úterý 16. února 2021

Jak jsme jeli do Němec aneb “Jste tam za 10 minut”

 Předloni jsme se vydali navštívit našeho mladšího syna který pracuje v německém Wiesbadenu, 40 km od Frankfurtu nad Mohanem. Letěli jsme z Pisy se společností Ryanair, kterou nemám ráda, protože jsou velmi nekompromisní co se zavazadel týče. Přesáhnout o 20 dkg váhu znamená otevřít kufr a vzít si z něj na sebe ještě jeden svetr. Vy tak vážíte o 20 deka víc , kufr o 20 deka míň, jakoby to letadlu nebylo jedno.
Až při porovnání ceny jejich letenek oproti jiným jsem je začala mít ráda o něco víc ( a v dnešní době bych s nimi letěla třeba v noční košili).
                
                                                            Pohled z letadla        
 

Před odletem jsem se ptala synka jak daleko od letiště vlastně bydlí a jak to ve Frankfurtu funguje - slyšela jsem, že letiště je obrovské . Řekl, že my přistaneme na druhém terminálu , odtamtud nás odveze letištní autobus na první terminál, kde počká on. "Jste tam za 10 minut",  kein Problem! 
Cesta proběhla v klidu. Během letu nám byla nabízena káva, nápoje, obložené chleby, časopisy, voňavky i lístky do loterie - vše za patřičný peníz. Kolem 18 hodiny jsme přistáli a letadlo jelo dál po letištní ploše. Jelo se tak dlouho, že jsme si mysleli, jestli jsme nepřistáli někde jinde a nebudeme zase vzlétat. Dodrncali jsme se konečně k terminálu a  spletitými chodbami jsme přišli do vestibulu. Pak dalších 15 minut autobusem na 1. terminál, kde přistávají letadla bohatších turistů a kde čekal synek.  Odtamtud jsme měli jet vlakem přímo z letiště do Wiesbadenu. Bylo asi tři čtvrtě na sedm. Ptal se, jestli se nechceme najíst na letišti. Mám s letištní stravou špatné zkušenosti a zeptala jsem se, za jak dlouho dorazíme do hotelu. 
“Za 40 minut jsme na nádraží ve Wiesbadenu a pak jsme za 10 minut v hotelu”. Dobrá, najíme se tam, nebo zajdeme do centra. 
Za 40 minut jsme opravdu byli na nádraží ve Wiesbadenu.

Po 10 minutách chůze jsme v dálce teprve zahlédli světla velkoměsta, po dalších 10 jsme prošli kolem domu, kde bydlí syn. Má malý byteček, kam se vejde jen on. Ptám se, jak dlouho ještě půjdeme, umírala jsem hlady.
“Jsme tam za 10 minut! Vydrž!”
Držela jsem, abych nemluvila sprostě. Jen tak mezi řečí prohodil, že neví, jestli ještě seženeme něco k jídlu, protože v restauracích se kuchyň zavírá ve 21 hodin a pak už se jen pije. 
 "A co hotel?” “ Tam se podávají jen snídaně . Ale už od šesti, v nejhorším si počkáte, ha ha!”
V Itálii se často chodí na večeři, když v Německu zavírají, s tím jsme nepočítali. 
Do hotelu jsme se doploužili ve tři čtvrtě na devět...

                                                               Hotel Novum 


Horký lázeňský pramen před hotelem..




...a zelený mužík..

Nakonec nás zachránila italská pizzerie, která se snažila udělat čest svému jménu a kuchyň byla otevřená až do 22 hodin. Škoda, že kromě názvu tam nepracoval jediný Ital, ale pizza byla výborná a pro mě za mě jí mohl péct třeba sám Lucifer v pekle. 


Druhý den poprchávalo a vydali jsme se na procházku městem, Po obědě se vyčasilo a krásné počasí nás doprovázelo během celého našeho pobytu.
Wiesbaden je lázeňské město se vším všudy - krásné zahrady,..



Herna (Kasino)...

Herna uvnitř...

radnice..




typické německé domy..
 
kostel Marktkirche


městské centrum


Druhý den nás čekal moc hezký výlet i krásné počasí . Vlakem jsme jeli do
Koblenze, starobylého historického města, které se rozkládá na  soutoku řek Mosely a Rýna. Původní římská pevnost založená kolem roku 9 př.n.l., ležela na cípu země mezi oběma řekami a z jejího latinského názvu "confluentes" (soutok) vzniklo dnešní jméno Koblenz.  Soutoku se říká Německý roh (Deutsches Ecke)





Nad soutokem se tyčí monumentální socha císaře Viléma I.

