středa 30. listopadu 2016

Penne po lesnicku (Penne alla boscaiola)

Pokud jste v létě nasušili pár hub, připravte si chutné a rychlé "penne alla boscaiola" aneb penne po lesnicku s houbami - ale nejen s nimi. Přidává se i pancetta nebo šunka a jak tomu u italských receptů na těstoviny bývá, omáčku nebo-li "sugo" připravíte než se uvaří "pasta".
Uvedený recept je původem z Toskánska, časem se dočkal různých úprav např. můžete přidat trochu smetany a získat tak krémovitější konzistenci.Já dávám přednost originálu protože smetana trochu překrývá základní chuť hub a pancetty - ale rozhodnutí nechám na vás a vašich chutích.
*********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
350 gr těstovin "penne"
1/2 malé cibule
100 gr pancetty(italská slanina) nebo šunky
100 gr cherry rajčátek nebo drcených rajčat v konzervě
30 gr sušených hub
2 - 3 lžíce olivového oleje
2 - 3 lžíce strouhaného parmezánu
1 žíce sekané petrželky
sůl a pepř podle chuti
********************************************************************************************************************************
Houby namočte do vody, pancettu nebo šunku ( ale přimlouvám se za pancettu ) nakrájejte na menší kostičky. Na větší pánev aby se do ní posléze vešly i těstoviny, dejte na olej nakrájenou cibuli. Když zesklovatí, vhoďte pancettu a když se mírně opeče přidejte pokrájené houby a rajčata, dochuťte solí a pepřem.
Duste alespoň 15 minut a mezitím uvařte penne v dostatečném množství osolené vody.Sceďte jí když je "al dente" nebo-li na skus (trochu tužší) a vhoďte jí do pánve s omáčkou. Lehce promíchejte a nechte na pánvi zhruba 2 minuty - pohybujte s ní sem a tam - pak přidejte strouhaný parmezán a pokud preferujete i smetanu a opět opatrně promíchejte. Servírujte posypané dalším parmezánem, sekanou petrželkou a jako vždy s přáním BUON APPETITO!

neděle 27. listopadu 2016

Vánoční ozdoby

Čas ubíhá, přímo letí a i když se to nezdá, už za měsíc bude po vánocích! Jako každý rok si slibuji (a se mnou určitě většina z vás) že nebudu bláznit, vše v klidu, dárky koupím s předstihem, cukroví jen na ochutnání atd., atd...
Jako každý rok nemám dárek ani jeden a začínám "blbnout s cukrovím".
Na uklidnění se večer věnuji výrobě kouliček a zvonečků mojí oblíbenou artyčokovou technikou - a doufám že si na poslední chvíli zas někdo nevzpomene abych mu jich pár udělala..
Tady mám pár posledních kouliček...


..a tady jsou zas zvonečky...

Prozatím je to všechno a přeji i vám všem úspěšné tvoření, pečení ..a pevné nervy!

pátek 18. listopadu 2016

Srdíčkový koláč a koláčky (Crostata e crostatine)

