VIVA VITTORIA

Po delší odmlce přicházím s trochu jiným tématem než obvykle. Jedna se pořád o ruční práce, ale se širším záměrem.

Od roku 2015 se v Itálii rozjela akce háčkovaných čtverců 50x50 cm, které se pak spojí po čtyřech do koberců 2x2 metry a těmi se pokryje náměstí v tom či onom městě . První bylo náměstí Vittoria ( vítězství ) v Bresci , odkud se rozšířilo témeř po celé Itálii . Pauza byla jen v době Covidu .

                                            Florencie 

                                           Řím    

Koberce se prodávají po 20 euro a výtěžek jde na podporu žen , které se ocitnou v nouzi a v nebezpečí kvůli násilnickým partnerům , nebo donucení kriminálními organizacemi k prostituci a jsou umístěné v bezpečných komunitách, kolikrát spolu s malými dětmi . 

Na výrobě každého koberce se podílí celkem 7 žen. Čtyři , které uháčkují nebo upletou čtverce, jedna, která je vybere a dvě,  které je sešijí dohromady . Těchto skupin je několik, protože práce je opravdu hodně. 

Dobrovolnice Červeného kříže 

Skupiny důchodkyň pracují na plný úvazek !

 

V podstatě se  jedná o velikou účast , zapojí se různé organizace, domovy důchodců , dokonce se nám podařilo získat i děti z některých škol. Kdo neumí háčkovat ani plést, ale má zájem , má k dispozici dobrovolné učitelky .

Vlna se dodává zdarma díky všem, kdo má doma zbytky , nebo i z obchodů , které dávají slevu na zakoupení materiálu 

Podařilo se i sehnat velkou místnost na uskladnění hotových čtverců díky ochotným řádovým sestrám . Obecní úřad našeho okresního města ( Pistoia) dal k dispozici hlavní náměstí ( Piazza del Duomo)  jedno z největších na okrese.

Na pokrytí celé plochy by bylo potřeba přes 14 tisíc čtverců , že kterých vznikne přibližně 3.500 koberců . Nevím, jestli se jich podaří opravdu tolik, ale i polovina náměstí už bude úspěch . Nějaké koberce poslaly i z Modeny, kde se akce konala vloni. 

Časem se akce rozvinula do velkých rozměrů a vznikla i v dobrém smyslu “soutěž “ o nejhezčí čtverec. Jak můžete posoudit z fotografií, jsou mezi ženami opravdové šikulky.

K pokládání koberců dojde 16.3.2025, času se zdá být dost, ale datum dodání je v únoru , mezitím dovolené , Vánoce … 

Ale nadšení pro dobrou věc je velké a když se chce, tak se dílo podaří . Budu informovat 😊

P.S. Zajímalo by mě , jestli se podobné akce konají i v Česku . Vím o chobotničkách pro nedonošená miminka, jinak neznám . 

Buchtová premiéra

Kynuté těsto moc často nedělám, vlastně skoro vůbec ne. Dřív jsem často  pekla pizzu, ale teď když už s námi kluci nebydlí, koupím si jí radši hotovou. 

V Itálii se z kynutého těsta dělají především briošky nebo smažené koblihy ( bomboloni) plněné žloutkovým krémem , různé copánky nebo šneci s hrozinkami. Na Vánoce pak “ panettone”  nebo “ pandoro” , místo našich vánoček. Na Velikonoce pak Colomba ( holubička), chuťové připomínající mazanec. 

Na severu se možná peče něco jako naše buchty, na internetu jsem je našla i pod názvem “Danubio” - Dunaj. Zřejmě proto, že v pekáčku vypadají jako vlny. 

Problém je, že zatímco české buchty se v domovině jedí jak čerstvé tak i další dny buď tak jak jsou nebo rozpečené v troubě , Ital je pozře čerstvé dejme tomu k snídani a už k večeru o ně nejeví valný zájem . Mluvím o čerstvě pečených sladkostech, ty průmyslové mají samozřejmě jinou strukturu a trvanlivost .

Jelikož na mě čekala pravá domácí česká povidla ( nezbytný suvenýr z pražské návštěvy ) , rozhodla jsem se kvůli nim upéct pravé domácí české buchty. 

Recept jsem složila z několika receptů a rozhodla jsem se pro pomalé kynutí v lednici. Tento způsob jsem už využila při přípravě pizzy a velmi se osvědčil . Používá se minimum droždí , těsto hezky vykyne a je lépe stravitelné. 

