Baci di dama ( Polibky dámy aneb oříškové pusinky)

V Itálii se vánoční cukroví nepeče, alespoň ne tak, jak to známe my. Maximálně se upeče jeden druh pro "Babbo Natale" v překladu "Tatínek Vánoce" a je to vlastně Santa Klaus, který vypadá jako český Mikuláš. Ale v cukrárnách se po celý rok prodávají "biscottini", drobné sušenky a cukrovinky, vesměs z lineckého těsta, podobné těm našim vánočním. Existuje spousta receptů, každý region má svoje, často připravované jíž v dávné minulosti, ale doma už je téměř nikdo nepeče.

Jedním z takových jsou "Baci di dama", jednoduché pusinky z oříškového těsta, slepené jen rozpuštěnou čokoládou.

*********************************************************************************************************************

INGREDIENCE

100 g mouky

100 g cukru

100 g strouhaných oříšků

100 g másla

hořká čokoláda na spojení 

*********************************************************************************************************************

Všechny přísady spojíme dohromady a vypracujeme hladké těsto - vejce ani žloutky se nedávají.

Dáme jej do lednice odpočinout aspoň na hodinku. Pak vytváříme malé kuličky, které mírně zploštíme a dáme na plech vyložený pečícím papírem. Pečeme v mírně předehřáté troubě do růžova - asi na 170° zhruba 10-15 minut. Pozor aby příliš nezhnědly, jinak hořknou.

Ve vodní lázni rozpustíme čokoládu a pusinky po vychladnutí spojíme.Mírně pocukrujeme moučkovým cukrem s vanilkou.

Dávky můžete samozřejmě jednoduše zdvojnásobit, což doporučuji, protože mívají velký úspěch! BUON APPETITO!

Bazilika svatého Jana v Lateránu (Basilica di San Giovanni in Laterano)

 Za normálních okolností bychom letos alespoň 2-3x navštívili Řím a v plánu byla i návštěva milánského muzea Brera. Bohužel, člověk míní a virus mění, takže sahám do archívu pro fotografie z jedné  cesty do věčného města. Byla to jedna z těch, na které ráda vzpomínám, protože jsme viděli opravdové skvosty italské architektury a umění. 

Jako vždy jsme z Florencie vyrazili rychlým vlakem do Říma v časných ranních hodinách, abychom stihli vidět co nejvíce. Měli jsme přesně určený cíl, Baziliku svatého Jana v Lateránu, jeden ze čtyř papežských kostelů v Římě ( spolu s bazilikou svatého Petra ve Vatikánu, Svatého Pavla za hradbami a Svaté Marie nejvyšší, zvané také Panny Marie Sněžné ke které se dostanu někdy příště).   

 První zastávka ale byla v bazilice svatého Klementa (San Clemente), věnovaná papeži Klementu I., která se nachází při cestě k náměstí Laterano. Je tam zakázáno fotit, tak jsem si alespoň vypůjčila fotky z internetu. I když je to svým vzhledem nenápadný kostel,  je významný z archeologického hlediska, protože v jeho podzemí se nacházejí dvě podlaží, objevena v 19. století při rekonstrukci,  na kterých je postavena dnešní bazilika. Nejstarší stavba je datována v 1.století našeho letopočtu. 

Pro nás Čechy a především Moravany má i jiný význam, nacházejí se v něm totiž ostatky svatého Cyrila, který se spolu s bratrem Metodějem zasloužil o šíření náboženství v naší zemi a do historie se zapsali jako Slovanští věrozvěstové. Cyrilův hrob, vlastně jen zbytky ostatků, jsou uloženy v podzemní části baziliky kde je umístěna i pamětní deska. 

 

Po více jak tříletém působení na Moravě byli oba bratři v roce 867 povoláni do Říma, kde je uvítal sám Adriano II. (Hadrián II.) Této pocty se jim dostalo pravděpodobně i proto, že sebou přivezli ostatky papeže Klementa , které si na Velkou Moravu vzali z předchozího působiště na Krymu.

Po prohlídce jsme se vydali ulicí San Giovanni in Laterano ke stejnojmenné bazilice. Už vchod je jiný než u ostatních církevních staveb, musíte projít pod detektorem a dohledem stráže.

Stavba je impozantní a  je součástí monumentálního komplexu který zahrnuje i velký obelisk, nejvyšší v Římě (37,2 m a stojí na 8 metrovém podstavci) a vážící asi 455 tun,  Lateránský Palác a Svaté schodiště, po kterém údajně kráčel sám Ježíš krátce před svým ukřižováním. Dnes se skládá z 28 schodů, které lze vystoupat pouze po kolenou.

Detail podstavce obelisku - kašna

Scala Santa

Bazilika byla založena v letech 311 - 312 našeho letopočtu v místě známém jako Horti Laterani, usedlosti rodiny Lateránů, které byly zkonfiskovány během vlády císaře Nerona.

Během staletí byla několikrát přestavěna, protože vypleněna barbary a poškozena zemětřesením, ve 14.století pak 2x vyhořela. Její přesné jméno je Arcibazilika Největšího Spasitele a sv.Jana Křtitele a Jana Evagelisty  s titulem "Basilica Maggiore" (Nejvyšší Bazilika). 

