Italské Vánoce

Na moje první italské vánoce jsem se velice těšila a o to větší bylo moje zklamání - byla jsem totiž přesvědčená že když máme tak skvělou vánoční atmosféru za totality, co se bude teprve dít v zemi s dlouhou křesťanskou tradicí! Viděla jsem pár let předtím vánoční přípravu v Bavorsku a byla jsem si jistá, že v Itálii bude ještě o hodně lepší, malebnější, prostě úžasná.

Překvapení bylo hned několik - na Štědrý den jsou obchody plné až do večera, pravděpodobně se většina dárků nakupuje právě až ten den. Tudíž žádné prázdné ulice už ve 4 odpoledne a všude ticho a klid..

I když typickou večeří je také ryba - kapra jsem samozřejmě nečekala -pro ty, kteří dodržují půst jak se sluší na "Vigilia di Natale" ( předvečer Vánoc), často se chodí do restaurace kde můžete dostat jak rybí menu tak běžné pokrmy, ale klidně i pizzu. Po večeři konečně náznak vánoc - půlnoční mše.

Po ní všichni domů a překvapení pod stromečkem najdou až druhý den.. Ale často se může stát že někdo známý přijde o týden dříve a přinese vám dárek.

Musím ale podotknout, že mluvím o Toskánsku - v jiných krajích, především v jižní Itálii se Štědrý den slaví sice trochu jinak než u nás, ale na večeři se připravují už od rána, sejde se celá rodina a pak se čeká na půlnoc,jak má podle tradice být a lidé si tam na ně hodně potrpí, Vánoce jsou procítěné.

Na severu, hlavně v oblasti Tyrolska jsou zvyky podobné českým.

Blázinec a davové vánoční šílenství je jediné všude naprosto stejné...

Čeho si opravdu užijeme je stromeček - ten se nezdobí až těsně před vánoci, ale už 8.prosince, kdy je svátek Panny Marie - Neposkvrněného početí (a taky máme volno!)

Ale ani ten se dříve v Itálii nezdobil, tento zvyk sem proniknul poměrně pozdě a ještě dnes není řečeno že ho musí všechny rodiny mít. Co nesmí určitě chybět, je "presepe" - Betlém. V tom je podstata oslavy vánoc a figurka Ježíška se do kolébky ukládá až o půlnoci 24.prosince.

Nejkrásnější betlémy se určitě nacházejí v Neapoli kde jsou nádherně vyřezané figurky vystavené na obdiv turistům i místním obyvatelům.

Hlavním svátkem je pro Italy 25.prosinec - opulentní oběd kdy nebudou chybět nejlepší krajské a rodinné speciality - typicky vánoční jídlo v Itálii neexistuje, taky díky rozmanitosti její kuchyně.

Probíhá to, co v našich krajích na Štědrý večer - až do pozdějšího odpoledne není na ulici ani živáčka...

Prvním chodem oběda bývá nějaká speciální "pasta" - těstoviny ať to jsou tortellini, ravioli, lasagne..

Po nich následuje pečeně, může to být drůbež nebo jateční maso, různé přílohy a na závěr typický italský vánoční moučník podobný naší bábovce - a ani tady nejsou Italové zajedno. Na severu se setkáme s "pandoro" ve tvaru vysoké bábovky bez otvoru uprostřed. Jeho jméno znamená "zlatý chléb" a původně byl jen z čistého těsta typu piškotového. Dnes se plní nejrůznějšími krémy a polevami.

V jižnější části Itálie se fandí "panettone" - opět tvarem připomíná bábovku, ale je nižší a bachratější, plněný rozinkami a kandovaným ovocem - tak přikazuje tradice. I tady ale zvítězila chuť po něčem zvláštním a tak jsou "panettoni" plněné vším možným, zato téměř vymizely ty s kandovaným ovocem, většina lidí totiž přiznávala že je vyplivnou :-)) Pravda je taková, že často bývalo ve větších kouscích a ne vždy měkké.

Jak pandoro tak panettone můžete koupit buď průmyslové výroby nebo od cukráře - cenový i chuťový rozdíl bývá znát. Také jsou oblíbeným dárkem a kolují z ruky do ruky takže se často stává že vámi zakoupený mls se po několikadenním putování vrátí zas domů - unaven ale zdráv...

Ani s Ježíškem se nesetkáte byť v jeho fiktivní podobě - dárky nosí Babbo Natale - Táta Vánoce. Je to obdoba Santa Klause ale Italové si ho poitalštili, respektive potoskánštili, protože "babbo" se tatínkovi říká hlavně v Toskánsku (jinak je to papá).

Tato postava neexistuje odjakživa. Dříve totiž dárky nosila ošklivá (ale hodná - pokud jste nezlobili) čarodějnice Befana. Obdoba našeho Mikuláše co se dárků týče - sladkosti pro hodné děti, uhlí pro zlobivé. Byly to jediné dárky které děti dostávaly a jen v tento den - Mikuláše ani jeho doprovod zde neznají, i když jeho svátek (san Nicola) se slaví 6.prosince.

Befana je zkomolenina řeckého slova "Epifania" které znamená zjevení, událost. Jedná se o starodávný křesťanský svátek který se slaví 12 dní po Vánocích - přesně 6.ledna den kdy byl Ježíšek ukázán třem králům.

Po pravdě řečeno, asi je to tak správně. Jak může Ježíšek nosit dárky 24.prosince řekněme v 6 večer když se ještě nenarodil? A vlastně ani dárky nemohl nosit on - miminko, ale nosili je lidé z okolí a až o půlnoci. Nejlepší dárky pak přinesli 3 králové 6.ledna ... Proč vypadá Befana spíš jako čarodějnice to se mi nepodařilo vypátrat.

A jakpak je to u nás doma? Po prvním šoku a jeho překonání (částečném) jsem se pevně rozhodla že Štědrý večer prostě bude!! Takže k večeři je smažená ryba, stromeček je sice ozdobený už od 8.12. ale z velké většiny českými ozdobami, dárky se pod něj dají na Štědrý večer..

A to nemluvím o kilech cukroví které poctivě rok co rok peču..obdarovávám příbuzné a známé, kolegy a kamarádky, pana doktora a sousedy a právě tento český zvyk je kvitován s velkým povděkem.

Existují sice typicky vánoční, sladké speciality, za všechny budu jmenovat torrone (turecký med), ricciarelli (mandlové jemné dortíčky - toskánská specialita), panforte (sladký koláček plný mandlí, kandovaného ovoce, medu - jeho vlastí je město Siena), marcipánové pochoutky ze Sicílie, ale pokud vím, kupují se už hotové.

Protože co si budeme povídat - ano, mají pravdu oni, svátek vánoční je až 25.prosince, dárky nosí 3 králové - ale tu atmosféru očekávání, vůně pečeného cukroví, pohádky celý den, večeři po setmění a chvíle kdy opravdu cítíte klid a mír v čase vánočním - to se žádným argumentem nahradit nedá...