pátek 3. dubna 2020

Řím - Bazilika San Pietro in Vincoli

Cestovat nyní můžeme jen virtuálně a Google Foto mi právě v těchto dnech připomněl, kde jsem byla vloni - koncem března jsme navštívili Řím, konkrétně baziliku San Pietro in Vincoli. Chystali jsme se tam už několikrát, ale mlhavé indikace "je to někde blízko Kolossea" nás zmátli a pořád se ne a ne trefit. Čekala jsem když ne dobře viditelný kostel u nejvíce navštěvované italské památky , tak alespoň postavený v jeho stínu, ale kdepak.
Při podrobnějším zkoumání se cesta smrskla na rušnou ulici mezi nádražím Termini a Kolosseem, kudy jsme šli nejméně desetkrát. Dokonce jsme objevili i ukazatel, jenže jak jsem zjistila později, ukazoval jiným směrem (!).
Nakonec nás napadlo vyjít NAD hlavní ulici a konečně jsme přišli úzkou uličkou k zadní straně kostela. Pokud chcete mít úchvatnější zážitek, pokračujte o kousek dál po ulici, vyšlápněte si hezkých pár schodů a rozprostře se před vámi náměstí Svatého Petra in Vincoli a průčelí kostela.


A teď vám odhalím čím je tento titulární kostel tak zajímavý.
"Vincoli" znamená v italštině svazky, pouta, řetězy v přeneseném smyslu - odtud název San Pietro in Vincoli.
Podle svědectví apoštolů obdržela císařovna Elia Eudocia během své návštěvy v Palestině v roce 442 darem od patriarchy Giovenale (Juvenal) řetězy, s nimiž byl svatý Petr uvězněn v Jeruzalémě a pověřila svou dceru Licinii, aby je odvezla do Říma. Církev již uchovávala řetězy kterými byl svatý Petr spoután v římské věznici Mamertino. Legenda praví, že když papež Leone I. (Lev I.) k sobě přiblížil oba řetězy, tyto se spojili do nerozlučného svazku a to bylo vzato jako božské znamení a na památku tohoto zázraku byla postavena bazilika, ve které jsou dodnes uloženy.






V následujících letech a stoletích prošla bazilika mnoha obnovami, nejdůležitější byly provedeny za vlády císaře Adriana v roce 780, papeže Sista IV v roce 1471 a papeže Juliusa II (Giulio II) v roce 1503.
Právě poslední z jmenovaných má zásluhu na veledíle kterým přispěl k světové proslulosti kostela, když pověřil známého sochaře Michelangela Buonarotti zhotovením své hrobky. Práce na ní byla započata v roce 1505 a několikrát přerušena, dokončena až v roce 1545, dokonce 32 let po smrti papeže. Původní projekt byl impozantní. Jednalo se v podstatě o mauzoleum, kde mělo být umístěno přes 40 soch a předpokládalo se i rozšíření baziliky. Nakonec, po šesté úpravě, zůstalo soch jen sedm, mezi které patří mistrovské dílo Michelangela - Mosé (Mojžíš).




Socha je považována za jedno z nejvýznamnějších děl renesančního sochařství.
Je vysoká 2 metry a 35 cm a zaujímá centrální pozici. Její výroba přinesla slavnému sochaři nemálo trápení,byl povolán papežem do Říma z Florencie kde již dosáhl slávy a to ho vystavilo závisti, kritikám a zlým jazykům ostatních umělců té doby. On sám nebyl s konečným výsledkem spokojený. Původně byla socha posazena tak, že hleděla přímo před sebe.Po 25 letech se jí rozhodl upravit jak jí vidíme dnes, s hlavou otočenou směrem ke vchodu, aby odvrátil pohled od řetězů Svatého Petra, zdá se z náboženských důvodů.
Aby toho dosáhl a socha si uchovala přirozenost pohybu, musel snížit podstavec na kterém Mosé seděl o 7 cm, zmenšit levé koleno a nohu přemístit trochu dozadu, vousy otočil doprava, protože pro levou stranu chyběl mramor, na úpravu nosu vytesal kousek mramoru z levé tváře.
Růžky na hlavě Mosého byly vytesány omylem - Michelangelo špatně přeložil popis napsaný v hebrejštině, kde se mluvilo o slunečních paprscích :-)
Legenda praví, že po konečné úpravě byl sám Michelangelo natolik překvapený jak realisticky jeho socha vypadá, že jí udeřil kladívkem do kolena a vykřikl : "Proč nemluvíš?"
O majestátním vousu Mosého se říkalo, že "víc než dílem dláta, zdá se být dílem štětce".
Sarkofág papeže Juliuse II je umístěný přímo nad hlavou slavné sochy, ale ostatky papeže se nacházejí v Vatikánu v Bazilice Svatého Petra.
Byl jedním z nejvýznamějších papežů renesančního období a zakladatelem Vatikánských museí.
Mám v rezervě ještě dost fotografií z našich cest za poznáváním věčného města a prozatím dost času ,takže...
ARRIVEDERCI, ROMA!