Ráda se s vámi o něj podělím , i když každý bude mít ten svůj zaručený a ověřený . 

INGREDIENCE:

500 g hladké mouky 

250 ml mléka 

5 polévkových lžic cukru

10 g čerstvého droždí 

2 žloutky

50 g rozpuštěného másla

1 dl rostlinného oleje ( dala jsem slunečnicový)

2 větší špetky soli ( dala jsem spíš od oka)

moučkový cukr na posypání

POSTUP:

Předem si vyndáme všechny suroviny, aby měly pokojovou  teplotu. 

Nejdříve si připravíme kvásek. Do hrnku jsem rozdrobila droždí , přidala asi lžičku cukru a 3-4 lžíce vlažného mléka ( vzato z celkového množství ) Rozmícháme vařečkou ( ne lžící, kov ničí kvasnice) na kašičku.

Do větší mísy prosejeme mouku a uděláme v ní důlek. Do toho vlijeme kvásek a od okrajů přidáme trochu mouky. Necháme vzejít kvásek ( asi 10 minut ). 

Mléko mírně zahřejeme, přidáme kousky másla , olej, cukr, sůl a žloutky , dobře rozmícháme. Touto směsí zaděláme těsto , vléváme po částech a mícháme vařečkou až se vše spojí s moukou a kváskem. Pokud nemáte robota, pracuje se hezky s vařečkou aspoň 10 minut . Vznikne hladké těsto , které vyklopíme na vál a ještě propracujeme ručně . 

Pak vložíme do větší mísy, lehce poprášíme moukou,  přikryjeme fólií a dáme do lednice, nejlépe celou noc, nebo alespoň na 3 hodiny. 

Potom je vyndáme a necháme v teplé místnosti aspoň hodinu. Já jsem ho i přendala do jiné mísy která nebyla studená. Pak se vyválí na plát, rádýlkem nakrájí na pruhy a potom na čtverce. Na každý dáme asi lžíci náplně , povytáhneme rohy, přeložíme přes sebe a zabalíme. Vložíme do pekáčku mírně vytřeného olejem spojem dolů. Každou buchtičku ještě potírám rozpuštěným máslem. Pak se nechají ještě chvíli kynout a potom dáme do vyhřáté trouby na 170 stupňů a pečeme bez horkovzduchu . Když zezlátnou, jsou hotové . Necháme chvíli prochladnout a pak vyklopíme na mřížku . Cukrujeme moučkovým cukrem s vanilkou. 

Udělala jsem malý pekáček, protože jsem chtěla zkusit i skořicové šneky - rolky. Tam se sice používá trochu jiný recept, ale vyšly dobré i z tohoto těsta . Jsou jednoduché - nakrájí se plát, potře hodně měkkým máslem a posype skořicovým cukrem nebo cukrem ( i třtinovým) smíchaným se skořicí . Pak se zaroluje a pilkovým nožem nebo ještě lépe nití se krájí na asi 2 cm plátky . Potře se máslem a peče jako buchty do zlatova. 

DOBROU CHUŤ!

Novoroční

 Vám všem kteří navštěvujete můj blog přeji veselého Silvestra a hodně šťastný nový rok 2024! 

Růžena 🤗

Vánoční

 Z léta jsem skočila rovnou do vánoční atmosféry - podobně jako počasí za poslední roky - a představím vám můj  poslední výrobek. Obháčkovala jsem polystyrénový věnec a aby se trochu oživil , přidala jsem i dva malé zvonečky . 

Věnec je háčkovaný krátkými sloupky. Uháčkuje se řetízek dlouhý tak, aby pokryl šířku ( tloušťku)  polystyrénového korpusu. Pak do něj uděláte první řadu krátkých sloupků . Od druhé řady se pokračuje pořád krátkými sloupky ale tak, že  se bere jen zadní nit sloupku předchozí řady . Můžete udělat jednobarevný nebo vícebarevný návlek. Háčkovaný tímto způsobem je pružný,  proto stačí uháčkovat o něco kratší  než je celý obvod a na kruh dobře sedne, nekrabatí se . 

Když je hotový , obalte kruh a spojte nejdřív začátek s koncem, potom sešijte po vnitřní straně věnce . 

Zavěsila jsem dva malé zvonky , ale může se dát i hvězdička, srdíčko nebo andílek , prostě co se vám víc líbí . 

