neděle 27. září 2015

Jak se vaří knedlíky v Itálii?

Špatně! Za prvé, není tady hrubá mouka. Za druhé, housky nejsou jako české housky. Za třetí, odvážná kuchařka která se do nich přesto pustila, knedlíky nikdy v životě nedělala - na to byl u nás doma tatínek. Tvrdil že knedlíky dokáže správně udělat jen chlap, protože má sílu je pořádně propracovat (znáte to - zpracujte těsto až se vytváří puchýře /na rukou ? nikdy se mi takové těsto nepodařilo udělat / pozn.aut./ )
Knedlíky ( u nás doma v Itálii zvané "chnetlíky") jsem se rozhodla uvařit stůj co stůj kvůli synům. Při návštěvě Čech se v nich probudila česká polovina a do chnetlíků se okamžitě zamilovali. Manžel je odvrhnul a do dneška je sveřepě nazývá "ty krájené noky".
První pokus nedopadl dobře. Nedbaje rad jsem na knedlíky použila místní hladkou mouku a výsledkem byl opravdu nok, bohužel ne příliš krájitelný. Nicméně chlapci, vedeni zřejmě víc hladem než láskou k mamince prohlásili že jim chutnají a dokonce si i přidávali (mají dobré zuby).
Podruhé jsem vymyslela směs hladké mouky, mouky z tvrdé pšenice a semoliny, přidala trochu víc droždí a sehnala skoro české housky. Výsledek byl prakticky tentýž jen s knedlíky nažloutlými po semolině.
Ještě několikrát jsem chnetlíky-noky-knedlíky vyprodukovala více či méně tvrdé, barevné či hrbaté ale vždy zkonzumované žravými synky (zde je na místě připomenout přísloví jako "dobré prase všechno spase" nebo "hlad je nejlepší kuchař").
Taky se mi dostalo ochutnat knedlíků už hotových - nějaká dobrá duše je přivezla přímo z jejich domoviny, nebo spíš bych měla napsat z místa činu. Válec ve vakuuovém balení byl čisťounce bílý, dlouhý tak půl metru, plátek měl v průměru asi 15 cm a celý knedlík vážil zhruba 10 deka. Při bližším ohledáni jsem nenašla ani kousíček housky a taky se s nimi nepočítalo - ingredience mouka, voda a kypřidlo. Po napaření se kola ještě zvětšila a omáčku vsákla během pár vteřin. Na jazyku se ovšem jen rozplývala - kousat jsme nestihli. Díky tomu jich syn spořádal asi 8 a já 5 a rozhodně nám nezůstali ležet na žaludku.
Mám v Praze kamarádku která je vaří podle mě úplně světově. Vždy měkké ale tak akorát, nerozpadají se, zkrátka výstavní.
Problém je, že je dělá úplně OD OKA, navíc nedává žádnou tajnou ingredienci, ale dokonce je zadělává jen sodovkou. Nebudu se rozepisovat o tom, jak dopadly mé napodobeniny.
Ale nemám ve zvyku se vzdávat zvlášť co se vaření týče. Vzala jsem si na pomoc starou, dobrou kuchařku kterou některé z vás určitě pamatují - Česká kuchařka od Juliany A.Fialové z 80.let (pro pamětníky - cena za 450 stran 66 Kčs).
Hrubou mouku jsem stejně neměla, ale měla jsem polohrubou a místo droždí jsem tentokrát použila prášek do pečiva. Housky se těm našim mezitím začaly trochu podobat ( v tom smyslu že místní jsou pořád ty samé a naše se mezitím zhoršily) a šla jsem do toho. Recept přikládám a výsledek je na fotografii. Pro nostalgiky uveřejňuji i foto Kuchařky :-)
**********************************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
1/2 kg hrubé mouky
1 plná lžička soli
1 vejce a 1 žloutek
na špičku nože kypřicího prášku
2 šálky mléka
2-3 rohlíky nebo žemle od minulého dne
*********************************************************************************************************************************
Mouku prosijeme do mísy a osolíme. V mléce rozkvedláme vejce a žloutek a zaděláme nepříliš tuhé těsto. Necháme odpočinout aspoň půl hodiny,pak přidáme kypřicí prášek, žemle nakrájené na drobné kousky a dobře promísíme.Hned tvoříme podlouhlé knedlíky a vložíme do vařící se vody. Asi po 15 minutách knedlíky obrátíme a dovaříme. Vyjmeme z vody a hned přepůlíme nebo aspoň propíchneme párátkem aby z nich unikala pára. Pokud není knedlík dovařený, půlky můžeme ještě snadno dovařit.

