Panikovirus

Sám název napovídá, oč se jedná - mít strach či nemít? Toť otázka...

Řečí se vede spousta už několik týdnů a teď když nezvaný dorazil i k nám, máme se o čem bavit od rána do večera a zpět. Ještě ve čtvrtek byla spousta legrace, v poslední den Karnevalu byly vidět masky Korona virusu, který byl daleko v Asii, byly už zrušeny přímé lety z Číny a vše směřovalo k tomu, že budeme mít krásné jaro, horké léto a veselý italský život.

Nějak nikoho nenapadlo zrušit i lety nepřímé, takže kdo letěl s přestupem vystoupil na letišti jako obvykle. V sobotu se objevil první nakažený v Miláně, údajně byl nakažen kamarádem, který před pár dny přiletěl ze Šanghaje. Jenže kamarád byl po kontrole negativní... Zlomyslně se mluvilo o tom, že dotyčný byl zřejmě na návštěvě v některém z masážních čínských center, kde se masírují jen určité části těla.

Ať to byla pravda nebo ne, nemocných začalo kvapem přibývat a takřka ze dne na den se jejich počet zvýšil na několik set a to už přestávala být legrace. Připomínalo mi to reakce na zemětřesení - nejsme nijak ohrožená oblast, ale pár jsme jich pocítili. Nejdřív začnou drnčet okna, pak se s vámi zhoupne židle nebo postel, lustr taky není už nehybný jako dřív a vy nevíte, jak dlouho to bude trvat a jestli to přejde a budete si o tom povídat u kávy nebo se hrabat v troskách.

Během pár dnů jsme se stali zemí zamořenou a všichni potenciálními nosiči zkázy. Italové, kteří přijmou do své náruče kdekoho, více či méně nadšeně ale přijmou, se najednou setkali se skutečností, že ostatní tak přívětiví nejsou a jde jim hlavně o vlastní kejhák.

Částečně si za to mohou sami. Zatímco jinde se dělaly kontroly spíš namátkově až když se nemoc nedala zatajit, tady už jsme za sebou měli několik tisíc vyšetření tamponem, připravené nemocnice s infekčními odděleními a lékařským personálem v plné polní. Virologové byli denními hosty v televizi aby informovali národ a celý svět o průběhu infekce, byla v pohotovosti armáda a dobrovolníci Červeného kříže a Národní obrany se stali ještě více dobrovolnými. Na to vše byli Italové patřičně hrdí a chtěli světu ukázat, že nejsou těmi nezodpovědnými, sluncem a vínem omámenými individui jak se o nich často přezíravě mluví.

Nejvíc pochopitelně ti, kteří dnes jak se zdá, moc připraveni nejsou.

V Itálii není nic šedivé - buď jsou v tabulkách na prvním místě nebo jim společnost dělají rozvojové země. Není divu, že nemocných nebo podezřelých z nemoci (téměř polovina lidí byla bez příznaků a kdoví kolik takových se po Evropě toulá) díky kontrolám přibývalo po desítkách a není ušetřený téměř žádný region. Nejvíc nakažených je na severu, v Lombardii a Benátsku, některá místa byla ihned izolována a celé vesnice jsou v karanténě, školy jsou na několik dní zavřené, nekonají se žádné hromadné akce a tragédie největší, dnes byly odsunuty na pozdní jaro některé zápasy 1.ligy, což nesli Italové obzvlášť těžce.

K dnešmímu dni bylo vykonáno 21 000 vyšetření. Nakažených je asi 1600, mrtvých 41 z nichž všichni měli už závažné zdravotní problémy a vysoký věk, ale přibývá i uzdravených. Většina pacientů má příznaky ošklivější chřipky, někdy s problémy jako je bronchitida nebo zápal plic.

Přitom každoročně v Itálii na tyto komplikace spojené s běžnou chřipkovou epidemií z těch samých důvodů zemře v průměru 4 000 - 8 000 lidí.