24 komentářů:

  1. Ano, zůstalo nám momentálně jen virtuální cestování. Mnoho z nás se do Říma nikdy nedostane, takže díky za krásnou procházku a poučný komentář k ní. Tak podrobné vyprávění by se nám nedostalo od průvodce ani při přîmé návštěvě.
    Díky za to a těším se na další cestování.
    Je to krása, jako všechny památky Itálie.
    Moc zdravím 🙋
    Diky za

    OdpovědětVymazat
  2. Já tu Itálii tak miluju   
    Jen co se uvolní vzdušný prostor, musím letět.
    Já jsem žila půl života v totalitě, přiznám se, já jsem ničím nestrádala, žili jsme skromně, moc peněz nebylo a já jsem na sobě necítila vůbec žádnou nesvobodu.
    Po revoluci jsem jenom čuměla, když se otevřely hranice a neměla jsem zase půl života na cestování.
    Nyní jsem ve věku, kdy ještě mohu a už i na to občas mám. A teprve nyní cítím tu nesvobodu, svázanost a nemožnost.
    Můj brácha mne přirovnal k tygrovi v kleci.
    Děkuji za nádherné fotky, za krásné povídání a moc vás všechny zdravím, vydržte ve zdraví

    OdpovědětVymazat
  3. Zbožňujem Tvoje pútavé rozprávanie o krásach Talianska kde som nikdy nebola. Len raz na krátko pri prechode Veronou nás zaviedli pod povestný balkón známy z rozprávania o Rómeovi a Júlii.
    Držím Vám aj nám silno palce, aby tento vírusom zasiahnutý krutý čas čím skôr pominul a život sa aspoň ako-tak vrátil do normálnych koľají.
    P.S. Čítam veľmi rada Tvoj blog, aj keď nekomentujem, odpusť Načri, prosím, do svojej fotografickej rezervy a píš, píš, vidíš, že z toho budeme mať radosť viacerí
    P.S.2. Samozrejme rada čítam aj Tvoje iné články, napríklad o varení a pečení.

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za prohlídku tohoto nádherného místa, ten omyl s růžky mě opravdu pobavil, je fajn vědět, že ani takový velikán, jakým byl Michelangelo, nebyl neomylný .

    OdpovědětVymazat
  5. Růženko, ráda jsem se prošla krásnou bazilikou San Pietro in Vincoli a mohla si prohlédnout sochu Mojžíše. Při naší návštěvě Říma jsme toho sice viděli hodně, ale zdaleka ne vše, co "Věčné město" nabízí. Děkuji za prohlídku a budu se těšit na další pokračování.

    OdpovědětVymazat
  6. [1]: Já mám ráda právě ty zajímavosti okolo 😁 Skoro u každého díla je nějaká historka, o umělcích nemluvě. Moc zdravím!

    OdpovědětVymazat
  7. [2]: Díky, snažíme se vydržať Předpovědi jsou mírně optimistické, i když po italsku občas zmatené, ale koordinace by nás mohla šokovat 😉 Taky si říkám že můj první výlet mimo Toskánsko bude do Říma

    OdpovědětVymazat
  8. [3]: Děkuji moc, to je krásné vyznání! Jsem ráda že tě mohu trochu provést po Itálii a potěšíš mě každou návštěvou ( i bez komentáře )😁Mimochodem, balkon ve Veroně byla první památka co jsem viděla když jsem poprvé přijela do Itálie

    OdpovědětVymazat
  9. [4]: I mistr tesař, v tomto případě sochař, se někdy utne Já jsem si těch parůžků všimla a trochu mě zmátli 😂 Ale nejsem expert, pro mě je Mojžíš mohl klidně mít. A on mu je nasadil Michelangelo

    OdpovědětVymazat
  10. [5]: Díky, už se dívám na fotky Na Řím by ti nestačil měsíc, možná i déle protože všechno najednou se prostě vstřebat nedá. Je úžasné co tam všechno je a většinou volně přístupné - někdy až moc. Teď bez turistů by to musela být paráda, ale bohužel...

    OdpovědětVymazat
  11. babciny-recepty6. dubna 2020 v 1:56

    Povedla se ti nádherná reportáž ze Říma. Zdravím a přeji zdraví a pohodu.