V italštině se mřížkovým koláčům říká "crostata" - od slova "crosta" což znamená "kůra". Méně poeticky to znamená i strup. Prostě něco tvrdšího co obaluje, chrání.
V našem podání by to byl mříkový koláč, ale místo mřížek jsem použila srdíčka, protože byl určený pro syna a jeho dívku a tato ozdoba je víc jak na místě! Dala jsem zčásti i celozrnnou mouku a musím říct že koláči to vůbec neuškodilo, naopak.
Ze zbylého těsta jsem vytvořila 2 koláčky posypané mandlovými lupínky což mě napadlo až když byl velký koláč upečený.. Příště je nezapomenu protože nám v této verzi moc chutnalo :-)
**********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
150 gr hladké mouky
80 gr celozrnné mouky
140 gr tuku (dávám zhruba 1/3 másla a zbytek rostlinný tuk)
70 gr cukru
1 žloutek
citronová kůra, vanilka
špetka soli
400 gr zavařeniny dle chuti
mandlové lupínky - podle chuti
********************************************************************************************************************************
Do mísy prosijeme obě mouky a rozsekáme tuk. Promneme až získáme drobky, pak teprve přidáme cukr, citronovou kůru a vanilku, promísíme a přidáme žloutek. Rychle jej zapracujeme do směsi a utvoříme kouli z těsta, kterou dáme aspoň na půl hodiny odpočinout do lednice.
Pak odkrojíme asi 1/4 těsta kterou dáme stranou, ze zbytku vyválíme plát o něco větší než je dno formy, aby se vytvořily i okraje. Ze zbylého těsta vykrájíme srdíčka nebo jiné tvary. Formu vymažeme tukem a vysypeme hrubou moukou nebo vyložíme pečicím papírem. Vložíme těsto, trochu zvedneme aby se vytvořily okraje. Teď máte 2 možnosti - dát hned zavařeninu, poklást vykrájenými tvary a péct. Nebo předpéct těsto - já dávám přednost tomuto způsobu, koláč se pak lépe propeče a zavařenina zůstane měkčí, ale záleží na zvyku, troubě atd. Předpeču těsto asi 5 - 7 minut, jakmile se začne trochu zbarvovat, vyndám z trouby,dám zavařeninu a pokladu vykrájenými tvary nebo uděláte mřížky, podle chuti a nálady. Někdo doporučuje dát na syrové těsto pečicí papír a navrch suché fazole aby se při pečení nezvedalo. Nikdy jsem se k tomu nedostala, ale těsto občas propíchnu vidličkou když se vzdouvá a žádné problémy nebyly. Peče se asi na 170° - 180° až se zbarví do zlatova.
Ze zbytků těsta jsem udělala 2 koláčky, ty jsem ale rovnou potřela zavařeninou - lépe řečeno jeden zavařeninou, druhý povidly - a posypala trochou mandlových lupínků ale až asi po 5 minutách co se pekli, jinak hrozí že se mandle připálí.
Teď už jen uvařit kafíčko nebo čaj a popřát DOBROU CHUŤ! Usmívající se

pondělí 14. listopadu 2016

Římské fontány

Od nádraží Termini kam jsme brzy ráno dorazili se vydáváme na okružní cestu Římem tentokrát na téma "římské fontány".
Některé jsem už popsala v minulých článcích o Římu, ale myslím že si zaslouží samostatný článek. Vybrala jsem jen ty nejslavnější, protože staří Římané měli ve fontánách velkou zálibu o čemž svědčí jejich neskutečný počet - odhaduje se, že na území hlavního města jich je přes tisíc. Samozřejmě ne všechny jsou famózní a veliké jako ty navštěvované turisty, ale dodnes je voda v Římě považována za jednu z nejchutnějších v Itálii.
Po pár minutách chůze objevíme hned čtyři fontány na křižovatce stejnojmenné ulice via delle Quattro Fontane. Jejich vznik se datuje mezi lety 1588 a 1593 a jedná se vlastně o jedno dílo rozdělené na čtyři části. Fontány jsou vytesané v rozích domů a jedná se o dvě alegorické mužské figury představující řeky Tibera a Arno - symboly měst Říma a Florencie a protější dvě ženské které pod jmény Diana a Giunone symbolizují Věrnost a Pevnost.
Vydáme se ulicí směrem dolů a již z dálky je vidět další skvost Říma - kostel Trinitá dei Monti (Svatá trojice al Monte Pincio) od kterého sejdeme Španělskými schody na stejnojmenné náměstí k neméně slavné fontáně La Barcaccia. V překladu to znamená člun a fontána jej skutečně svou formou připomíná. Zhotovena na přání papeže Urbana VIII sochařem Piero Bernini byla dokončena v roce 1629.


Unikátní je též Fontana del Tritone na náměstí Barberini (piazza Barberini) dokončená v roce 1643 sochařem Gianlorenzo Bernini, která představuje jedno z jeho mistovských děl. Na veliké lastuře se tyčí Tritone - mytologická postava, napůl muž a napůl ryba - který fouká do velké ulity ve formě trubky ze které stříká mohutný proud vody.
Jedním z největších náměstí Říma je Piazza della Repubblica (Náměstí republiky) v jejímž středu je umístěna Fontana delle Naiadi , což jsou mytologické postavy - nymfy - ochránkyně řek, jezer a také manželství. Bohužel dnes díky velkému provozu není jednoduché si fontánu dobře prohlédnout a obdivovat jak by si zasloužila.Jejím tvůrcem je palermitánský sochař Mario Rutelli a vznikla v roce 1901.



Z náměstí Republiky se přemístíme na Náměstí lidu - Piazza del Popolo, jedno z nejkrásnějších v Římě. Zde najdeme fontány hned tři - uprostřed se nachází impozantní Fontana dei Leoni (Lví fontána) zdobená na každém z rohů sochou lva z jejichž tlam proudí gejzíry vody. Byla zhotovena v letech 1814 - 1828 sochařem Giuseppe Valadierem místo jiné fontány z 16.století ze které byl ponechán egyptský obelisk.