Tohle je trochu zjednodušeně opsaný recept protože každá z vás má určitě ten svůj, lety osvědčený a je mi jasné že nosím dříví do lesa. Každopádně to není poprvé co do této staré kuchařky nahlížím a oproti dnešním receptům kde najdeme soupis ingrediencí zvící telefonního seznamu je to příjemná změna.

pondělí 21. září 2015

Cannoli siciliani (Sicilské trubičky)

Sicilské "cannoli" nebo-li trubičky, smažené a plněné čerstvým tvarohem, jsou jedním z nejtypičtějších produktů Sicílie. Původně připravované v období karnevalu se rychle rozšířili po celé Itálii a najdete je téměř ve všech cukrárnách po celý rok. Také se trubičky prodávají již hotové a stačí je jen naplnit ale doma dělané jsou daleko chutnější a jejich příprava není tak složitá jak by se na první pohled mohlo zdát.
*********************************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
250 gr hladké mouky
1 vejce
1 lžička kakaa
1/2 lžičky soli
50 gr sádla
30 gr cukru
30 ml likéru Marsala nebo suchého bílého vína
olej na smažení
NÁPLŃ:
750 gr čerstvé rikoty (nebo jemného tvarohu)
200 gr moučkového cukru
kandované ovoce, čokoládové pecičky*******************************************************************************************************************************
Do prosáté mouky přidáme cukr, kakao, sůl a potom rozkvedlané vejce, rozpuštěné sádlo a likér či víno.Tekutiny přidáváme opatrně, těsto musí být elastické ale ne příliš měkké. Dáme odpočinout do lednice a mezitím připravíme náplň - smícháme rikotu s cukrem až získáme hladký krém. Pokud je rikota mokřejší dáme jí nejdřív na síto odkapat. Správně by se měla používat čerstvá rikota z ovčího mléka.
Těsto vyválíme na tenký plát (1-2 mm) a nakrájíme na kosočtverce asi 6x4 - nebo větší, podle toho jaké budete používat trubičky na které těsto navineme.Olej - nešetříme, cannoli musí plavat! - dáme do vyšší nádoby a když je dostatečně horký, vhodíme cannoli a smažíme až mají pěknou zlatavou barvu. Nesmažíme najednou víc jak 3 - 4 kusy aby se mezi sebou nedotýkali. Když mírně prochladnou sundáme je z trubiček.
Náplň dáme do sáčku s trubičkou a cannoli plníme z každé strany do půlky. Konce ozdobíme - tradičně se používá kandované ovoce ale komu nechutná může je nahradit čokoládovými pecičkami.
Plníme ale až TĚSNĚ PŘED KONZUMACÍ ! Jinak cannoli zvlhnou a ztratí křehkost.

čtvrtek 10. září 2015

Hamburger (po italsku)

S italským hamburgrem - nebo lépe řečeno "amburger" - Italové nevyslovují "h"-jsem se setkala hned po mém příchodu sem, v době kdy v Česku jsme jej znali jen z amerických filmů - těch povolených,samozřejmě. Pokud by se jej ale někdo dožadoval v restauraci,byl by zřejmě považován za nebezpečného provokatéra který propaguje zápaďácky styl života.
Upřímně řečeno,nemyslím si že bychom o něco přišli.
"Amburger" o kterém mluvím já nebyl ten z MacDonaldu,které se tu rozšířili až mnohem později,ale dělal se doma. Ale žádné kečupy,majonézy,hořčice a podobné - pouze kvalitní mleté hovězí maso stlačené do kulaté formy specielním strojkem u řezníka. Pak jen mírně osolit,max.opepřit, poprášit moukou nebo strouhankou a šup s ním na pánev. K tomu salát a krajíc chleba a hotovo.
K americkému způsobu přípravy měli Italové dlouho výhrady. Kdoví jaké tam dávají maso,k tomu smažené hranolky - kdoví na jakém tuku!!- všechny ty pochutiny - kdoví z čeho!!- a celkově měl hamburger fámu jedovaté poživatiny nad kterým Italové ohrnovali nos a řikali "Ať si to jedí v Americe!" Ve velkých městech nebo u dálnic už MacDonaldy byli ale spíš pro turisty. Vedle hamburgerů se prodávala i italská jídla jako těstoviny nebo míchané saláty.Za posledních let se moda rozšířila daleko víc, hlavně mezi mládeží a taky díky reklamnímu bombardování. Všude ale zdůrazňují jak se používá pouze kvalitní italské maso,olej,zelenina...atd. Vše kontrolováno jak se má - a jak doufáme. Buďte si ale jistí že v momentě kdy v nějakém místě objeví něco co tam být nemá,mají v tom podniku vystaráno..Není snad náročnějšího klienta než je Ital,zvlášť co se jídla týče.
Jelikož samotné maso se mi zdálo trochu fádní,začala jsem do něj přidávat kromě soli a pepře i strouhaný parmezán.
Maso je šťavnatější a chutnější,i když pak nedávám už nic jiného, jen trochu smažené cibulky pro toho, kdo jí má rád.Jako přílohu můžete dát oblíbené hranolky - místo smažení je lze udělat dietněji v troubě,pouze pokapané olejem - anebo salát. Já jsem zvolila míchaný salát se semínky.***********************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
400 - 450 gr kvalitního mletého hovězího masa
4 lžíce parmezánu
sůl, pepř
trochu strouhanky
1 cibule krájená na jemné plátky
olej
hlávkový salát, rajčata, okurky nebo jiná vhodná zelenina podle chuti
směs semínek - slunečnice, sezam atd.
************************************************************************************************************************************************
Maso jemně umeleme a smícháme se solí, pepřem a strouhaným parmezánem. Dobře promícháme a utvoříme kulaté placky.Mírně obalíme ve strouhance a rychle opečeme na oleji z obou stran. Zvlášť opečeme cibuli rozebranou na kroužky. Připravíme salát a vmícháme semínka. Ochutíme zálivkou a promícháme. Na talíři ozdobíme hamburgery kroužky cibule.



