čtvrtek 12. května 2016

Milán (Milano)

Milán je nejen moderní metropole ale i město plné kultury a památek. Vydali jsme se tam jednou vloni v listopadu a letos znovu v dubnu jak jinak než naším oblíbeným vláčkem. Tentokrát jel ještě rychleji než do Říma, zřejmě i díky tomu že si to uhání pádskou nížinou, takže 300km v hodině nebyl problém a ani bychom si toho nevšimli kdyby se po blízké dálnici "neploužila" auta a protijedoucí vlak se stal jen červenou čárkou.
Vystoupili jsme na Hlavním nádraží (Stazione Centrale) která je už sama o sobě historickou památkou. Impozantní budova zdobena uvnitř freskami a obrazy, obrovská vstupní hala, veliké sochy jak vevnitř tak zvenku.



Od nádraží jsme se vydali pěšky k největší a nejznámějsí atrakci Milána - Milánskému dómu
jehož přesné jméno je Katedrála Narození Panny Marie (Santa Maria Nascente) v Itálii častěji zvaný Duomo di Milano. Nachází se na stejnojmenném náměstí (Piazza del Duomo) a je třetí největší katedrálou na světě a druhou v Itálii - větší je jen Bazilika svatého Petra ve Vatikánu.


Stavba v gotickém slohu, zdobená stovkami soch a věžiček byla zahájena již v roce 1387 a poslední detaily byly dokončeny až v roce 1965. Je celá z mramoru což vyžaduje častou a složitou údržbu.
Celková výška dómu je přes 106 metrů, je 157 metrů dlouhý a 109 metrů široký. Na samém vrcholu
byla umístěna v roce 1774 Madonnina del Duomo, pozlacená socha Madony, která je vysoká 4,16 m a je nejvyšším bodem chrámu. Obyvateli Milána nazývaná "Madunina" se stala pravým symbolem města a když se řekne "ve stínu Maduniny" každý Ital ví, že se mluví o Milánu. Asi jako když Pražák řekne "sejdeme se pod ocasem" aby jako místo schůzky udal Václavské náměstí.

Turisté netrpící závratí mohou vystoupit až na ochoz chrámu ze kterého lze obdivovat panoráma města a při slunečném počasí jsou vidět i vrcholky Alp.
Kuriozita: podle tradice by žádná stavba v Miláně neměla být vyšší než "Madunina". Mrakodrap Pirelli je vysoký 127 m a tak na jeho vrcholu byla umístěna kopie svaté sochy aby tradice nebyla porušena.
Vnitřek chrámu je stejně fascinující jako vnějšek. Sochy, obrazy, sarkofágy, hrobky, oltáře, kaple..a především veliké vitráže které zobrazují biblické výjevy.





Po prohlídce chrámu vyjdeme opět na náměstí a vejdeme do dalšího symbolu města Milána - Galleria Vittorio Emanuele II. Je to krytá pasáž spojující náměstí dómu s náměstím La Scala, zbudovaná na přání krále Emanuele Vittorio II obyvatelům Milána v roce 1865 a která byla díky elegantním obchodům, kavárnám a restauracim jakož i krásné výzdobě (mozaika a fresky) nazývaná též "milánským salónem" kde se scházela tehdejší milánská smetánka. Dnes patří především turistům a spolu s ulicemi Montenapoleone a via della Spiga je sídlem luxusních obchodů.




Pasáží projdeme na již zmíněné Náměstí La Scala (Piazza della Scala) a neuvítá nás nikdo jiný než samotný Leonardo da Vinci, jehož socha náměstí zdobí. Jeho pohled je zaměřený na další skvost umění, tentokrát divadelního a operního - divadlo La Scala (Teatro della Scala). Pokud byste ale čekali něco ve stylu Národního divadla nebo snad ještě pompóznějšího, budete zklamáni - divadlo je zvenku vcelku nenápadné. Zato vevnitř je bohatě zdobené a úplně největší je jeho sláva a pověst - na jeho podiu se vystřídali největší umělci všech dob a pro každého je vystoupení na jeho pódiu vrcholem slávy a úspěchu. Bylo slavnostně otevřeno roku 1778 a k té příležitosti byla uvedena lirická opera Europa riconosciuta (Poznaná Evropa) od Antonia Salieri (pamatujete si film Amadeus? Jedná se právě o toho Salieri, soupeře Mozarta). V milánské Scale uvedl své nejznámější opery i Giuseppe Verdi. K němu se váže tato kuriozita:již ve vysokém věku nacházel se Verdi právě v Miláně když se jeho zdravotní stav velmi zhoršil. Ulice kolem hotelu ve kterém pobýval byly vystlané slámou, aby drkot kočárů nerušil mistra v odpočinku. Verdi pak za necelý měsíc zemřel a v Miláně je také jeho hrobka.

Z náměstí se krátkou procházkou dostáváme ke hradu Castello Sforzesco. Byl založen roku 1450 vévodou Francesco Sforza a na výzdobě jeho interiéru se podílel i Leonardo da Vinci a Bramante - malíř a architekt - jeho je např. projekt Basiliky svatého Petra v Římě. V současné době se v budově nachází několik muzeí, jako Museo di arte antica a Museo della Preistoria. K hradu patří též krásná zahrada v anglickém stylu s květinovými záhony, říčkou a fontánami. Je zde také vyhlídková věž, aréna a neoklasický vítězný oblouk Arco della Pace.