Náměstí je elipsovitého tvaru a kromě Lví fontány se tam nacházejí další dvě - Fontana del Nettuno (Neptunova fontána) a Fontana della dea di Roma (Fontána bohyně Říma) na níž se tyčí jeden ze sedmi pahorků Říma - Monte Pincio.





Dalším krásným a veleznámým náměstím je Piazza Navona - Navonské náměstí a i zde najdeme fontány hned tři - Fontána 4 řek (Fontana dei Quattro fiumi) uprostřed náměstí před kostelem Svaté Anežky ( Sant Agnese in Agone)- sochy symbolizují 4 řeky kontinentů známých v té době - Dunaj,Nil, Ganga a Rio della Plata, která je dílem sochaře Gianlorenza Bernini jakož i Fontana del Moro - na jižní straně a Fontana di Nettuno - dílo sochaře Giacomo della Porta ve spolupráci s Berninim- na severní.






K fontáně 4 řek se váže tato kuriozní historka - Bernini zvolil odvážný projekt - nemá mohutný podstavec jak bývalo zvykem ale uprostřed je volný prostor a fontánu ještě zdobí vysoký obelisk. Sochařovi odpůrci ( a nebylo jich málo, neměl zrovna pěkný charakter jak už tomu u géniů bývá ) tvrdili, že fontána není vyvážená a brzy spadne. Bernini prý přijel v kočáře na náměstí, uvázal lano na spodek obelisku a připevnil jeho druhý konec ke stromu a se slovy "..a teď už nespadne" zapráskal do koní a ujel.. A ona opravdu nespadla a stojí tam už zhruba 360 let - a bez lana :-))

A na závěr ta nejznámější, kterou žádný turista věčného města nevynechá - Fontana di Trevi.


Jedna z nejkrásnějších a nejproslulejších ke které se váže známá legenda, že když do ní vhodíte minci, určitě se tam zase vrátíte, když vhodíte dvě budete mít štěstí v lásce a při třech se v Římě i vdáte...
Proč se jmenuje Fontana di Trevi? Nejpravděpodobnější je verze, že její jméno pochází od názvu "trivium" což v latině znamená 3 cesty - je totiž postavena tam, kde se scházeli tři ulice.
Projekt vypracoval architekt Nicola Salvi a na jejím postavení se podílel i již zmíněný slavný sochař Gianlorenzo Bernini. Uprostřed fontány vytesané v mramoru je umístěna socha boha moře Oceanuse který řídí kočár ve formě velké mušle vedený dvěma koňmi, z nichž jeden představuje moře rozbouřené, druhý klidné. Ve výklencích po stranách jsou sochy představující Hojnost a Zdraví ( Salubritá a Abbondanza ).
V žádném jiném místě na světě se neslaví nádherný a proměnlivý vodní svět jako ve Fontaně di Trevi. Její přítomnost tušíte již v přilehlých ulicích - je to voda, která s rostoucím hlukem najednou jakoby vybuchne na náměstí kde se objeví v dech beroucí podívané.
Naše dnešní procházka Římem končí a brzy naplánujeme další návštěvu "na téma".
Prozatím se rozloučíme s věčným městem a doufáme že legenda o vhozené minci je pravdivá!

pátek 11. listopadu 2016

Špagety s tuňákem a cibulí (Spaghetti tonno e cipolla)

Pokud pospícháte a nemáte čas na vaření, neodbývejte se jen tak něčím narychlo nalezeným v lednici nebo hotovými jídly ohřátými v mikrovlnce! Za stejnou dobu si uvaříte chutné špagety a vše potřebné máte pravděpodobně už doma. Mluvím o špagetách s tuňákem a cibulí..a kdo z vás není zrovna milovníkem cibule ať se nebojí - nebude to cibule smažená, ale spíš dušená a její chuť nijak neruší ale jen zdůrazní tento rychlý a chutný pokrm. Dejte vařit vodu do většího hrnce, připravte vše potřebné na stůl a uvidíte že než se špagety uvaří bude hotovo.

