pátek 1. listopadu 2013

Jak jsem jela tramvají

Během jedné z mých návštěv Prahy jsem se nechala zlákat na vyhlídkovou projížďku tramvají - a jako tramvají!
Mladší z vás je asi znají jen ze starších filmů, ale kdo se narodil v padesátých letech a dříve, jistě pamatuje pražské dřevěné, červené, drkotající tramvaje, jejichž dveře byly, alespoň ve vlečňáku, věčně otevřené a v dopravních špičkách ověšené na venkovních držadlech hrozny cestujících. Jejich výhodou bylo i to, že se dalo nastupovat i vystupovat během jízdy, neboť tramvajka hrčela a chrčela a zvlášť do kopce a v zatáčkách mívala krátký dech. Dnes se stala pro turisty romantickou a pro dříve narozené Pražany nostalgickou atrakcí.


Vyjeli jsme od Stromovky, kde je konečná, směrem na Pražský hrad. Lístek nám prodal a proštípl pravý průvodčí, s brašnou a kleštičkami. Pak jsme za zvukového doprovodu skřípání a hrkání vyrazili. Cestu zpestřila skupina francouzských turistů, kteří nastoupili v domnění, že jde o normální linku. Když přišel průvodčí a domáhal se peněz za lístek, nastrčili mu k označení ten, který se prodává v trafice. Pak se za pomoci ostatních cestujících dohodli na správném postupu a rachotilo se vesele dál.


Až teď si uvědomuji. jak výrobci těchto tramvají mysleli na všechno a dá se říct, že v mnohém předběhli dobu. Podlaha je ze dřeva tak jako celá tramvaj a jsou v ní drážky, takže při dešti nebo sněhu se mokro nedrží na povrchu a neriskuje se, jako v těch dnešních, že při náhlém zabrzdění ladně zabruslíte až k řidiči a zastavíte se o přední sklo. Nahoře jsou malá obdélníková okénka, která se v létě otvírala - klimatizace, která neškodila ovzduší, ani jste z ní nedostali bolení krku či zad.
Přední vůz se v zime většinou zavíral a aby drahocenné přírodní teplo (dané počtem cestujících, protože se netopilo) neunikalo, na dveřích které vedly na plošinku byly dva otvory se zašupovacími dvířky - jeden pro ústa, abyste se mohli s průvodčím domluvit a druhý na ruku, kterou se mu podávaly peníze. Mezi úchytkami viselo lanko, za které průvodčí zatahal, zacinkalo se a řidič věděl, že jsou všichni na svých místech, mají zaplaceno a můžeme vyrazit. Pamatuji se, že byla k dispozici nádoba se sypáním, kdyby se tramvaj ve sněhu někde zadrhla - průvodčí pak pohotově zakročil. Na rozdíl od dnešních moderních dopravních prostředků, on byl připraven!


Jízda touto tramvají nás prostě vhodila do našich dětských let..Vystoupili jsme u Hradu a pokračovali dál pěšky, ale to už je jiný příběh a jiné dojmy...

8 komentářů:

  1. Ahoj Růženko, musím přiznat, že jsem takovou tramvají ještě nejela Za ten zážitek to určitě stojí. Měj se moc hezky     

    OdpovědětVymazat
  2. Tak my jsme s takovou jeli, pro nás z malého města to byl zážitek i tehdy. Byla jsem poprvé v Praze v r. 1951- tedy to si pamatuji, jako dítě asi někdy taky jsem přes ni jela, ale tehdy s tetou to bylo po prvé. Jo, technika, pokrok jde pořád dál...
    Měli jste aspoň pěkný zážitek, ne?

    OdpovědětVymazat
  3. Jaké je to, vrátit se po letech do rodného města? Zírala jsi na změny nebo už jsi byla v Praze po revoluci?

    OdpovědětVymazat
  4. [1]:[2]:
    Zazitek to byl urcite pekny - navic jsme meli krasny den - pondeli 28.10.,byl svatek a v Praze namerili rekordnich 23,2 stupnu!

    OdpovědětVymazat
  5. [3]: Po revoluci jsem uz parkrat v Praze byla.Zmeny jsou velke, hlavne jsem si predstavovala,ze postupem casu se rezmnozi prave ceske obchody (s ceskym zbozim a pokud mozno ceskymi prodavaci!),restaurace s pravou ceskou kuchyni... Vse naopak - velka obchodni centra se zbozim z ciziny (casto drazsi nez tady), ceska jidla abys pohledal...
    Nastesi me "krmily" (a vykrmily kamaradky a kamaradi, co tam porad mam!
    Jinak by to uz bylo cizi mesto...Jen pamatky -aspon ty-jsou porad na svem miste a hezky udrzovane.

    OdpovědětVymazat
  6. Vidíš tohle mě taky štve. Všude samý vietnamec, české zboží aby pohledal, ale kde by se taky vzalo, když všechny české fabriky zlikvidovali. O to asi taky šlo, odstranit konkurenci a získat levnou pracovní sílu. A že to dopustili ti naši slavní politici, za to by zasloužili nařezat. Škoda, že jsi za námi nemohla přijet, setkání bylo bezvadné.

    OdpovědětVymazat
  7. [6]: Dovedu si predstavit - sledovala jsem aspon na blogu. Snad priste - uz se delsi dobu chystam na nejake Moravia tour )

    OdpovědětVymazat
  8. [7]:Budeme se těšit, snad se to povede hned před Velikonocemi.

    OdpovědětVymazat