Naše cestování zakončíme v moderní části města kde se nachází i druhé největší nádraží Milána - Porta Garibaldi.
Uvítají nás impozantní mrakodrapy a rarita v podobě dvou vysokých paláců jejichž terasy nejsou zdobeny truhlíky s květinami, nýbrž stromy - celkem 900 druhů! Říká se jim vertikální zahrady nebo lesy - v italštině "il bosco verticale". Návštěva Milána byla víc než příjemná, poučná a už se těšíme na další výlet!



20 komentářů:

  1. Tak takové cestování vlakem bych si klidně nechala líbit, škoda, že taková síť není protkána celou Evropou, to by se výletovalo a dovolenkovalo! Díky za krásnou fotokomentářovou reportáž!

    OdpovědětVymazat
  2. [1]:Taky už jsem na to myslela, jezdit rychlým  vlakem po Evropě by bylo skvělé. Žádné šacování na letišti, zavazadel kolik chceš, žádný strach z turbulencí... nebo hodiny normálním vlakem.. zatím asi pouhá utopie, ale doufat smíme, ne?   

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Růženko, díky za krásný výlet a povídání     

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Ahoj Alenko, takové výlety bych mohla dělat denně   

    OdpovědětVymazat
  5. Do Milána jsme jeli také vlakem. /Z Česka/.
    Moc se nám líbil "Dóm". Vystoupali jsme až na ochoz a užívali si krásný výhled.

    OdpovědětVymazat
  6. [2]:Ona jízda i normálním vlakem je v pohodě. Na delší noční přejezdy je dobré zaplatit lehátko. Ale dá se jezdit i bez leháátka.Máme vyzkoušeno - Jednu noc vlakem z Vídně do Říma-celý den prohlídka města - další noc z Říma na Sicilii....

    OdpovědětVymazat
  7. Krása, nádhera, úžasné. Moc ti děkuji  za seriál
    "Cestománie po Itálii." Skvěle napsané, krásná fota. Díky.

    OdpovědětVymazat
  8. [5]:Tohoto požitku jsem byla ušetřena - trpím závratí a stála bych připlácnutá ke zdi Kdo to podstoupil, byl ale nadšený

    OdpovědětVymazat
  9. [6]:Tak to jste si vlaku užili    Já jezdila dřív do Čech, přes den to bylo dost náročné - spoj z Vídně se nedal chytit, muselo se měnit nádraží a pravidelně ujel o 10 minut dřív. V noci lehátkovým to bylo lepší. Ale letadlo je přece jen větší pohoda a hlavně se ušetří spousta času

    OdpovědětVymazat
  10. [7]:Boženko díky za krásná slova Cestování po Itálii se mi moc líbí, už plánuji další    Sem jezdí lidé z celého světa a Italové se kolikrát radši vypraví do Tramtárie

    OdpovědětVymazat
  11. Růženko, to je nádhera, my jsme byli v Itálii mockrát, hlavně tedy u moře, ale i jinde, také v Římě, ale v Miláně ne, tak jsem ráda, že jsem měla tu možnost aspoň tady. Díky.

    OdpovědětVymazat
  12. Nádherná procházka...jen bych se příště přimluvila za větší fotky, je to tak skvostné, ale na těch kolážích / a já je jinak miluju / to člověk nevychutná.Rozumím, že chceš sem dát co nejvíc, ale to je ....slovy nejde vyjádřit, pochybuju, že všechno v životě zvládnu navštívit a takhle to mám jako na talíři.
    Děkuji za kouzelnou procházku       

    OdpovědětVymazat
  13. [11]: Ahoj Libuško, já měla o Milánu trochu jinou představu - moderní město, mlha, smog a že kromě dómu tam skoro nic jiného není. Ale byla jsem příjemně překvapená, stojí za návštěvu.   

    OdpovědětVymazat
  14. [12]: Ahoj Simi, máš pravdu, koláže nedávají úplně za pravdu. Ale zkusila jsem i  normální fotky a taky to moc nevyznělo, můj foťáček moc nepobere, musela bych použít fotky z netu. Taky na blogu když jsem je dělala vypadaly o dost větší.. a pak toho bylo víc než jsem si myslela )  Teď mě napadla jiná verze tak to zkusím příště.

    OdpovědětVymazat
  15. Zajímavý článek, který jsi doplnila krásnými fotkami. Krásné a zajímavé město.

    OdpovědětVymazat
  16. [15]: Díky Byl to opravdu hezký zážitek a při psaní na blog jsem si ho znovu a ráda zopakovala   

    OdpovědětVymazat
  17. Fí há Růženko, ta katedrála vypadá skvostně, že Verdi zemřel v Miláne, jsem nevěděla. Ty vertikální lesy se mi moc líbí, děkuji za krásný výlet.

    OdpovědětVymazat
  18. [17]: Díky za hezký komentář a moc tě zdravím!

    OdpovědětVymazat
  19. Ta katedrála je naprosto ohromující! Jak já jen miluji gotickou architekturu. PSala jsem bakalářskou práci o vstupních portálech a jejich zdobení a od té doby nemůžu na některé z navštívených katedrál zapomenout.

    OdpovědětVymazat