Biscotti dorgalesi (Sušenky z Dorgali)

Dnešní sušenky pocházejí  ze Sardínie, konkrétně z městečka Dorgali v provincii Nuoro. Podobají se lineckým koláčkům s tím rozdílem , že se pečou spolu s marmeládou a neslepují se, vršek je zdobený “hádkem” z těsta . Originál recept je se sádlem, pokud vám nevyhovuje můžete použít stejné množství másla nebo půl na půl . 

************************************************

INGREDIENCE:

500 g hladké mouky

150 g cukru

3 vejce 

130 g sádla pokojové teploty 

1 prášek do pečiva s vanilkou

1/2 sklenice mléka 

špetka soli

marmeláda na plnění nejlépe pomerančová (v originále)

jinak použijte jinou hustší marmeládu podle chuti 

moučkový cukr na posypání 

************************************************ 

Ve větší míse našlehejte celá vejce s cukrem a špetkou soli, přidejte změklé sádlo a míchejte až se vše dobře spojí. Ve vlažném mléce rozpusťte prášek do pečiva a přidejte do směsi , potom po částech i prosátou mouku za stálého míchání . Když směs zhoustne, začněte jí zpracovávat ručně  až získáte hladké těsto. Utvořte kouli, přikryjte fólií a nechte v lednici alespoň hodinu odpočinout , klidně i víc. 

Doplněk - kdyby se vám recept zdál pro sušenky trochu zvláštní , můžete použit Linecké nebo jiné podobné těsto . 

Vyválejte těsto ne příliš tence (asi 4 mm) , vykrojte tvary jako např.květy nebo jednoduchá kolečka , doprostřed dejte lžičku marmelády a že zbytků těsta vyválejte úzkého hada. Nakrájejte na kousky asi 10 cm a obtočte spirálovitě kolem a přes marmeládu jako na fotce . Některé hádky jsem udělala trochu kratší než bylo třeba , ale jistě jste pochopili jak na to. 

Dejte péct do předehřáté trouby na 160’ asi na 15-20 minut. 

Vychladlé pocukrujte moučkovým cukrem . Skladují se jako linecké cukroví, nejlépe v plechové krabici a vydrží tak dlouho než je někdo sní! BUON APPETITO ! 

Povánoční, novoroční a předjarní

 V Itálii mají takové hezké rčení - kdo neumřel, ten se objeví. Platí to i v mém případě, ne že bych byla na umření, ale vzala jsem si takovou, řekněme přestávku. Doba divná, žádné nové cesty, zajímavé zážitky, recepty jsou víceméně pořád ty samé, nejsem příznivcem exotických experimentů. Měla jsem sice předsevzetí , že uveřejním alespoň pár receptů na vánoční cukroví, ale opět jsem pekla pro italskou armádu a nestihla jsem na blogu ani popřát šťastné a veselé .  Důkazy předkládám 👇

Nebylo ale jen pečení. Někdy v říjnu si u mě kamarádka objednala háčkované košíčky pro kolegyně z práce. Prý asi devět, ne moc velkých. Dodala špagátovou přízi, já našla na Pinterestu inspiraci a začala pilně háčkovat. První pokusy dopadly celkem dobře( t.j. nebyly křivé) a k objednávce přibylo dalších pět  kousků . 

Pak došlo na větší košíčky z recyklované bavlněné příze, do kterých se dávají malé ručníky, řečené “pro návštěvy”.

Celkem jsem se dopracovala asi ke 20  kouskům různých velikostí a barev - dodávala jsem je průběžně a ztratila přehled, nemám ani všechny vyfocené. 

V poslední době, zřejmě i díky různým lockdownům a karanténám se dostalo háčkování, pletení a vůbec ruční tvoření zas do módy. Dokonce i známé firmy je propagují a věřte nebo ne, viděla jsem háčkované síťovky Prada , které stály přes tisíc euro! Vzor rybářská síť, práce na dva večery u televize. 

Bohužel to nic nemění na faktu, že když vy uháčkujete záclony  3x2 metry z té nejjemnější příze a půjdete s nimi na trh, nabídnou vám zhruba desetinu, pokud bude mít vůbec někdo zájem .

Takže buď si založíme firmu a vyšvihneme se na špici světového podnikání nebo budeme nadále tvořit pro potěšení naše a našich přátel , kolegů a známých. 

Přeji hodně zdraví a pohody do nového roku, držme si palce a buďme pro jednou raději negativní! 😉