A kdo netrpí závratí, může jej obdivovat i z lanovky 

Historie dýchá na každém kroku, Koblenz se může pochlubit velkým množstvím kulturních a historických památek, malebnými uličkami a příjemnou, pohodovou atmosférou... 
 
              
                                                              Centrum města





Pak následoval den mého setkání s kamarádkou ještě ze ZDŠ, se kterou jsem se viděla před pár lety v Praze, i když se často slyšíme po telefonu. Bydlí ve městě Limburk, 40 km od Frankfurtu , ale na druhou stranu než je Wiesbaden. Městečko není velké, ale moc hezké, typicky německé.
 Jeho nejznámější památka, gotická  katedrála Sv.Jiří a Sv.Mikuláše se kdysi honosila privilegiem zdobit tisícovku marek.



Nachází se na kopci, kam se dostanete přes malebné náměstí spletitými uličkami....



 


S kamarádkou a jejím manželem jsme prožili krásné  odpoledne a pak už jeli zpět, kde na nás čekal hladový synátor . Vzal nás do předem vyhlídnuté restaurace , kde lehce povečeřel. 

My jsme tak odvážní nebyli a večeře byla skromnější.

Dobré pivo ale chybět nesmělo :-)


Druhý den nás čekala cesta nazpět a protože letadlo jsme měli až v šest, rozhodli jsme se jet už ráno a prohlédnout si Frankfurt, který  je finančním centrem Evropy, takže většinou  moderní výstavba. Z fotografií jsme viděli, že historické centrum je malé, ale malebné . 
Zeptala jsem se synka , kudy kam, abychom zbytečně neztráceli čas .
“Je to úplně jednoduché . Hned před nádražím je moderní část města , mrakodrapy a tak. Vpravo pak staré město” 
“Jak daleko vpravo?” 
“Blízko, jste tam za 10 minut!”
Vyšli jsme před nádraží do stínu mrakodrapů a vydali se hlavní třídou nahoru . Uvítalo nás nespočet restauraci, barů a pizzerií snad všech etnických skupin které jsem znala. Okolní ulice se nesly v podobném duchu a téměř nic se nepodobalo pověstnému německému pořádku - odpadky, prázdné krabice,  uprostřed chodníku nechybělo ani pečené kuřecí stehno.




Konečně jsme objevili slušně vypadající německé  bistro, kde jsme si dali kávu a zákusek na posilněnou. 
Mojí chatrnou němčinou jsem se zeptala milé paní u pultu, jak se nejlépe dostat do centra. Trochu mě zmátlo, když začala odpočítávat mosty. Něco ve smyslu, že nejkratší a nejhezčí cesta je kolem řeky, erste Brucke, zweite Brucke...atakdále. Vydali jsme se na cestu a zhruba u třetího mostu jsem se jiné paní znovu zeptala, kudy do centra. Ta začala opět odpočítávat ein, zwei...
Tam někde v dáli jsme zahlédli nějakou věž, pravděpodobně vytoužené historické jádro. 


V čase, který nám zbýval, bychom tam došli a museli se honem rychle vracet zpět. Nechtěli jsme riskovat a vzdali jsme to, vrátili jsme se na letiště . Zavolala jsem synátora , aby mi objasnil kudy a jak se tam za 10 minut dostal .
Vypadlo z něj, že to možná bylo o něco víc, možná 20 a že se i kousek cesty VEZL!! Prý na to zapomněl když jsme se o tom bavili...🙈
Zato já jsem si vzpomněla na kamarádku, která mluvila asi o hodinovém okruhu, ale synek to odbyl mávnutím ruky, že se asi někde loudali. 
Fotografie tedy dodal on, abychom se pokochali alespoň pohledem..
 