Vzhledem k tomu, že prvotní stavba byla započata 14 let před výstavbou chrámu svatého Petra, je nejstarší bazilikou na světě.  Latinský nápis na přední fasádě baziliky hrdě hlásá, že je " matka a hlava všech kostelů Města (t.j. Říma) i světa"  

Hlavní fasáda pochází z roku 1735 a je dílem architekta Alessandra Gallilei. Skládá se z řady pilastrů a horní římsa je zdobena 15 sochami Krista a svatých (každá měří 7 metrů).

Do baziliky vede 5 dveří, kterými se vchází do každé z pěti lodí uvnitř. Do hlavní lodi vedou bronzové dveře. které pocházejí z budovy Senátu , který se nachází na Římském Fóru. 

    

  Vpravo jsou dveře zvané "Svatá brána" (Porta Santa), které se mohou otevřít pouze ve Svatý rok, po zbytek času jsou zazděny. Začíná se otevřením svaté brány baziliky sv. Petra ve Vatikánu, pak se otvírají další brány ostatních papežských kostelů. V minulosti byly brány již částečně vybourány před začátkem Svatého roku, aby papež mohl rozbít kladívkem jen slabou vrstvu malty. Nicméně v roce 2000 u příležitosti Jubilea papež Jan Pavel II cerimonii zjednodušil, zdivo bylo odstraněno dříve a zůstaly jen zavřené dveře, které papež otevřel zatlačením. Dveře zůstanou otevřené během svatého roku, pak jsou opět zazděné. Prý kdo jimi 3x projde, je za určitých okolností zbaven svých hříchů :-)

    Za současnou barokní  podobu baziliky vděčíme slavnému italskému architektovi Francesco Borromini (1599 - 1667)  a je považována za jeho největší mistrovské dílo. Jeho byl projekt na tzv.světelné komory, které způsobily rozsáhlé osvětlení a zvýraznění architektonických útvarů.

Je episkopálním kostelem papeže, který je i biskupem Říma a znamená to, že pouze on smí slavit mši z jeho oltáře, který se nachází na vyvýšeném předním okraji příční lodi. Je zdobený nádherným  baldachýnem s mnoha ostatky, včetně svatých Petra a Pavla.  

Apsida je zdobena mozaikou, která se dochovala z původní baziliky ze 4.století a zobrazuje řadu postav různých velikostí.

Papežovo křeslo tzv.”cattedra”

Dále můžeme obdivovat nádherný, bohatě zdobený kazetový strop, který navrhl Giacomo della Porta roku 1603 a mramorovou dlažbu z 15.století zdobenou mozaikou v hlavní lodi baziliky

V bazilice je pohřbeno 6 papežů a odehrála se tam řada důležitých událostí, například zde byl pokřtěn Karel Veliký, až do 19.století zde byli korunováni papeži a roku 1929 zde byla podepsána Lateránská smlouva mezi papežem Piem XI a Mussolinim, kdy se podařilo formalizovat vztahy mezi státem a církví.  

                 

Papež (Římský biskup) v bazilice pravidelně slouží mši na Zelený čtvrtek a zúčastňuje se zde i žehnání lidu. 

Hlavní loď je zdobena 12 výklenky, dílo již výše zmíněného Borromini, ve kterých jsou sochy apoštolů, ty byly ale umístěny později. 

                      San Matteo (Sv.Matyáš)

                            San Tommaso (Sv.Tomáš)

                              San Pietro (Sv.Petr)

San Paolo (Sv.Pavel)

V pravé boční lodi je je vlevo na pilíři obraz slavného malíře Giotto který zobrazuje papeže Bonifáce VIII s kardinály, jak vyhlašují první jubilejní rok 1300. 

V levé boční lodi je přistavena řada kaplí.

O této skvostné bazilice by se dalo psát dál a dál, historie je velice dlouhá. Za nás mohu jen říct, že jsme si jí prohlíželi s pusou dokořán a strávili jsme tam dobře hodinu. 

Varhany

Fresky

Během naší návštěvy začalo poprchávat a protože nejen duševní potravou živ je člověk, začala jsem se po východu z baziliky poohlížet po nějaké sympatické restauraci. Našli jsme hned pod náměstím, čisté a téměř prázdné místečko, kde jsme si dali hezkou porci těstovin a sklenku vína. 

Mimochodem, v Římě se skoro všude levně a dobře najíte, pokud si nechcete pochutnat přímo v nějaké "in" restauraci v centru. A ani tam to není tak cenově nedostupné jako v jiných centrech, hlavně když mluvíte italsky a netváříte se příliš turisticky.

Odtamtud jsme se vydali na naše oblíbená místa, která navštěvuji při každé návštěvě tohoto neskutečně krásného města, jako je například náměstí Navona...

...nebo Piazza del Popolo ...a jiné a jiné...

 V očekávání lepších zítřků, jak všichni doufáme,  brzy připravím další návštěvu kterou mám v záloze.   ARRIVEDERCI ROMA!   

Vánoční koule 2014

Do vánoc času dost....ale když si chcete vyrobit něco vlastnoručně,tak času zas tolik nezbývá.

Příspěvek je z roku 2014, kdy jsem se kromě již tradičních háčkovaných ozdob jako zvonečků a andílků pustila i do patchworkových koulí. Je to zábavná práce, fantazii se meze nekladou. Vzorky jako srdíčko a zvonek jsem do polystyrénu vytlačila formičkou na cukroví :-))

ˇ