pondělí 7. září 2015

Mozzarella v "kočáru" (Mozzarella in carozza)

Kočár ve kterém se "veze" naše mozzarella není nic jiného než toustový či jiný chléb obalený v mouce a vejcích. Je to rychlý a chutný recept původem z regionu Campania - jeho hlavním městem je Neapol. Původně vznikl aby se využily zbytky chleba a brzy se stal oblíbeným po celé Itálii. Je to kalorická bomba,výborná i jako zakousnutí k vínu nebo pivu.
Původní recept je pouze s mozzarellou ale můžete vylepšit např.malou sardelkou nebo kouskem šunky.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
INGREDIENCE pro 10 kusů:
10 plátků mozzarelly
20 plátků chleba o něco větších než plátky mozzarelly
2 vejce
trochu mléka
mouka na obalení
olej na smažení
sůl
sardelka nebo šunka - podle chuti
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Nejdříve si nakrájíme mozzarellu na plátky a dáme na talířek nebo na síto aby se zbavila přebytečného láku. Z chleba odkrojíme kůrky a nakrájíme plátky o něco málo větší než mozzarella. Tu osušíme papírovým ubrouskem a vložíme na plátek chleba, podle chuti dáme sardelku nebo šunku (tohle je trochu upravená verze),přiklopíme druhým plátkem chleba a dobře přitiskneme.
Vejce rozšleháme s mlékem a osolíme. Nejdříve omočíme hrany chleba,pak obalíme celé v mouce a nakonec celé ve vejcích. Ihned smažíme v rozpálením oleji do zlatova. Podáváme horké.

středa 2. září 2015

Těstoviny s porkem,salsicciou a salátem (Pasta con salsiccia porro e insalata)

Dnešní recept se vám možná bude zdát poněkud zvláštní - salát do omáčky na těstoviny ?? Taky jsem měla pochyby ale pak zvědavost nedala a vyzkoušela jsem a musím říct že od té doby už několikrát a s úspěchem u strávníků. V toskánské kuchyni platí snad víc než kde jinde že se nesmí nic vyhodit a tak i listy hlávkového salátu, ty vnější které kolikrát letí do koše protože jsou poškozené nebo trochu ovadlé najdou své uplatnění.
×××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××
INGREDIENCE:
350 gr těstovin - použila jsem formát "garganelle" - podobné vřetánkám
2 větší salsicce - asi 150 gr
asi půl hlávkového salátu - můžete použít jen okrajové listy v přibližném množství
1 - 2 porky
sklenice neochuceného rajčatového protlaku nebo loupaná rajčata (máte-li čerstá tím líp - spaříte horkou vodou a oloupete a nasekáte na kousky)
špetka soli - ale opatrně,salsiccia bývá dost slaná
špetka pepře nebo peperoncina - podle vaší chuti
olivový olej
strouhaný parmezán na posypání
×××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××
Dáme vařit vodu na těstoviny.
Na větší a hlubší pánev aby mohla obsahovat i uvařené těstoviny dáme olej a vložíme na kolečka krájený porek. Necháme zpěnit a přidáme na kousky nakrájenou salsicciu, promícháme a necháme chvíli podusit. Mezitím nakrájíme na proužky opraný hlávkový salát a vložíme ke směsi,dobře zamícháme a pridáme rajčata nebo protlak. Dusíme pod pokličkou asi 5 minut,pak odkryjeme a vaříme ještě asi 10 minut za občasného míchání.
Mezitím uvaříme těstoviny - vařící vodu osolíme a když opět nabere var, vhodíme těstoviny a zamícháme aby se nepřichytily ke dnu. Doporučuji koupit kvalitní z tvrdé pšenice,měly by být uvařené "al dente" aneb zůstat trochu tuhé při zkousnutí zvlášť když je pak budete promíchávat ještě s omáčkou kde dojdou.
Uvařené těstoviny slijeme-neproplachujeme!-a vhodíme do pánve s omáčkou. Na ohni krátce promícháme, odstavíme,ochutíme 2 lžícemi parmezánu krátce zamícháme a ihned servírujeme. Na talíři si ještě každý podle chuti posype těstoviny parmezánem-i zde se přimlouvám za kvalitu, jinak se sýr bude táhnout a vznikne jakási hmota. Každopádně bych vynechala sýry typu eidam :-)
BUON APPETITO!