Frankfurtské letiště bylo opravdu veliké a neútulné
. Chvíli jsme poseděli , pak jsem se vydala na obhlídku. U bezpečnostní kontroly zrovna nikdo nebyl, tak jsem navrhla manželovi že půjdeme , ať to máme za sebou. 
 Před námi šlo pár mladých lidí a koho si vybrali k namátkové osobní kontrole? Přece nás, neškodné turisty! Hezky upažit, vzpažit, otočit se, ukázat i podrážky bot.
Měli jsme už vyndáno všechno z kapes kvůli detektoru a manžel si vzal schválně pásek bez kovové spony, aby si ho nemusel sundávat. Jenže kontrola je kontrola a pásek musel být prohledán. Bohužel s ním šly dolů i kalhoty .
Přicházejícím turistům se naskytl obraz dvou podezřelých individuí, z nichž jedno ve spodním prádle, jak se vzdávají dvěma kontrolorům, kdy kontrolorka se řehtala jako kůň a kontrolor stál v rozpacích opodál s řemenem v ruce.
Drogy ani zbraně se u nás nenašli a byli jsme propuštění dál. 
Let proběhl klidně , opět v komerčním duchu, ale čekalo nás ještě jedno překvapení, když jsme asi 20 minut kroužili nad mořem před přistáním v Pise. Pořád se ne a ne trefit. Letadlo opisovalo ladné křivky a mě přicházelo na mysl cokoliv, ale především filmy, kdy byla zjištěna závažná porucha motorů a letadlo se muselo zbavit paliva, aby v případě nouzového přistání nedošlo k devastujícímu požáru a zůstala alespoň nějaká, byť mlhavá, šance na přežití. 
Naštěstí se jednalo pouze o banální nedostatek místa na příletové dráze, protože na rozdíl od Frankfurtu, Pisa má jen jedno přívětivé letišťátko kde prostě vystoupíte z letadla a jste tam. 
Pak už jsme zahlédli staršího syna který pro nás přijel a dovezl domů. Náš prodloužený víkend zdárně skončil, ale jediné co jsme opravdu zvládli za 10 minut bylo vybalení příručních kufříků! 








32 komentářů:

  1. No, za 10 minut se toho dá stihnout :o)
    Syn dostal k 15 narozeninám výlet do Skotska a ve Frankfurtu přestupoval. Sice s kamarádem, ale dost jsme trnuli... Kluci byli skvělí, všechno zvládli a vy nakonec taky.
    Děkuji za výlet do Německa a přeji hezké dny, Helena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mladí se vyznají přece jen o něco lépe.. Navíc v Německu se domluvíte buď německy nebo jakž takž anglicky. ( V Itálii většinou italsky nebo rukama nohama😁) S mojí školní němčinou a angličtinou jsem celkem zvládala ale jinak nevím .. Hezké dny!

      Smazat
  2. Tyhle desetiminutovky znám :o) Málokdy se 10 minut povede. Výlet jste měli ale pěkný, viď 😊 Fotky překrásné, díky.
    Měj prima dny, Petra

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Bylo to jako v tom vtipu : Když vám žena řekne že bude za 10 minut hotová, je zbytečné na ní volat každé půl hodiny! 😁
      Výlet se povedl, to ano 👍

      Smazat
  3. Jestli jsem u tebe na blogu něco nečekala, tak článek o Německu :D.
    Díky za krásnou fotoreportáž, báječně jsem se při desetiminutovkách pobavila! :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Taky bych nečekala že tam budu jezdit, ale synek nám emigroval za prací . Už pracoval v nemocnici v Mnichově 5 let, tam jsme byli 2x . Uvidíme jestli si prohlédneme další kousek Německa. Není z nejznámějších turistických destinací, ale musím říct že se mi tam moc líbilo 😊

      Smazat
  4. Růženko, prohlédla jsem si krásné fotky a pobavila se čtením, zejména těmi 10 minutami. 😂🤣 Je to prostě mužskej. 😃
    Letiště ve Frankfurtu znám jen z cesty kolem. Stále se jede a to letiště nekončí. Znám i to malé a sympatické letiště v Pise, kde jsme vyzvedávali mou sestru, která za námi přiletěla, když jsme pobývali tři týdny v Toskánsku.
    Měj krásné dny.🍀💓

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Přesně to jsem si říkala - je to chlap! Kam dojdu tam dojdu , myslím že čas sleduje jen proto, aby nepřišel pozdě do práce 😁 V Pise je teď moc smutno, nelétají skoro žádná letadla, přitom je to sice malé ale velmi aktivní letiště . Je tak 40 minut od nás, tak kdybyste jeli příště dej vědět ! 🤗

      Smazat
  5. Růženko, není marné mít sebou český řízek! Krásná reportáž.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky! Pravda, na řízek jsem nevzpomněla 😂 Nevím jak to bude dál, ale třeba u Ryanair jídlo sebou do letadla nechtěli, hodlali nám prodat jejich “speciality”. Nicméně většina cestujících si pašovala své 😊

      Smazat
  6. Krásný výlet, sice trošku komplikace, ale hlavně se celkem zdařil. ☼

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Stihli jsme toho docela dost na prodloužený víkend. Mohlo být víc kdyby byla pravda těch 10 minut! 😁

      Smazat
  7. Znám odpověď typu- je to kousek, za chvilku jste tam. Jdeme patnáct, dvacet minut a ne a ne dospět k cílu cesty. ☺

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pro mého syna je to 10 minut odkudkoliv kamkoliv :-) Je pravda, že má hbitý krok, ale myslím že je to prostě taková univerzální odpověď 😊

      Smazat
  8. Krásné čtení.Prohlídka při zpáteční cestě mně dostala.Znám takové náhody.Šéfka v práci mi vždycky říkala,že by mi vyrostl i sádrový trpaslík na zahradě.Úplně jsem takové"náhody" přitahovala.
    Přeji krásný den ☺

    OdpovědětSmazat
  9. Myslím že si vybrali nás protože předpokládali že nebudou žádné komplikace a splní úkol bez rizika. Jen se nepočítalo s tím, že jim tam zůstane kontrolovaný v trenkách 😁 Asi měli večer rodině co vyprávět . Hezkou neděli!

