do centra. Trochu mě zmátlo, když začala odpočítávat mosty. Něco ve smyslu, že nejkratší a nejhezčí cesta je kolem řeky, erste Brucke, zweite Brucke...atakdále. Vydali jsme se na cestu a zhruba u třetího mostu jsem se jiné paní znovu zeptala, kudy do centra. Ta začala opět odpočítávat ein, zwei...
Tam někde v dáli jsme zahlédli nějakou věž, pravděpodobně vytoužené historické jádro. 


V čase, který nám zbýval, bychom tam došli a museli se honem rychle vracet zpět. Nechtěli jsme riskovat a vzdali jsme to, vrátili jsme se na letiště . Zavolala jsem synátora , aby mi objasnil kudy a jak se tam za 10 minut dostal .
Vypadlo z něj, že to možná bylo o něco víc, možná 20 a že se i kousek cesty VEZL!! Prý na to zapomněl když jsme se o tom bavili...🙈
Zato já jsem si vzpomněla na kamarádku, která mluvila asi o hodinovém okruhu, ale synek to odbyl mávnutím ruky, že se asi někde loudali. 
Fotografie tedy dodal on, abychom se pokochali alespoň pohledem..
 



Frankfurtské letiště bylo opravdu veliké a neútulné
. Chvíli jsme poseděli , pak jsem se vydala na obhlídku. U bezpečnostní kontroly zrovna nikdo nebyl, tak jsem navrhla manželovi že půjdeme , ať to máme za sebou. 
 Před námi šlo pár mladých lidí a koho si vybrali k namátkové osobní kontrole? Přece nás, neškodné turisty! Hezky upažit, vzpažit, otočit se, ukázat i podrážky bot.
Měli jsme už vyndáno všechno z kapes kvůli detektoru a manžel si vzal schválně pásek bez kovové spony, aby si ho nemusel sundávat. Jenže kontrola je kontrola a pásek musel být prohledán. Bohužel s ním šly dolů i kalhoty .
Přicházejícím turistům se naskytl obraz dvou podezřelých individuí, z nichž jedno ve spodním prádle, jak se vzdávají dvěma kontrolorům, kdy kontrolorka se řehtala jako kůň a kontrolor stál v rozpacích opodál s řemenem v ruce.
Drogy ani zbraně se u nás nenašli a byli jsme propuštění dál. 
Let proběhl klidně , opět v komerčním duchu, ale čekalo nás ještě jedno překvapení, když jsme asi 20 minut kroužili nad mořem před přistáním v Pise. Pořád se ne a ne trefit. Letadlo opisovalo ladné křivky a mě přicházelo na mysl cokoliv, ale především filmy, kdy byla zjištěna závažná porucha motorů a letadlo se muselo zbavit paliva, aby v případě nouzového přistání nedošlo k devastujícímu požáru a zůstala alespoň nějaká, byť mlhavá, šance na přežití. 
Naštěstí se jednalo pouze o banální nedostatek místa na příletové dráze, protože na rozdíl od Frankfurtu, Pisa má jen jedno přívětivé letišťátko kde prostě vystoupíte z letadla a jste tam. 
Pak už jsme zahlédli staršího syna který pro nás přijel a dovezl domů. Náš prodloužený víkend zdárně skončil, ale jediné co jsme opravdu zvládli za 10 minut bylo vybalení příručních kufříků!