Kabelka Covidová

 O Covidu se už témeř nemluví. Trochu cynicky by se dalo říct , že zmizel spolu s prvním výstřelem z děla. Mohl se najít lepší způsob jak ho nepředkládat k snídani, obědu i večeři , ale budiž , není na nás abychom si vybírali .

Ještě než zmizel úplně , rozhodl se v jednom z posledních tažení navštívit i naši rodinu , tedy konkrétně mě a mého manžela . Já, která jsem neměla ani obyčejnou chřipku přes 40 let jsem se po dvou dávkách očkováni ocitla pozitivní, manžel byl po třetí dávce i očkování proti chřipce a musím říct, že ve mě zahlodal červ pochybnosti .

Ale o tom se nechci rozepisovat , každý má určitě své zkušenosti buď osobní nebo převzaté od známých a rodinných příslušníků a 100 covidů, 100 různých příběhů . Asi něco jako porod :-)

V každém případě jsme byli nuceni zůstat doma v karanténě a spoléhat na dobré duše , které obstarávaly nákupy a morální podporu . První týden se mi i líbil - venku byla zima a já si lebedila doma jen s mírným, zhruba 3 denním  bolením v krku . Trochu úklid a koukání na TV, mobil atd. 

Pak to začalo být dlouhé a vzpomněla jsem si na koupenou špagetovou přízi - zde zvanou “cordino” ( čte se kordýno)  a začala jsem háčkovat kabelku , které jsou mimochodem v dnešní době velmi oblíbené a módní . 

Zásluhu na tom má právě karanténa a mnoho žen ( i nějaký odvážnější muž) oprášilo háčky a jehlice a internet se začal jen hemžit návody na více či méně pracné kabelky spolu s návody “jak začít” pro úplné začátečníky . 

Na dno kabelky jsem použila tento nákres - délku si můžete určit i podle sebe, stačí přibrat nebo ubrat nějakou řadu.

Pro zpevnění jsem dno uháčkovala 2x a mezi ně jsem vložila tvrdý kartón. Spojila jsem obě části krátkými sloupky a pak udělala okraj opět z krátkých sloupků , ale vzala jsem vždy jen zadní nit krátkého sloupku předešlé řady. 

Tento způsob háčkovat buď jen zadní nebo jen přední nit krátkých sloupků bude mít pravděpodobně  odborné jméno , ale nevím jaké . Kdo ví, ať prozradí , děkuji! 

 Od této řady jsem už nepřidávala a  použila jsem háčkovaný rýžový vzor. Je velmi jednoduchý - jeden krátký sloupek, jedno řetízkové oko , přeskočit krátký sloupek předchozí řady a do dalšího uháčkovat opět krátký sloupek. Tak po celou řadu. V té další dělat naopak - řetízkové oko nad krátký sloupek a krátký sloupek nad řetízkové oko. Pokračovat pořád dokola bez uzavření řady ( říká se tomu spirálovitě ) až do potřebné výšky . 

Na ucha jsem použila opět spirálovitý vzor , ale nejdřív jsem obháčkovala kroužky z umělé hmoty ( můžete použít i kovové , třeba ty na klíče ) a pak pokračovala podle níže uvedeného návodu . Je v italštině , ale myslím že celkem dobře pochopitelný, hlavně když přeskočíte pár  prvních minut a přejdete hned k samému návodu . Nicméně zkusím i popsat .

https://youtu.be/xHYbi9Q9udI

Ucha jsou dlouhá asi 60 cm, protože tašku nosím na jednom rameni, ale dá se udělat i jeden delší popruh.  

1.řada -  5 krátkých sloupků, 1 řet. oko  na otočení 

2.řada - 5 krátkých sloupků , ale vezmeme jen zadní nit .

3.řada - 3.řet.oka, otočíme práci a uháčkujeme kr.sloupek do posledního ( vlastně prvního) sloupku předchozí řady.

