Věnečky, věnečky, věnečky..

Opakovaný název v nadpisu není překlep - je to jen výsledek mého pátrání po správném receptu na žloutkové věnečky, tak jak mají být a chutnat. Žádná obrovská kola plněná krémem s příchutí chemie a politá lepkavou, příšerně sladkou hmotou. Bohudík (i když někdy si říkám bohužel) si jejich originální chuť ještě pamatuji z poctivých cukráren. Nechci oplakávat dny temna, ale i kdyby nic jiného, české cukrárny byly prostě "top".

Připravovala se z čerstvých surovin i složitější těsta jako odpalované, plundrové nebo listové. Zrovna tak krémy nebo polevy, žádné pytlíky s již ochuceným práškem do kterého se v lepším případě přidá mléko. Existují i výborné cukrárny, myslím že spíš v menších městech. Já soudím podle Prahy a konkrétně v jejím centru kromě všudy přítomného trdelníku a štrůdlu najdete hlavně krémové dorty a na pro mě tak drahé laskominy příliš často nenarazím, a když už, je to spíš srážka. Ale abych zbytečně neodbočovala.

Receptů na věnečky je bezpočet, s máslem, tukem, olejem... S moukou hladkou, polohrubou, hrubou...Vejce vážená se skořápkou i bez...S vodou nebo s mlékem..Někdo peče 20 minut, jiný aspoň půl hodiny...Někdo přidá méně vajec a trochu prášku do pečiva... Péct na horkovzduch nebo bez? Toť otázka hodná Hamleta..

Věnečků v nadpisu by mohlo být klidně dvacet...Chodila jsem kolem nich (receptů) strašně dlouho. Kdysi dávno jsem v prvotním nadšení předvedla Italům jak si u nás hezky mlsáme. Z odpalovaného těsta jsem poprvé vytvořila úhledné věnečky, plněné pudinkovým krémem. Opakovalo se pro velký úspěch, ale podruhé se vedlo hůř, jednak z těsta byla cítit vejce, zřejmě byla starší nebo se těsto dobře nepropeklo a pak jsem měla chytrý nápad ulehčit si práci a naplnila je hotovou šlehačkou. Ta se nejdřív tvářila jako nejnadýchanější šlehačka všech dob, aby asi po půlhodině neslavně splaskla,podobně jako moje cukrářské sebevědomí. Pak jsem věnečky jedla jen u odborníků a dělat je doma mě ani nenapadlo.

Když se časy a hlavně věnečky změnily, nastal čas jednat. Spolu s mladším synem jsem při návštěvě Prahy objevila jednu bezva cukrárnu v Dejvicích, kde se vyráběly nejen věnečky, ale i trubičky s pařížskou šlehačkou, rakvičky, laskonky a jiné radosti. Paní prodavačka a zároveň majitelka byla zhruba mého věku (čili pamětnice) a říkala, že se úmyslně zaměřili na dřívější sortiment.

Synkovi se nejvíc zamlouvaly právě věnečky a maminka slíbila, že upeče. Jak na zavolanou se na jednom z mých oblíbených blogů Babčiny recepty objevil zajímavý recept na sádlové věnečky a jala jsem se je vyzkoušet. Jelikož ale italské sádlo může být odlišné od toho českého, postupovala jsem opatrně a dala ho napůl s máslem. Na krém jsem zas objevila jeden z rikoty a pudinku na youtube od Marie Pačesové a aby byl obraz dokonalý, umíchala jsem i rumovou polevu. Od té doby jsem je pekla už 3x a brzy budou další reprízy!

A nyní můj konečně nalezený a osvědčený postup:

****************************************************************************************************************************************

INGREDIENCE:

Odpalované těsto:

250 ml vody

100 gr sádla nebo 50 gr sádla a 50 gr másla

200 gr prosáté mouky (dala jsem trochu polohrubé a trochu hladké)

větší špetka soli

5 vajec

Krém:

pudink uvařený z necelého půllitru mléka

250 gr rikoty nebo ne příliš mokrého tvarohu

cukr podle chuti

vanilka, eventuálně trochu rumu nebo vaječného koňaku

Poleva:

100 gr moučkového cukru

lžička rumu nebo rumová tresť

***************************************************************************************************************************************