*********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE pro 4 osoby:
350 gr špaget (pokud možno pravých italských)
200 gr tuňáka v přírodním nálevu nebo v oleji
1 cibule
1/2 sklenky suchého bílého vína
3 lžíce olivového oleje
sekaná petržel
sůl a pepř ( nebo peperončíno)
2 lžíce strouhaného parmezánu (je-li libo)
*********************************************************************************************************************************
Dejte vařit větší množství vody do hrnce a dobře jí osolte až když dosáhne bodu varu. Špagety přelomte napůl a vhoďte do vody, zamíchejte dřevěnou vidličkou nebo vařečkou (dřevo je vhodné proto, že kovové pomůcky odvádí teplo a sníží se tak var vody). Ztlumte plamen aby voda jen pobublávala, občas promíchejte a začněte připravovat ostatní.
Cibuli jemně nakrájejte a dejte spolu s olivovým olejem na širší pánev nebo kastrol - tak velký aby mohl pojmout i špagety. Poduste na velmi mírném plameni a za stálého míchání asi 2 minuty, pak přilejte víno, zvyšte trochu plamen a dál míchejte až se víno odpaří - což bude za chvilku, v momentě kdy už není cítít jeho vůně. Pak opět zmírněte a vložte okapaného tuňáka, dochuťte trochou soli (opatrně, tuňák bývá slaný) a pepře ( nebo peperončína) dobře zamíchejte a nechte zhruba minutu podusit pod pokličkou. Nasekejte petržel.
Mezitím se uvařily špagety - nevařte je příliš do měkka aby se neslepily - uberte pár lžic nebo malou naběračku vody ve které se vařily (slouží k eventuálnímu rozředění omáčky - ať už děláte jakoukoliv - voda z těstovin obsahuje škrob a omáčka se rozředí ale nezvodnatí ), sceďte je a vhoďte do pánve s tuňákovou omáčkou. Zamíchejte, přidejte trochu výše zmíněné vody pokud se vám zdá že je vše moc husté a nakonec vsypejte sekanou petržel a eventuelně i parmezán a znovu promíchejte. Někdo jej do pokrmů s rybami striktně zamítá, ale já ho přidávám do všech těstovin. Záleží na vaší chuti - a taky na tom, jestli ho máte právě doma!
Vaše špagety jsou na světě a vsadím se s vámi že příprava netrvala déle než 15 minut.
Rozdělte je do hlubokých talířů (tak se v Itálii servíruje "pasta") a popřejte si BUON APPETITO! Usmívající se

úterý 8. listopadu 2016

Jablko-hruškový koláč s mandlovou krustou

Dnes si připravíme něco opravdu dobrého na zub, jako stvořeného pro odpolední posezení u šálku čaje nebo kávy. Recept na tuto skvělou dobrotu mi poslala moje kamarádka Boženka a byla to láska na první pohled. Měla jsem zrovna doma všechno potřebné a v poledne už byl moučník na stole a rychle mizel. Kombinace jemného těsta, měkkého a sladkého ovoce a křupavé, voňavé mandlové krusty je přímo neodolatelná...
***********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
Těsto:
120 gr změklého másla
175 gr mouky (nebylo uvedeno jaké, dala jsem polohrubou)
120 gr cukru
3 vejce
1 lžička prášku do pečiva
špetka soli
6 lžic mléka
2 jablka
2 hrušky
1 lžící citronové šťávy
špetka skořice (nebyla uvedena, ale není na škodu)
Mandlová krusta:
120 gr plátkových mandlí
2 lžíce medu
60 gr cukru
60 gr másla
asi 50 ml mléka
**********************************************************************************************************************************
Všechny potřeby si vyndáme z lednice předem, měly by mít pokojovou teplotu.
Jablka a hrušky oloupeme, zbavíme jádřinců a nakrájíme na plátky které pokapeme citronovou šťávou. Změklé máslo utřeme s cukrem, pak postupně přidáváme jedno vejce po druhém a dobře zašleháme. Mouku prosijeme a smícháme se solí a práškem, pak po částech přidáme do směsi a vymícháme. Vlijeme do vymazané a moukou vysypané nebo pečícím papírem vyložené formy (použila jsem kulatou o průměru 26 cm ) a kruhově poklademe nakrájeným ovocem. Mírně zatlačíme do těsta a dáme péct asi 30 - 35 minut při 180 - 200° (záleží na vaší troubě).
Připravíme si vrchní vrstvu z mandlí. V hrnku roztavíme na slabém ohni máslo, cukr a med. Pak přidáme mandle a mléko a povaříme. Moučník vyndáme z trouby, potřeme mandlovou směsí a dáme znovu zapéct na 5 - 10 minut ( až mandle zezlátnou). Nechat vychladnout na místě kam nedosáhnou chtivé ručičky nedočkavých mlsounů, pak opatrně vyklopit a krájet. DOBROU CHUŤ!! Usmívající se