4. řada a další - háčkujeme pořád dokola 8 krátkých sloupků (stále bereme jen zadní nit)  spirálovitě bez uzavření řady .

V požadované délce připojíme kroužek který oháčkujeme krátkými sloupky. Přišijeme ke kabelce. 

Jinak můžete uháčkovat  pruhy z krátkých sloupků, přeložte po délce napůl a spojte buď krátkými sloupky nebo sešijte. Doprostřed je při této verzi vhodné vložit silnější pruh látky aby se ucha nošením neprotáhla.

Na podšívku jsem neměla a nemohla koupit žádný materiál , použila jsem pruh látky který byl k mání doma a udělala jen malé kapsy.  Uzávěr tašky je magnetický . 

Pokud jste dočetli až sem, děkuji za pozornost a přeji hezký týden ! 🤗

Kuře po myslivecku (Pollo alla cacciatora)

Kuře po myslivecku má různé varianty podle regionů kde se připravuje . Moje dnešní je jak jinak než toskánská a zdá se, že originální recept vznikl právě zde. Jako většina místních receptů se jedná o jednoduchou přípravu z ingrediencí které máme doma , stačí koupit jen základní surovinu - kuře . Může být celé nebo jen některé  části , já používám nejraději vrchní část stehen, která je měkká a šťavnatá. 

************************************************

INGREDIENCE pro 4 osoby :

1 celé kuře nasekané na kusy nebo 4 kuřecí stehna (vrchní část)

1 cibule

1 mrkev

1 stvol řapíkatého celeru

2 stroužky česneku 

snítka rozmarýnu 

1 plechovka (400 g) drcených nebo loupaných rajčat 

sůl a pepř ( nebo peperončíno)

1dl  červeného vína 

olej 

trochu sekané petržele nebo bazalky 

***********************************************

Nejdřív si připravíme zeleninu . Oloupeme cibuli, oškrábeme mrkev a odřízneme spodní , tvrdší konec celeru, odstraníme z něj vlákna. Vše nakrájíme a pak ještě rozdrtíme tak, abychom získali drobné kousky. Můžeme použít i mixer , ale opatrně ať nevznikne kaše . Oloupeme i česnek , který necháme vcelku.

 Kousky omytého a osušeného kuřete vložíme do horkého oleje nejdříve kůží dolů a opečeme ze všech stran do zlatova . Potom přidáme zeleninu a česnek s rozmarýnem , sůl a pepř nebo peperončíno . Za stálého míchání orestujeme a pak přilijeme víno . Zvýšíme plamen a počkáme až se alkohol odpaří . Trvá to jen chvíli a když už  necítíte vinný odér, je hotovo. Vyjmeme česnek a rozmarýn a přidáme rajčata . Dobře zamícháme, snížíme plamen, přikryjeme poklicí a za občasného obracení dusíme do měkka. Kdyby byla omáčka moc hustá , přidejte občas lžíci nebo dvě horké vody, ne víc , protože maso se musí dusit, ne vařit. Většinou to ale není potřeba. 

Když je maso měkké , dochuťte pokud je potřeba a posypejte sekanou petrželí nebo bazalkou ( já dala směs obojího).

Servírujte s pečenými nebo vařenými brambory . 

BUON APPETTITO!

Velikonoční

Všem návštěvníkům mého blogu přeji hezké svátky jara . 

Růžena 🤗

Biscotti dorgalesi (Sušenky z Dorgali)

Dnešní sušenky pocházejí  ze Sardínie, konkrétně z městečka Dorgali v provincii Nuoro. Podobají se lineckým koláčkům s tím rozdílem , že se pečou spolu s marmeládou a neslepují se, vršek je zdobený “hádkem” z těsta . Originál recept je se sádlem, pokud vám nevyhovuje můžete použít stejné množství másla nebo půl na půl . 

