Rýžové kobližky sv.Josefa (Frittelle di riso di san Giuseppe)

V Itálii se "frittelle di riso", nebo-li rýžové kobližky připravují především v období karnevalu, ale hlavně na svátek sv.Josefa, 19.3. Nedělám je moc často, protože smaženým moučníkům příliš neholduji, ale tyhle kobližky máme opravdu rádi. Našla jsem typický, toskánský recept, podle kterého je připravuji už několik let. Vypadají trochu pracně, ale zčásti se připravují den předem.

********************************************************************************************************

 INGREDIENCE:

150 g rýže (NE PŘEDVAŘENÉ!)

půl litru mléka a sklenička vody

40 g mouky

50 g cukru

1 větší vejce nebo 1 menší + 1 žloutek 

2 lžíce másla

50 cl rumu

lžička prášku do pečiva

větší špetka soli

kousek citronové kůry (pouze žlutá část)

2 - 3 lžíce předem namočených rozinek

olej na smažení (používám arašídový)

********************************************************************************************************

Nejdříve si připravíme vařenou rýži - do mléka s vodou vsypeme dobře propláchnutou rýži, cukr, máslo, citronovou kůru a větší špetku soli. Vaříme za častého míchání až do úplného změknutí rýže a vypaření tekutiny. Tuto fázi můžeme připravit den předem. 

Když je rýže vychladlá, vyjmeme citr. kůru a vmícháme  rozkvedlané vejce s rumem, prosátou mouku s práškem do pečiva a rozinky - můžete je vynechat, pokud vám nechutnají. Nechte odpočinout asi půl hodiny. 

Pak tvořte kobližky pomocí dvou lžic a vhazujte do vyšší vrstvy rozpáleného oleje, je lepší použít vyšší a ne moc široký kastrol než pánev . Musí být potopené, když je usmažíte v malém množství oleje, vzniknou spíš lívanečky, i když dobré je oboje.

Po usmažení je vyndejte na savý papír a hned posypte pískovým cukrem. Nejlepší jsou ještě vlažné. BUON APPETITO! 

 

"Cenci" (Boží milosti)

Povánoční období je charakterizováno především karnevalovými oslavami a následujícím masopustem. V Itálii jsou oblíbené sladkosti které se dost podobají těm našim - smažené kobližky v různých obdobách jako např.tvarohové, rýžové,jablkové nebo krupicové - fantazii se meze nekladou. "Cenci" jsou vlastně naše boží milosti jen mírně odlišné. V Toskánsku tento název znamená doslova "hadry" Dělají se v každém regionu pod jiným názvem, ale recept je podobný. Jinde v Itálii mají názvy jako "chiacchere" (hovory,drby) v Lombardii, "bugie" (lži) v Piemonte a tak podobně.

Mě osobně připomínají i naše krachle...zvlášť když jsou hodně tenké, např.protažené strojkem na těstoviny.

******************************************************************************************************************************************************

RECEPT:

300 g hladké mouky

50 g másla

2 vejce

1/2 prášku do pečiva

2 plné lžíce cukru

sůl - větší špetka

vanilka

šťáva z půlky pomeranče a strouhaná kůra

2 lžíce rumu nebo dezertního sladkého vína

olej (nejlépe arašídový) na smažení

moučkový cukr s vanilkou na posypání

******************************************************************************************************************************************************

Rozpusťte máslo a rozšlehejte vejce. Do mouky prosejte prášek, přidejte cukr, sůl, vejce, šťávu a kůru z pomeranče, máslo, rum a vypracujte hladké těsto. Nechte asi půl hodiny odpočinout v chladu.

Potom vyválejte tenké těsto - pokud máte strojek na nudlová těsta, použijte jej. Nakrájejte rádýlkem obdélníky asi 15x10 cm nebo podle vašeho vkusu a smažte ve vyšší vrstvě oleje. Vyndejte děrovanou naběračkou na savý papír aby se zbavily přebytečného tuku. Po částečném vychladnutí sypejte moučkovým cukrem. BUON APPETITO!