Dozadu jsem přilepila malé háčkované poutko na zavěšení a červenou mašli. 

Přeji vám klidný advent a pevné zdraví i nervy při vánočních přípravách . Růžena 🤗

Letní kabelka

 Letos jsou v módě kabelky z lýka. Vlastně jsou módní pořád , především se používají  u moře, jsou dost objemné na to, aby se do  nich vešel ručník , krémy na opalování a jiné nezbytné věci které sebou nosíme na pláž . Teď se nosí i ve městě, v různých velikostech, s třásněmi , jednoduché v přírodních barvách nebo s barevnými doplňky jako jsou šátky nebo korálky . Na internetu jsem si našla hezký model a k narozeninám dostala lýko zvané Fiesole ( podle místa nad Florencií kde se vyrábí ). Oproti jiným , leckdy tvrdým nebo dokonce umělým lýkům se kterými se špatně pracuje, je tento druh měkký a poddajný a přesto drží tvar. Aby se kabelka trochu oživila, uháčkovala jsem držadla barevná a v těch samých barvách jsem vytvořila kapsy v módním staro- novém stylu “ granny” a malou taštičku na zip . Podšívka se nedává , všechno je háčkované jednoduchými krátkými sloupky , jen kapsy a taštička jsou z dlouhých sloupků. Zavírá se magnetem. 

Focení není evidentně moje hobby 🤪

Tak alespoň něco od moře a z cesty k němu , tam mluví krajina a příroda sama za sebe a něco zkazit se snad ani nedá!

Přeji hezké léto , my jsme měli opět tropy , naštěstí ty největší jsme přežili u moře, teď se ochladilo ( pořád je 32 , ovšem bylo i 40), a na severu prudké ochlazení způsobilo velké škody - uragán a kroupy velké jak tenisáky . 

Na jihu zase požáry jako každoročně , my jsme tak nějak uprostřed a zatím tu nejsou žádné velké problémy 🤞. 

Bramborový salát Piemonte

 Region Piemonte se nachází v severozápadní části Itálie na úpatí Alp. Sousedí s Francií a Švýcarskem a je mimo jiné známý i svou rozmanitou kuchyní , typickými specialitami jsou např.” agnolotti “ plněné prstýnky z těsta podobní více známým tortellinům . Kuchyň je bohatá na maso , připravuje se jak vařené s různými studenými omáčkami nebo dušené se zeleninou a vínem , kterým je tato oblast proslulá ( např. Barbera,  Nebbiolo , Barolo ), dále zvěřina a sladkovodní ryby. Kdo z vás holduje bublinkám, možná zná šumivé Spumante Asti. 

Pěstují se zde i vynikající lískové oříšky - odrůda se jmenuje “kulaté jemné lískové oříšky Piemonte”  a z nich stejně vynikající moučníky a sladkosti .  Například “ baci di dama” - oříškové pusinky na které najdete recept zde : https://rosmarino-e-salvia.blogspot.com/2020/11/baci-di-dama-polibky-damy-aneb-oriskove.html?m=1 

Dnes ale bude řeč o bramborovém salátu , v Itálii zvaném “ ruský salát “. Recept jsem našla na Pinterestu a zaujal mě hlavně jednoduchou a rychlou přípravou . Prakticky je stejný jako český bramborový salát , ale s jednou variantou - brambory se nevaří ve slupce nýbrž krájené na malé kostičky , zrovna jako mrkev. Dále pak hrášek a vařené vejce. Majonéza podle chuti.  

Já jsem přidala i na kostičky krájenou sladkokyselou okurku a jemně nakrájenou a spařenou čerstvou cibulku .Množství surovin je orientační , v originále bylo víc mrkve i hrášku , ale zdálo se mi to moc. Nakonec každý si je upraví podle svého , rozdíl je hlavně v nahatých bramborách.

Můj recept:

4 větší brambory

2 menší mrkve

půl hrnku hrášku nejlépe čerstvého 

čerstvá cibulka podle chuti 

sladkokyselé okurky podle chuti 

2 vejce natvrdo 

majonéza , lžička plnotučné hořčice , trochu láku z okurek

sůl a pepř 

Brambory a mrkev nakrájíme na malé kostičky , maximálně o straně půl cm. Správně by se každá zelenina měla vařit zvlášť v mírně osolené vodě  , já jsem dala nejdřív mrkev asi 8/10 minut, pak brambory kterým stačí tak pět minut. Hrášek jak který - čerstvý , mražený nebo sterilovaný - každý má jinou dobu vaření , já měla čerstvý a vařila jsem ho zvlášť, vejce samozřejmě taky. 