    OdpovědětVymazat
  12. [11]:Díky! Tady se situace  trochu znormalizovala, tak doufejme, že bude větší pohoda a hlavně to zdraví . 🤞

    OdpovědětVymazat
  13. Moc hezké čtení a fotky. V Římě jsem byla několikrát, ale tento kostel jsem nenavštívila. V těchto dnech vzpomínám na Itálii hodně. Dnes v televizi dávali přenos bohoslužby z chrámu sv. Petra.[2]:  Také jsme začali cestovat až po revoluci. Protože jsme s manželem oba pracovali na železnici, tak jsme měli slevu na vlak i v zahraničí na dost tratí. Tak jsme toho plně využili - vždy jsme si udělali plán-zjistili, co kde je zajímavého, jak se tam dostat atd. Nabalili jídlo.konzervy, vařič, spacák  atd. Neměli jsme peníze na zaplacení noclehu, jídlo v restauraci apod. Procestovali jsme Evropu....moc se nám líbilo Norsko a vůbec Skandinávie /tam se dá stanovat volně v přírodě/.
    Nádherná je Sicílie - tam jsme byli několikrát. Jednou jsme ze Sicílie  jeli lodí na Maltu - tam jsme našli levnou turistickou ubytovnu, tak jsme tam byli asi 5 dní...tak bych mohla psát ještě dlouho. Zážitek byla cesta vlakem přes Polsko, Litvu, Lotyško, Estonsko-....

    OdpovědětVymazat
  14. pokr.
    V Římě jsme byli několikrát - ubytování jsme většinou měli u Salesiánů - bylo to na okraji, nevím, jak se to jmenovalo - také je tam v té čtvrti věznice. Koupili jsme si vždy celodenní jízdenku na MHD a stihli jsme toho za ten den hodně.[8]: Ve Veroně jsme byli jednou také - to jsme byli ubytováni ve Vicenze /zase tur.ubytovna/ a dělali výlety-líbila se mě Padova - pak jsme jeli celou noc vlakem do Fogie a pak autobusem do San Giovanni Rotondo - "pozdravit" Pátera Pia....když jsme se pak vraceli do Foggie, tak jsme zjistili, že nám na vlaky, které jedou na sever neplatí naše jízdenky. Tak jsme jeli do Bari - tam už jsme jedou byli a věděli jsme, kde sehnat levný nocleh....tak jsme tam byli dva dny a pak už to "otočili" k domovu...ono to ještě dost dlouho trvá ...do Říma a pak do Vídně....

    OdpovědětVymazat
  15. [14]: Mít zadarmo vlak by byl můj sen 😁 Autem nerada, bojím se. Do Evropy se dá - momentálně dalo- dobře i letadlem ale pro vlaky mám slabost 😉 Teď jezdíme tím rychlým, je to paráda i když začínají být trochu drahé. Nicméně do Říma se určitě vypravím hned jak to půjde.

    OdpovědětVymazat
  16. Moc děkuji za zajímavé povídání. Obdivuji staré italské památky a umění. Ale příběhy kostela a sochy jsem neznala. Nádherné dílo.

    OdpovědětVymazat
  17. Růženko, ach! Za pár dní jsem měla v Římě být... Už poněkolikáté a stejně jsem se moc těšila...
    Děkuji za úžasné vyprávění a fotky - vždycky, když vidím takhle dokonalou sochu, toužím se jí dotknout.
    Neskutečná nádhera!
    Přeji hezké dny a pevné zdraví, Helena

    OdpovědětVymazat
  18. Jo na toho Mojžíše se že zájezdu do Říma pamatuji.. Skutečně impozantní socha, a ty omylem vysochsne rohy to ještě zvýrazňuje..

    OdpovědětVymazat
  19. [17]:Římské kostely jsou jako muzea, jsou tam úžasná díla. Při každé návštěvě si jich pár naplánujeme

    OdpovědětVymazat
  20. [18]: Škoda, ale určitě se tam ještě podíváš a budeš se o to víc těšit Letos to je prostě tak jak je, pro všechny. Nevím jestli pojedete soukromě nebo organizovaně, v prvním případě si určitě pár kostelů naplánuj, já se budu snažit zas něco zveřejnit abych naladila

    OdpovědětVymazat
  21. [19]: Měli jste určitě hezký zájezd, tenhle kostel je malinko mimo oblíbenou turistickou trasu, ale rozhodně si zaslouží návštěvu. Socha je nádherná, když si představím že její autor s ní nebyl dlouho spokojený ..😉

    OdpovědětVymazat
  22. Jo pamatuji se, jak jsem si dával v dřevních dobách na turistickém zájezdu poprvé v Cortine pravou italskou pizzu.. Připadala mi strašně dlouhá doba přípravy... Také jsem si připomněl botanika Václava avetvicku, že na čaj stačí oregano že zahrádky, ale na pizzu musí být silné že Středomoří, u nás prý nemá dost silic..

    OdpovědětVymazat
  23. [23]: Pizza asi trvala déle, protože jí dělají až když si ji objednáš. Nebo tam měli moc lidí 😁
    S oregánem je to pravda a to samé platí ono šalvěj, bazalce apod. Tady voní úplně jinak.

    OdpovědětVymazat