Vodu s tukem a solí dáme vařit a když pěkně bublá, odstavíme na chvíli ze sporáku a vsypeme najednou všechnu mouku. Energicky mícháme až se vše spojí a dáme zpět na sporák, kde za stálého míchání "odpalujeme" asi 3 minuty až se utvoří koule a těsto se nechytá stěn hrnce ani vařečky. Mě se osvědčil vyšší nerez hrnec se silným dnem. Těsto přendáme do mísy a aby dříve prochladlo, trochu jej vařečkou rozprostřeme. Když je vlažné, přijdou na řadu vejce pokojové teploty. Jedno po druhém vmícháme - přidáme další až když je předchozí dobře zapracované. Někdo je nejdřív mírně rozšlehá vidičkou aby se spojila a pak po troškách přilévá.

Zapneme troubu na 200°bez horkovzduchu.

Těsto vpravíme do sáčku opatřené širší ozdobnou špičkou a hned použijeme. Pro zjednodušení dávám sáček do vyšší sklenice, ohrnu jeho okraje a vmanévruji těsto dovnitř pomocí lžíce. Pak jej vyndám, stlačím těsto dolů a nahoře dobře zakroutim.

Plech vyložíme pečicím papírem a děláme kroužky o průměru asi 6-7 cm, trochu od sebe, protože nabydou. Dělala jsem 2 vrstvy aby se pak věnečky lépe rozkrojily. Šlo to i od oka, ale pokud chcete být přesní, vyznačte si buď na vymazaný plech bez papíru kolečka pomocí formičky omočené v mouce, nebo jí obkreslete na pečicí papír, který pak dáte tím kresleným dolů. Jak vidíte, díky pátrání po internetu jsem okoukla i pár triků!

Uvedené množství je na zhruba 35 věnečků a vystačí na 2 větší plechy. Jelikož se má péct bez horkovzduchu (jinak hrozí že místo věnečků budete mít placičky), musí se dělat každý plech zvlášť.

Nechte péct asi 8 minut na 200°, pak stáhněte na 180°a dopékejte dalších zhruba 20 - 25 minut do světlého odstínu. Záleží na troubě, mě to vyšlo takhle :-)

Potom si jeden věneček rozřízněte a zkuste, jestli není uvnitř vlhký, musí být dutý a suchý, jinak přidejte nějakou minutu navíc. Věnečky musíte rozkrojit ještě teplé, aby z nich unikla pára, studené se pak lámou.

Krém je lepší připravit předem. Uvařila jsem pudink kam jsem dala o něco méně mléka, nechala prochladnout a pak jsem našlehala rikotu ( nebo ne moc mokrý tvaroh) s cukrem a přidávala po částech pudink. Na polevu jsem použila asi 100 gr moučkového cukru a zhruba lžičku rumu a trpělivě třela do zhoustnutí. Opět děláno od oka, takže eventuálně přidejte trochu cukru nebo rumu.

Nejdřív jsem potřela vršky věnečků polevou, pak naplnila spodky krémem - i tady dejte dvě vrstvy - a nakonec přiklopila vrškem.

Místo polevy, která se někomu může zdát moc sladká, stačí jen pocukrovat moučkovým cukrem s vanilkou.

Na druhý pokus jsem je zkusila upéct podle jiného receptu, kde bylo na těsto použito mléko místo vody.

Ještě že jsem se naučila být při premiérách opatrná a dala napůl s vodou, jinak bych je myslím spálila.

Je pravda, že věnečky mají pak výraznější rýhování, ale když na povrchu zhnědly, uvnitř nebyly úplně propečené. Vypla jsem troubu a nechala dosušit, ale musela jsem hlídat. Nakonec vypadaly dobře, jak je snad na fotce vidět.

Taky krém jsem udělala trochu jinak - utřela jsem žloutek se 4 plnými lžícemi cukru, přidala 250 gr rikoty a po částech 250 gr mascarpone, podle chuti rum. Byl moc dobrý a na přípravu rychlejší. Ricotta jej trochu odlehčí, ale zůstane jemná, smetanová chuť.

Celkově jsem byla s recepty moc spokojená, strávnící taktéž a příště se chystám na banánky. DOBROU CHUŤ!