Florencie (Firenze)

Dnes vás vezmu do Florencie a pojedeme vlakem který nás zaveze do stanice Santa Maria Novella v samém centru města. Jmenuje se podle kostela který se nachází v jeho těsné blízkosti a je jedním z nejvýznamějších ve Florencii. Jedná se o chrám dominikánského řádu v jehož obrovském interiéru lze obdivovat mnoho uměleckých děl jako např. freska Sandra Boticceli Narození Krista a kříž (krucifix) od Filipa Brunelleschi.

Posledně jmenovaný je s Florencií spjat silným poutem - byl to on, kdo v 15.století vyhrál soutěž o dohotovení symbolu Florencie - velkolepý dóm Santa Maria in Fiore. Výstavba chrámu byla započata již v roce 1296 architektem Arnolfo di Cambio. Po jeho smrti byla stavba na celých 30 let přerušena, poté byla svěřena Giottovi di Bondone který ale navrhl jen pojekt vedle stojící zvonice - Campanile di Giotto. Říkat "jen" je poněkud nespravedlivé neboť zvonice je nádherná. Chrám se začal stavět opět v roce 1357 podle plánu Francesca Talenti a základní stavba byla dokončena až v roce 1413. Nastal problém jak chrám zastřešit - stavba byla impozantní. Následovala již zmíněná soutěž kterou vyhrál Filippo Bruneleschi se svým projektem který je dodnes považován za zázrak architektury. Je to osmidílová kopule, postavená zvenku dovnitř systémem rybí kosti (lisca di pesce) a bez lešení! Její vnitřní průměr je 45,5 metru a vnější 54,5 m a celý dóm je jednou z nejkrásnějších a největších církevních staveb na světě.

Od dómu se vydáme ulicí Via dei Calzaiuoli směrem k Piazza della Signoria,

hlavnímu florentskému náměstí kde stojí obdivuhodná, téměř 100 metrů vysoká budova radnice zvaná Palazzo Vecchio. Před radnicí se nachází fontána Neptuna (Fontana di Nettuno) a dále kopie jedné z nejslavnějších soch, kterou snad zná celý svět, Michelangelův David - jeho originál byl přemístěn do musea Accademia.

O kousek dál vidíme Loggia dei Lanzi která se stala výstavní galerií pod širým nebem podobně jako celé radniční náměstí. I zde je většina vystavených soch kopie (např. Ratto delle Sabine od sochaře Giambologna nebo Perseo s hlavou medúzy od sochaře Cellini), jejichž originály byly postupně umístěny do florentských muzeí.

Určitě nejznámějším muzeem je nedaleká Galleria Uffizi obsahující mistrovská díla malířů jako Giotto, Beato Angelico, Piero della Francesca, Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarotti, Raffaello, Tiziano,Rubens, Caravaggio, Rembrandt aj. většinou pocházejících ze sbírky rodu Medicejských. Pokud nemáte objednané vstupenky, doba čekání ke vstupu do Gallerie může trvat i několik hodin.

Radnice byla postavena na přelomu 13. a 14. století a její původní název byl Palazzo dei Priori , později přejmenována na Palazzo Ducale (Duca = vévoda) a dnešní název Vecchio (Starý) vznikl v době kdy se Duca Cosimo přestěhoval do "nového" Palazzo Pitti.

Cesta k němu vede přes světoznámý most zvaný Ponte Vecchio kde si zvláště dámy přijdou na své - je tam totiž jeden zlatnický krámek vedle druhého, proto je most nazýván í Mostem zlatníků. Dostanete tam koupit jakýkoliv šperk za jakoukoliv cenu. Tento most byl během bombardování Florencie za 2.světové války ušetřen jako jediný ze všech mostů které vedou přes řeku Arno.

Ale vraťme se k prohlídce Paláce Pitti.

Majestátní palác se nachází na náměstí Pitti a je sídlem několika muzeí jako např. Galleria Pallatina kde lze obdivovat díla italských velikánů jako Raffaello, Tiziano atd. pak Museo degli argenti (Museo stříbra), Galleria d'arte moderna, Museo delle porcellane, Galleria del costume (museo věnované italské módě).

K paláci Pitti patří i nádherná zahrada Giardino di Boboli. Každoročně uvítá kolem 800 000 návštěvníků a je považována za jeden z nejvýznamnějších prototypů "giardino all'italiana" (zahrada po italsku). Její rozměr je zhruba 45.000 metrů čtverečních a byly zbudovány mezi 15. a 19. stoletím. V zahradách jsou umístěny altánky, jezírka, sochy a z rokokové (nezvyklé pro Toskánsko) stavby Kaffeehaus ze 17.století lze obdivovat panoráma Florencie.

Historické jádro Florencie je poměrně malé a na zběžnou prohlídku jen zvenku nám stačí pár hodin. Pokud ale chcete navštívit paláce, muzea, zahrady a kostely musíte si vyhradit několik dní.

Kuriozita: když v roce 1817 spisovatel Stendhal navštívil Forencii, trpěl poruchami při dýchání, zrychleným tepem a ztrátou rovnováhy. Jako první popsal neurologické potíže které postihují určitý citlivý druh lidí při prohlídkách uměleckých děl nevídané krásy. Jedná se o přechodný stav který nezanechá následky a dodnes je v lékařství nazýván právě "Stendhalovým syndromem".

Pro dnešek se s Florencií rozloučíme - například pohledem z Piazzale Michelangelo ... ale zajisté se sem ještě vrátíme..Arrivederci a Firenze!