    OdpovědětSmazat
  10. Já jsem nepochopila přesně co ty, proč mne při nadváze nutí vyndat věci z kufru, když si je přidám do příručního zavazadla.
    Mám to pravidelně, nadváha kufru je mé stigma a pravidelně dělám u přepážky estrádu. Nejvíc si mne vychutnala soudružka v Bulharsku, ta to musela mít přesně na gram. Tak doufám, že byla pak spokojená.
    Tvůj syn je typický mužský a nemáš šanci se s ním nudit.
    Podle fotek dokonalý výlet a i dobroty byly, za hranice všedních dní to trvá 10 minut :))

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ryanair je asi podobný soudruhům v Bulharsku. Starší syn si jednou musel vzít z kufru šálu 🙈 Pak ti tam nastoupí borec který váží 120 kg ale má kufr v pořádku tak se nic neděje . Výlet se povedl, o tom nediskutuji, bylo veselo a dost jsme se prošli 😁

      Smazat
  11. Moc pěkný článek i fotky - bavila jsem se tím " je to jen 10 minut cesty"....

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Aspoň už vím co od něj můžu čekat. Tu desetiminutovku má pořád, tak se vždycky ptám “10 frankfurtských minut nebo středoevropského času ?” 😉

      Smazat
  12. Krásná reportáž z výletu. Určitě jsi si to užila a máš krásné zážitky, které Ti nikdo nevezme.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Pravda, já si to říkám taky. A v současné době se můžeme aspoň občas pokochat. Synka jsme od loňského léta neviděli a kdoví jak to bude letos .

      Smazat
  13. Růži,tak jsem taky na konci tvého zajímavého,chvílemi i úsměvného článku :-) Užili jste si, ale taky máš další zkušenosti :-) Hlavně,že vše dobře dopadlo :-)
    Měj se pěkně a ve zdraví ! Alena

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky Alenko! Hlavně jsme viděli že se má kluk dobře a žije v hezkém prostředí . A na ty jeho časové intervaly jsem si už zvykla 😁. Moc zdravím!

      Smazat
  14. Růženko, tak jsem si s Tebou zacestovala, když teď nikam nemůžeme. Máš tedy zážitků. A ty kontroly - na to já mám dost smůlu. Jednou mě v Dubaji na letišti ostraha odváděla jak zločince a víš co to způsobilo ? Moje kostice u podprsenky... Měj se pěkně Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to by mě nenapadlo že kostice může být nebezpečná zbraň! I když při troše dobré vůle a vhodných manévrech může..😁

      Smazat
  15. Růženko, to byl tedy výlet. Tolik míst jste zvládli navštívit. Moc ráda jsem se podívala na fotografie a početla si. 10 minut chápu, u nás se zas říká "zkratka - je to delší, ale zato se projdete". Tak jste to měli také tak :-) Hezké dny

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To je taky hezky řečeno, pro mě jsou zkratky nebezpečné, nemám orientační smysl a nejen že se projdu, ale rovnou zabloudím 😉😊

      Smazat
  16. Pěkně fotky.. Ale Holt jiný kraj, jiný mrav

    OdpovědětSmazat
  17. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětSmazat
  18. Růženko, tak jsem si se zájmem váš výlet za synem pročetla. Letadlem jsem nikdy neletěla, byla bych mimo ze všeho. Ale, kolem letiště ve Frankfurtu jsem jela busem mockrát a v městě na soutoku Rýna a Mosely jsme byli půl dne a pěkně jsme si ho prohlédli.Dokonce jsme pluli lodí odtud dolů po Rýnu až do jedné menší obce.
    Moc jsem si to s tebou užila. Jiřina z N.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že jsem tě “svezla” alespoň virtuálně 😊
      Zrovna dneska jsme s manželem vzpominali, co jsme všechno předloni stihli - dvě cesty do Říma, návštěvu synka, Prahu, v létě moře ... jako bychom to tušili 😏
      Hezkou neděli!

      Smazat