Povánoční období je charakterizováno především karnevalovými oslavami a následujícím masopustem. V Itálii jsou oblíbené sladkosti které se dost podobají těm našim - smažené kobližky v různých obdobách jako např.tvarohové, rýžové,jablkové nebo krupicové - fantazii se meze nekladou. "Cenci" jsou vlastně naše boží milosti jen mírně odlišné. V Toskánsku tento název znamená doslova "hadry" Dělaji se v každém regionu pod jiným názvem, ale recept je podobný. Jinde v Itálii mají názvy jako "chiacchere" (hovory,drby) v Lombardii, "bugie" (lži) v Piemonte a tak podobně.
Mě osobně připomínají i naše krachle...zvlášť když jsou hodně tenké, např.protažené strojkem na těstoviny.
RECEPT:
300 gr hladké mouky
50 gr másla
2 vejce
1/2 prášku do pečiva
2 plné lžíce cukru
sůl - větší špetka
vanilka
šťáva z půlky pomeranče a strouhaná kůra
2 lžíce rumu nebo dezertního sladkého vína
olej (nejlépe arašídový) na smažení
moučkový cukr s vanilkou na posypání
Rozpusťte máslo a rozšlehejte vejce. Do mouky prosijte prášek, přidejte cukr, sůl, vejce,šťávu a kůru z pomeranče,máslo,rum a vypracujte hladké těsto. Nechte asi půl hodiny odpočinout v chladu.
Potom vyválejte tenké těsto - pokud máte strojek na nudlová těsta,použijte jej. Nakrájejte rádýlkem obdélníky asi 15x10 cm nebo podle vašeho vkusu a smažte ve vyšší vrstvě oleje. Vyndejte děrovanou naběračkou na savý papír aby se zbavily přebytečného tuku. Po částečném vychladnutí sypejte moučkovým cukrem.
Ahoj Růženko,moc tě zdravím. Tak dobrotu vůbec neznám!! A nevypadá vůbec špatně, hned bych ochutnala
OdpovědětVymazat[1]: Ahoj Alenko, ja zas dlouho nevedela ze u nas se delaji pod nazvem bozi milosti....Kazdopadne jsou dobre a jednou za cas si je muzeme doprat )
OdpovědětVymazatSamé dobré věci tam jsou, to nemůže být nic špatného!
OdpovědětVymazat[3]: To je pravda V italske kuchyni se vetsinou razi heslo "malo,ale kvalitni!"
OdpovědětVymazatcimz mysli malo ingredienci,ale vysoka kvalita..zatim se to osvedcuje
Opsáno a bude se zkoušet.
OdpovědětVymazat