Dobu varu řídím podle brambor, ty jsou choulostivé. Pak vše scedíme a rychle propláchneme studenou vodou. Necháme okapat na cedníku , pak vyklopíme do mísy . Cibulku nakrájím hodně jemně a na malém sítku propláchnu horkou vodou ( používám tu ze zeleniny). 

Vejce oloupeme , bílek nasekám na drobno a žloutek rozdrobím . Nebo můžete dát do salátu jen jedno vejce, druhé nakrájejte na plátky a salát jimi ozdobte . 

Majonézy dávám zhruba 3-4 lžíce , přidám hořčici a trochu láku z okurek. Sůl a pepř podle chuti a opatrně vmícháme do salátu. Necháme vychladit a podáváme. BUON APPETITO!

…. a když už máme salátek , uděláme si k němu i řízeček! 😋😉😁

Boho kabelka

 Kabelky které připomínají éru hippies jsem objevila na Facebooku , vyrábí je jedna turecká paní ze zvláštní papírové příze a moc se mi líbily . Ukázala jsem je kamarádce , která po ní zatoužila a hned nakoupila potřebné ( silnější bavlnu ) aby mě náhodou nepřešlo nadšení . 

 Název “boho” je odvozený od “ bohémský” který označuje ležérní , volný, barevný (i životní v tom samém duchu) styl. Pestré široké sukně , šály, kabelky s květy a třásněmi. Něco podobného si pamatuji zhruba ze 70. let a jak se zdá tento styl nikdy úplně nezanikl. I pustila jsem se do práce . Nejdřív jsem uháčkovala tzv. africké květy , což bylo zábavné . Celkem jich bylo třeba 10, tři uprostřed jedné strany, tři pro druhou a čtyři dospodu jako dno.

Květy se spojí krátkým sloupkem a po stranách se pak přidá  jeden svislý a jeden vodorovný pruh, kde se střídají barvy i motivy. Jsou dělané zvlášť a též se přiháčkují . Boční strany jsou různobarevné z krátkých sloupků. 

To všechno byla zatím brnkačka. Podle fotek co jsem našla na netu, paní vyráběla jak na běžícím pásu, předpokládám že měla i pomocnice ( zajímalo by mě kolik asi dostaly za každou kabelku). Ceny se mi nepodařilo zjistit , nicméně jsou moc hezké a zřejmě jdou i na odbyt. 

Problém byl dát kabelku “ do kupy”. Koupila jsem látku na podšívku , zip, popruh a úchytky na něj.  Látku jsem položila na kabelku a nastříhala. Nejdřív dlouhý pruh, který šel přes oba boky a dno, na které jsem pro zpevnění přišila speciální výztuž. Potom jeden široký pruh na přední a zadní část. 

Kabelka bez kapsiček není to pravé - znáte to, kde mám mobil, klíče, dokumenty ..Nastřihla jsem tedy dvě větší kapsy, a  jednu přepůlila . Nemám šicí stroj, takže všechno hezky v ruce, drobným stehem, zleva doprava a zpět , aby všechno drželo, v kabelkách už dávno nenosíme jen kapesníček a zrcátko. 

Turkyně ( v té době už mi začala lézt na nervy) se nezdržovala se žádnou podšívkou , díky tomu jejímu papíru si tašky držely tvar. Pak se do nich asi všechno hodilo jen tak. Tu papírovou přízi jsem pro zvědavost našla na internetu a je podobná lýku.

Když jsem všechno přišila, jednotlivé díly jsem spojila opět háčkem a konečně se začala rýsovat kabelka.

 Vrchní část jsem oháčkovala několika řadami krátkých sloupků a chybělo už jen zavírání . Našla jsem několik návodů jak opatřit kabelky zipem, ale než jsem našla ten pravý , chvíli to trvalo . Nakonec se jako nejpraktičtější ukázalo uháčkovat dva pruhy , přišít je strany zipu  a pak na kabelku.

 Zbývalo jen našít úchytky a na ně zaháknout popruh ( a zhluboka si oddychnout!) Radost z kabelky byla opravdová a oboustranná, kamarádka se s ní chlubí a já si říkám jen aby jí ještě někdo nechtěl! 😁