Jediný zádrhel je v tom, že zatím neexistuje vakcína a virus se velmi rychle šíří. Italským vědcům se jej podařilo izolovat, takže naděje na léčbu a očkování už je, ale nebude to hned. Další předpoklad je ten, že jako většina chřipkových onemocnění se virus silně oslabí s příchodem letních teplot.

Stále platí vyšší pohotovost, protože inkubační doba je poměrně dlouhá (2 - 3 týdny) a například blízko Florencie je město s největší čínskou komunitou v Itálii. Ti se zachovali, alespoň jak se zdá, slušně a do karantény šli dobrovolně. Jejich obchody, především restaurace, kadeřnictví a estetická centra jsou zavřená, protože by tam teď stejně nikdo nešel a upřímně řečeno, trochu odpočinku jim neuškodí. Není snad oboru, na který by se nevrhli a díky jejich nízkým cenám (a tomu odpovídajícím službám ) způsobili už dost škody italským kolegům.

V prvních dnech po objevení tolika nemocných najednou samozřejmě propukla panika a fotografie prázdných marketů proběhly světovým tiskem. Kromě těstovin, konzerv, balené vody a zmrazených potravin byla vykoupena těměř všude mouka. Dost mě to překvapilo, protože si nějak nedovedu představit italské paničky jak hnětou v míse těsto na chleba. Vzhledem k tomu, že nikde nechybělo droždí je docela možné že použíjí mouku na jiné účely, třeba jako pleťovou masku, aby je virus nezastihnul neupravené.

Restaurace, vlaky, hotely takřka prázdné, jsou zakázané školní výlety, cestovní kanceláře se potýkají s odřeknutými cestami jak sem tak ven. Evropské státy a dnes dokonce i Amerika říká, že do Itálie néé, italské turisty zas nikdo nechce a zacházejí s nimi jak s třaskavinou.

Do letadla se dostanete spíš s bombou než s Italem.

O ekonomické škodě se mluví v milionech euro a vláda vydala jako téměř vždy, opatření ve stylu "pomoz si sám".

To všechno národ nese poněkud nelibě a zareagoval na to po svém, jak jinak než humorem.

Například se říká, že máme konečně něco Made in China co vydrží déle než měsíc.

V Neapoli problém hodlají vyřešit sladce :-)

Dále prohlásili, že neapolské metro je na 100% bezpečné, protože jeho intervaly jsou delší než inkubační doba viru :-)

Došlo i k opatřením jako zavírat kavárny a bary v 18 hodin. Ihned se objevily nápisy :

"Tento bar se zavírá v šest, protože po této hodině zde začíná obíhat virus!!Pokud se chcete bavit, jděte do přístavu, ty jsou otevřené pořád!"

V Miláně byl zavřený chrám a divadlo La Scala, ale zůstala otevřená Ikea.

Zato ve Florencii se proti epidemii postavil starosta čelem a na přiští víkend vyhlásil "protistrachové opatření" - všechna muzea budou zdarma! A že to nejsou ledajaká muzea, kde se běžně platí kolem 15 euro za osobu (mimochodem i tak velmi dobře utracené peníze). Zdarma je do italských muzeí vstup pouze první neděli v měsíci.

Lidi se začínají pomalu oklepávat a příliš nepanikařit.Nakonec kdo žil v 60 - 80 letech přežil asijskou chřipku, Černobyl, epidemii Aidsu, zakouřené kanceláře a hospody i bonbóny nabízené neznámými pány...

Sdělovací prostředky které se jako vždy dychtivě vrhnou na jakoukoliv špatnou zprávu, teď trochu brzdí a dávají nám injekce optimismu. Něco ve stylu lidé bděte a neblbněte. Zásobování nevázne a dokonce i vlaky jezdí přesně!!

Teď nám nezbývá než čekat a žít normálním životem. A jestli máte na léto objednaný zájezd do Itálie, nemusíte jej hned rušit, v létě zde bude jako vždy lahodných 40°ve stínu a na to nejsou Číňané zvyklí.

A kdybyste měli přeci jen trochu obav, můžete se ochránit slušivou maskou jak znázorněno dole na fotografii!