************************************************

INGREDIENCE:

500 g hladké mouky

150 g cukru

3 vejce 

130 g sádla pokojové teploty 

1 prášek do pečiva s vanilkou

1/2 sklenice mléka 

špetka soli

marmeláda na plnění nejlépe pomerančová (v originále)

jinak použijte jinou hustší marmeládu podle chuti 

moučkový cukr na posypání 

************************************************ 

Ve větší míse našlehejte celá vejce s cukrem a špetkou soli, přidejte změklé sádlo a míchejte až se vše dobře spojí. Ve vlažném mléce rozpusťte prášek do pečiva a přidejte do směsi , potom po částech i prosátou mouku za stálého míchání . Když směs zhoustne, začněte jí zpracovávat ručně  až získáte hladké těsto. Utvořte kouli, přikryjte fólií a nechte v lednici alespoň hodinu odpočinout , klidně i víc. 

Doplněk - kdyby se vám recept zdál pro sušenky trochu zvláštní , můžete použit Linecké nebo jiné podobné těsto . 

Vyválejte těsto ne příliš tence (asi 4 mm) , vykrojte tvary jako např.květy nebo jednoduchá kolečka , doprostřed dejte lžičku marmelády a že zbytků těsta vyválejte úzkého hada. Nakrájejte na kousky asi 10 cm a obtočte spirálovitě kolem a přes marmeládu jako na fotce . Některé hádky jsem udělala trochu kratší než bylo třeba , ale jistě jste pochopili jak na to. 

Dejte péct do předehřáté trouby na 160’ asi na 15-20 minut. 

Vychladlé pocukrujte moučkovým cukrem . Skladují se jako linecké cukroví, nejlépe v plechové krabici a vydrží tak dlouho než je někdo sní! BUON APPETITO ! 

Povánoční, novoroční a předjarní

 V Itálii mají takové hezké rčení - kdo neumřel, ten se objeví. Platí to i v mém případě, ne že bych byla na umření, ale vzala jsem si takovou, řekněme přestávku. Doba divná, žádné nové cesty, zajímavé zážitky, recepty jsou víceméně pořád ty samé, nejsem příznivcem exotických experimentů. Měla jsem sice předsevzetí , že uveřejním alespoň pár receptů na vánoční cukroví, ale opět jsem pekla pro italskou armádu a nestihla jsem na blogu ani popřát šťastné a veselé .  Důkazy předkládám 👇

Nebylo ale jen pečení. Někdy v říjnu si u mě kamarádka objednala háčkované košíčky pro kolegyně z práce. Prý asi devět, ne moc velkých. Dodala špagátovou přízi, já našla na Pinterestu inspiraci a začala pilně háčkovat. První pokusy dopadly celkem dobře( t.j. nebyly křivé) a k objednávce přibylo dalších pět  kousků . 

Pak došlo na větší košíčky z recyklované bavlněné příze, do kterých se dávají malé ručníky, řečené “pro návštěvy”.

Celkem jsem se dopracovala asi ke 20  kouskům různých velikostí a barev - dodávala jsem je průběžně a ztratila přehled, nemám ani všechny vyfocené. 

V poslední době, zřejmě i díky různým lockdownům a karanténám se dostalo háčkování, pletení a vůbec ruční tvoření zas do módy. Dokonce i známé firmy je propagují a věřte nebo ne, viděla jsem háčkované síťovky Prada , které stály přes tisíc euro! Vzor rybářská síť, práce na dva večery u televize. 

Bohužel to nic nemění na faktu, že když vy uháčkujete záclony  3x2 metry z té nejjemnější příze a půjdete s nimi na trh, nabídnou vám zhruba desetinu, pokud bude mít vůbec někdo zájem .

Takže buď si založíme firmu a vyšvihneme se na špici světového podnikání nebo budeme nadále tvořit pro potěšení naše a našich přátel , kolegů a známých. 

Přeji hodně zdraví a pohody do nového roku, držme si palce a buďme pro jednou raději negativní! 😉