Římské narozeniny (Compleanno di Roma)

Dne 21. dubna město Řím oslavilo své již 2 770 narozeniny - podle tradice bylo založeno Romulem v roce 753 před naším letopočtem.

Nebyli jsme tam přímo na oslavy, ale zhruba 2 týdny předtím. Z Florencie jsme rychlým vláčkem dojeli za necelou hodinu a půl na hlavní nádraží Termini odkud jsme se pěšky vydali do centra.

Hned před nádražím nás uvítala socha papeže Jana Pavla II, Karola Wojtyly. Nepamatuji si jméno "umělce" který jí vytvořil, ale určitě musel znát někoho hodně vlivného. Po jejím odhalení došlo samozřejmě k protestům a kritikám, ale nic naplat, socha stála a bude stát nadále. Myslím že pouze u otrlých nebo opravdu zanícených katolíků by dokázala vzbudit náboženské nadšení - jak chmurně pravil můj syn, jediné k čemu může posloužit je coby úkryt před deštěm.

Raději jsme jí nechali za zády a vstoupili do krásna. Hned po pár minutách chůze jsme se ocitli na křižovatce kde je na každém jejím rohu jedna fontána - via delle Quattro fontane.

a odtud pokračovali předem naplánovaným směrem k sídlu presidenta republiky zvanému Il Quirinale ( Kvirinál). Ještě před ním jsme si ale nenechali ujít nádherný kostel svatého Ondřeje (Chiesa di Sant'Andrea).

Tento kostel, považovaný za skvost římského baroka, byl postavený v období mezi lety 1658 a 1678 podle projektu Gian Lorenza Bernini ( známého hlavně jako tvůrce např. světoznámé Fontana di Trevi, Fontana dei 4 fiumi, kolonády sv. Petra ve Vatikánu a mnoha dalších).

Kostel není velký, ale bohatě zdobený mramory, zlacenými štuky a barokními soškami. Nad hlavním oltářem je umístěn velký obraz zobrazující martirium svatého Ondřeje. Po stranách je 8 bočních kaplí a mimo jiné je zde pohřben i polský jezuita Stanislav Kostka.

Kuriozita: jistě máte na paměti kříž kterým jsou značeny železniční přechody. Tak těm se tady říká "kříž svatého Ondřeje" (je to oficiální název) právě pro formu jakou měl kříž na kterém je svatý umučen.

Několik metrů a stojíme na náměstí "piazza del Quirinale" (Quirinale je jméno jednoho ze sedmi pahorků na kterých je postaven Řím) kde se nachází sídlo italského pana presidenta. Nemá sice k dispozici hrad jako ten český, ale ani jeho sídlo natož pak panorama nejsou marné..

Před palácem se nachází další z mnoha obelisků Říma který se původně nacházel v Augustově mauzoleu z 1.století před n.l. Je vsazen mezi impozantní skupinu soch zvanou La fontana dei Dioscuri.

Naproti prezidentskému paláci stojí barokní palác italského ústavního soudu, na západní straně náměstí je výhled na město.

Scházíme po širokých schodech dolů a další zastávkou je kostel Santa Maria sopra Minerva který se nachází blízko Pantheonu. Je jedním z mála exemplářů v gotickém stylu, zvenku nevypadá nijak zvlášť impozantně, zato uvnitř najdete nečekané skvosty. Kostel má velký trojlodní prostor a krásnou křížovou klenbu v modré barvě zdobenou zlatými hvězdami a červenými žebry.

Za své jméno vděčí tomu, že je postavena na (sopra) zříceninách chrámu zasvěceného bohyni Minervě.

Je v něm pohřbena Kateřina ze Sieny jejíž náhrobek je před krásným hlavním oltářem.

Kuriozita: mezi ostatky svaté Kateřiny chybí hlava a jeden prst, které jsou uložené v kostele sv. Dominika ve Sieně.

Svůj hrob zde má i slavný malíř svatých obrazů Beato Angelico (1395 - 1455) který byl v roce 1984 prohlášen za patrona všech umělců. Jeden z jeho nejznámějších obrazů - Madonna con bambino (Madona s děťátkem) zdobí boční stranu oltáře.

Dále zde odpočívá 5 papežů, několik kardinálů a významných osobností.

Po stranách je několik kaplí, nejznámější jsou Capella Aldobrandini..

...a Cappella Carafa

Vzácným dílem, pro které samotné by stálo za to kostel navštívit, je Cristo risorto (Zmrtvýchvstání Krista) z roku 1521 vytesaný z mramoru od Michelangela Buonarrotti.

Před kostelem stojí trochu neobvyklý obelisk umístěný na hřbetě malého slůněte - dílo sochaře Ercole Ferrara, ale projekt je opět od slavného Gianlorenza Bernini. U Římanů je tento monument velmi oblíbený a náměstí je nazýváno také Náměstí slůněte, i když starší obyvatelé jej znají i jako Náměstí prasátka díky podobě slůněte k méně vznešenému vepříkovi. Vypráví se totiž, že dominikánští mnichové kterým kostel v té době patřil, prakticky donutili slavného sochaře a architekta udělat návrh podle jejich představ s určitou dávkou arogance. Bernini který neměl příliš pěkný charakter si nechal velmi dobře zaplatit a pomstil se mnichům tím, že slůněti nejenže udělal zadní část těla podobnou spíš čuníkovi než slůněti, ale ještě jej namířil přímo proti klášteru čímž je vystavil posměchu celého města. Nakonec, posuďte sami :-))

Po tolika kulturních prožitcích nám vyhládlo a proto jsme se vydali o kousek dál do Gallerie Alberto Sordi - pojmenované po slavném italském herci - kde jsme si pochutnali na těstovinách "all' amatriciana" s pancettou, rajskou omáčkou a peperončínem...

.. a posilnili jsme se na další putování Římem kde je opravdu na každém kroku něco k vidění. Měli jsme na programu ještě pár kostelů a památek, ale tam se podíváme příště - arrivederci, Roma!!