čtvrtek 11. června 2015

Těstoviny Norma (Pasta alla Norma)

Norma je jméno nejslavnější opery italského operního skladatele Vincenza Bellini, rodáka ze Sicílie,konkrétně z města Catania. Vypráví se,že jméno tomuto pokrmu dal italský komediograf,též rodák z Catánie , když po jeho ochutnání prohlásil "tohle je Norma!" čímž přirovnal skvělou operu ke skvělému jídlu..Typické silcilské produkty jako lilky,rajčata a bazalka spolu se slanou ricottou jsou zde opravdu mistrovsky spojené.
INGREDIENCE:
400 gr penne (ale lze použít i jiný druh těstovin, kvalitních italských)
2 střední lilky
400 gr rajčat - nejlépe dobře uzrálých,spařených a oloupaných. Pokud nemáte,můžete použít i italské "pelati"(loupaná rajčata v plechovce)
2 stroužky česneku
hrstka čerstvé bazalky
200 gr slané ricotty
olivový olej
hrubá sůl, pepř
Recept je trochu náročnější časově,ale např.omáčku si můžete připravit předem a zrovna tak lilky. Pak už se všechno dodělá za krátkou dobu - než se uvaří pasta!
Lilky omejeme a nakrájíme i se slupkou na plátky asi 3-4 mm. Rozprostřeme první vrstvu do cedníku,posypeme hrubou solí,pak další vrstvu a sůl atd. Zatížíme (např.talířkem na který dáme ještě něco těžšího,stačí hrnek s vodou) a necháme asi hodinu "vypotit" Lilky tak ztratí hořkou chut.Mezitím si připravíme omáčku - do kastrolu dáme olivový olej a rozmáčknuté stroužky česneku. Mícháme a když zezlátnou,přidáme rajčata. Vaříme asi půl hodiny za občasného míchání až se rajčata rozvaří a pak propasírujeme nebo rozmixujeme.
Dáme vařit vodu na těstoviny.
Lilky dobře propláchneme vodou a osušíme. Na pánvi rozehřejeme olej a plátky opečeme do zlatova. Vyndáme a necháme vychladnout,pak nakrájíme na proužky. Pár plátků můžeme nechat na ozdobu.Rozkrájené lilky vložíme do horké omáčky,přidáme nahrubo strouhanou slanou ricottu ,sekanou bazalku,dochutíme pepřem a vhodíme uvařené penne. Ještě promícháme na ohni pár vteřín a máme hotovo.Na talíři ozdobte plátkem lilku.
Slaná ricotta je typický produkt Sicílie,takže pokud jej neseženete,můžete nahradit tvrdým tvarohem a trochou strouhaného sýra pecorino. Není to úplně to samé ale pokud k vám na oběd nepřijde zrovna Sicilián,nikdo to nepozná :-))
Italové jsou totiž velice hákliví na nějaké upravování, zaměnování a odlehčování jejich typických pokrmů a dokonce i na používání surovin které nepocházejí zrovna z toho či onoho kraje kde se pokrm zrodil. Např.na "Normu" nepatří žádný parmezán protože v době kdy vznikla jej na Sicílii vůbec neznali.
Ani cibule nebo jiná kořenová zelenina která se běžně používá při přípravě rajské omářky je v tomto případě zakázaná - na netu jsem našla takto upravený recept a pod ním komentáře rozhořčených Siciliánů - a nebylo jich málo. Tak přece nebudeme riskovat :-))

8 komentářů:

  1. Já bych neriskovala    a navíc se přikláním, že když už , tak už...ingredience se mají dodržovat, aby celé jídlo mělo smysl a opravdovou chuť, nejsem příznivcem náhražek.
    Miluju lilek, škoda že jsem na jeho vynikající chuť přišla tak pozdě, moc se u nás nepoužíval, naučila jsem se jíst až v zahraničí   

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Já jsem na něj přišla taky až tady a poměrně pozdě,ale je to opravdu mnohotvárná zelenina! Abych nezapoměla - přeji krásnou a slunečnou dovolenou!!!   

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem lilek ochutnala na návštěvě...plaval v několika cm nějakého tuku. Ještě teď je mi z toho nevolno. Krásný víkend přeji,Růženko

    OdpovědětVymazat
  4. [3]:To byly asi lilky naložené v oleji,jsou normálně dobré ale musí se nechat odkapat a ten olej odsát papírovou utěrkou...Nebo je hostitel(ka)špatně osmažila Jsou jak houby a vsáknou hodně tuku,musí se ho dát málo a obalit lilky v mouce.Nebo je ogrilovat a až pak dát olivový olej.Zatím zdravím!!   

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za recept i s jeho historii. Lilek je úžasná zelenina, nejvíc mi chutná grilovaný a pokapaný olivovým olejem s lanýži.

    OdpovědětVymazat
  6. [5]: To musí být dobrůtka! S lanýži je neznám ale taky je mám ráda grilované

    OdpovědětVymazat
  7. Vypadá to božsky!Hodně jsem se pobavila u posledních odstavců!

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Taky se k tobě chodím zasmát Nebot jak říkali V+W - "at je zima,at je šero,at je třeba i trochu smutno,hlavně když je veselo!!!   

    OdpovědětVymazat