Jak jsme jeli do Říma potřetí...

I naše třetí cesta do Říma proběhla výborně. Měli jsme opět štěstí na počasí, ale bylo to o chlup - několik dní před odjezdem bylo chladno a často pršelo a dokonce den předtím se na Řím sneslo krupobití a tolik vody, co normálně naprší za celý měsíc...Tzv."vodní bomba" které se bohužel opakují stále častěji.  Čtvrť ve které je naše nádraží byla zatopená půl metrem vody...Ale měli jsme lístky na druhý den a bylo krásně jasno, ideální teplota která pak během dvou - tří dnů stoupla na 30° a což by nebylo na pochodování Římem to nejlepší.

Opět jsme tradičně začali návštěvou Vatikánu a odtamtud pokračovali přes most až na Piazza Navona - náměstí Navona, jedno z nejkrásnějších a nejznámějších v Římě. Původně byl na tomto místě první římský stadion (z roku 85) o čemž svědčí i oválný půdorys. Jeho rozměry jsou 276m na délku a 106 m na šířku a vešlo se do něj 30 000 diváků.Jméno náměstí bylo původně "in Agona" z řeckého "agonis" což znamená "hry" protože na stadionu se převážně konaly atletické závody.

Za jeho dnešní podobu vděčíme vlivné rodině Pamphili která se v roce 1641 usídlila v Římě.Z jejich rodu pochází i papež Innocenzo X který se stal významným mecenášem a podpůrcem tehdejších umělců a architektů. Pro svůj projekt vybral ty nejlepší - např.architekty a sochaře Bernini - jeho dílem je Fontána 4 řek (Fontana dei Quattro fiumi) uprostřed náměstí - sochy symbolizují 4 řeky kontinentů známých v té době - Dunaj,Nil, Ganga a Rio della Plata,

dále Francesco Borromini a Girolamo Rainaldi (kostel Svaté Anežky v Agoně - Chiesa di Sant'Agnese in Agone, postavený před fontánou 4 řek). Součástí fontány je jeden ze 13 římských obelisků , Obelisko agonale vysoký přes 30 metrů od podstavce fontány až k holubici na jeho špičce.Náměstí je symbolem římského baroka.

Existuje legenda o rivalitě mezi umělci Bernini a Borromini. Bernini umístil svou fontánu přímo před kostel sv.Anežky a socha znázorňující Rio della Plata má vztyčenou ruku jakoby na ochranu před vidinou kostela a ta která představuje Nil má z téhož důvodu zavázanou hlavu :-)) .

Ve skutečnosti tomu tak není, protože kostel byl postaven až po vzniku fontány, ale rivalita mezi oběma umělci byla opravdu veliká a Římané rádi šprýmují.

Fontána 4 řek je umístěna uprostřed náměstí které zdobí další 2 fontány - Fontana del Moro na jižní straně a Fontana di Nettuno na severní.

Celkový pohled je opravdu úchvatný..

Důkazem že v Římě doslova narazíte na historii na každém roku je toto sloupořadí,zbytky Adrianova chrámu (colonnato di Adriano), který byl postaven po jeho smrti,k uctění jeho památky. Je ale pravděpodobné že bylo započato samým Adrianem a mělo být věnováno jeho manželce Sabině. Po jeho smrti stavbu dokončil jeho následnik,Antonio Pio v roce 145 n.l.

Další zastávka byl Pantheon - ten by si zasloužil článek sám pro sebe. Jeho jméno v řečtině znamené "pan" -"všichni" a "theon" - bohové a je to svatý chrám zasvěcený všem božstvům. Byl postaven v letech 27 - 25 př.n.l. Marcusem Vipsaniem Agrippou - zeť a přítel imperátora Augusta- a po požárech v letech 80 a 110 n.l. znovu postaven imperátorem Adrianem.

Stavba je perfektně sférická, výška je stejná jako její průměr a měří 43,44 m na 43,44m. Tato charakteristika odpovídá klasickým kritériím stabilní a vyrovnané architektury, díky perfektním geometrickým výpočtům.

Od starověku byl Pantheon považován za jedinečnou stavbu. Na jeho kopuli nebylo použito armatur a je to doposud největší kopule z litého betonu.Směrem k vrcholu byla stále více odlehčována aby se nezbortila svou vlastní vahou.Poslední řady jsou z pemzy (ano, zrovna tím,kterým si obrušujeme patičky) jehož charakteristickou je právě tvrdost a lehkost.I tak kopule váží asi 4 500 tun.

Ve špici je vytvořený kulatý otvor (oculo) o průměru 9 m, kterým proniká přirodní světlo. I zde je něco naprosto unikátního - celá stavba byla projektována tak,aby světlo přesně v poledne , dne 21.4. (Římské starověké vánoce) dopadalo na vchod kterým vcházel imperátor aby se zůčastnil oslav -prapradědeček reflektoru :-))

Říkalo se,že do Pantheonu neprší. Není to tak úplně pravda,za deštivých dnů vniká voda otvorem poměrně hojně. Tato legenda zřejmě pramení z faktu,že podlaha je lehce vypouklá a je v ní celkem 22 otvorů sloužícich právě k filtraci vody. Při mírnějším dešti se proto zdá,že dovnitř neprší.

Díky otvoru sloužil Pantheon i jako pozorovatelna astrologických úkazů.

Obvodové zdi jsou velmi silné - 6,4 m.Po vnitřním obvodě zdiva je celkem 7 výklenků.

Od 16 století se v chrámě pohřbívalo. Je zde např.pohřbeni první dva italští králové,Vittorio Emanuele II a Umberto I. s manželkou královnou Margheritou,malíři Raffaello Sanzio a Annibale Carracci, architekt Baldassaro Peruzzi aj.

Chrám dnes slouží i jako katolický kostel a jako národní mauzoleum.

Obyvatelé Říma jej nazývají také "Rotonda"-kruh a toto jméno dostalo i náměstí na kterém se Pantheon nachází.

Plni dojmů jsme odešli z Pantheonu směrem k Vittoriano a odtud z terasy jsme se naposled kochali vyhlídkou

na věčné město které v sobě skrývá ještě mnoho krás...Takže další návštěva na sebe nenechá dlouho čekat...!