sobota 5. listopadu 2016

Fofr andílci

Někdo dělá fofr koláč, někdo má jen tak fofr, já uháčkovala fofr andílky! Po kouličkách (taky fofr) se mi dostalo zakázky udělat jich deset v době jednoho týdne. Z toho musíte odečíst jeden den kdy jsme jeli na výlet do Říma a vyjde průměr zhruba 2 andílků na den. Pak měli odjet až k Neapoli, kde jak mi bylo zaručeno, s nimi budou zacházet v rukavičkách, neboť darovány dámám, které se v ručních pracech vyznají.
Háčkovat je by ještě nebyl ten největší problém, ale škrobení je jiná, zvlášť když bylo vlhko jako v tropech - i teploty tomu nasvědčovali, na říjen bylo nezvykle mírné počasí.
Příšerná kombinace!! A aby toho nebylo málo, vypínám je na polystyrenovém zvonku ale ten správný, ne moc tlustý ani hubený, tak akorát velký mám jen jeden..
Ale stál při mě asi nějaký patron všech andílků, protože i když jsem je nakonec zčásti fénovala a zčásti sušila v troubě ( mírně zahřáté a vypnuté, samozřejmě!) v pátek večer jsem dodělala posledního a v sobotu putovali všichni do velké krabice, náležitě uspořádání a už jsou v cíli.
UFF!! Příště bych prosila o něco dřív..

středa 2. listopadu 2016

Těstoviny 7 P (Pasta alle 7 P)

Tento recept na omáčku pro těstoviny budete mít hotový než se vám "pasta" jak se v Itálii těstovinám říká, uvaří. Takže počítejte, že od doby kdy postavíte hrnec s vodou na plotnu, ve které se budou vařit až ke chvíli kdy je budete horké a voňavé servírovat neuplyne víc jak 15 - 20 minut! Stačí mít vše potřebné při ruce a můžeme začít..
A proč právě "7 P" ? Hned vám je spočítám :-)
**********************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
1. Pancetta (nebo prosciutto = šunka) 200 gr (2 silnější plátky)
2. Porro (pórek) 1 větší
3. Pomodori pelati (loupaná rajčata) 150 gr
4. Peperoncino (peperončíno) podle chuti
5. Piselli (hrášek) 100 gr
6. Panna (smetana) 200 ml
7. Parmigiano (parmezán) 50gr
***********************************************************************************************************************************
Těstoviny můžete použít jaké chcete, podle vaší chuti. Já měla tagliatelle (široké nudle) ale vhodné jsou i krátké formáty jako penne, vřeténka, mašle apod.
Dejte vařit vodu a osolte až když dosáhne bodu varu ( pokud osolíte hned, začne se vařit o něco déle).
Mezitím si připravíme omáčku. Na větší a hlubší pánev nebo kastrol dáme trochu oleje a když se rozehřeje vložíme na proužky nakrájenou pancettu nebo šunku. Trochu opečeme a přidáme kroužky pórku, zamícháme a vsypeme i hrášek (použila jsem zmrazený). Když hrášek trochu změkne, vložíme i loupaná rajčata která vidičkou dobře rozmačkáme nebo můžeme pro rychlejší zpracování dát rajčata už rozmixovaná, prodávají se též v plechovce. Ochutíme peperončínem, přikryjeme pokličkou a chvíli podusíme.
Mezitím se nám už začala vařit voda, do které vhodíme těstoviny a vaříme téměř do měkka ale ne úplně (tzv. na skus, měly by zůstat mírně tuhé). Nechte si stranou naběračku vody ve které se těstoviny vařily, poslouží vám k eventuálnímu rozředění omáčky kdyby byla moc hustá.
Do pánve s omáčkou vlijeme smetanu, dobře zamícháme a znovu přivedeme téměř k bodu varu ale už nevaříme. Těstoviny slijeme a vhodíme do pánve, rychle mícháme a přisypáváme parmezán.
Ihned servírujeme do hlubokých talířů a na stůl nezapomeňte dát misku se strouhaným parmezánem kterým si ještě každý může pokrm posypat.A pak už jen všem popřejte BUON APPETITO! Usmívající se