Milán a výstava malíře Caravaggio

Do Milána jsme se tentokrát vypravili za konkrétním cílem - výstava malíře Caravaggio v Královském paláci ( Palazzo reale). Lístky na vlak i na výstavu jsem objednala víc jak měsíc předem, abychom neriskovali několikahodinovou frontu. Poprvé bylo vystaveno 20 obrazů tohoto slavného malíře pohromadě, včetně několika obrazů z výstavních síní Ameriky a Anglie a zájem byl obrovský,nad očekávání.

Focení přísně zakázáno, fotografie obrazů jsem si půjčila z internetu.

Ale začneme cestou do Milána. Jako vždy jsem objednala lístky na rychlý vlak, následující fotka není příliš kvalitní, ale i tak je vidět že jméno Alta velocità (Vysoká rychlost) si vláčky opravdu zaslouží.

Předpovědi počasí byly velmi dobré, ranní teplota na nule, odpoledne kolem +7 , jen na dopoledne hlásili mlhu, typickou pro Milán. O to hezčí byl výstup z Hlavního nádraží (Stazione centrale) kde nás uvítalo pravé italské "azzurro" , které nás pak doprovázelo celý den.Už samotná budova nádraží je skvostná, majestátní, navíc byla polovina prosince a město vánočně vyzdobené. Tentokrát žádný "Spelacchio" jako v Římě, ale parádní stromy, první hned v budově nádraží, druhý na náměstí a další dva na nás čekali v centru.

Královský palác se nachází vedle milánského Dómu ... skvostu gotické architektury

...a v blízkosti nádherné pasáže Vittorio Emanuele II, která je i obchodním centrem. Tentokrát byla obohacena i o vánoční výzdobu, největší pozornost získal stromek zdobený ozdobami od firmy Swarowski, který se třpytil již na dálku...

Po prvním rozhlédnutí a nezbytné ranní kávě jsme se zařadili do fronty u výstavní galerie. Na jedné straně jsme byli my s malou skupinkou dalších čekatelů kteří si objednali lístky přes internet i s udaným časem (každá skupina se pouštěla dovnitř v 10 minutových intervalech) na druhé ti, kteří se museli obrnit daleko větší trpělivostí a zastavit se u kasy. Vše bylo dobře organizované, uvnitř jsme obdrželi něco jako malý telefon ve kterém byla umístěna audiokazeta. Každý obraz měl své číslo, stačilo jej vymáčknout na číselníku a dostalo se vám kompletního výkladu.

Obrazy byly umístěny na panelech, na kterých bylo vzadu pomocí počítače a rentgenu vysvětleno, jak obraz vznikal. Někdy byl původní nákres úplně odlišný, pak malíř dostal jiný nápad, část vymazal a použil třeba zbylé skicy na jiný předmět.

Caravaggio, vlastním jménem Michelangelo Merisi, se narodil v Miláně 29.9. 1571 (právě 29.9. byla na jeho počest zahájena výstava) Jméno "Caravaggio" přijal podle malé obce, kam se jeho rodiče odstěhovali když v Miláně vypukl mor. Později se vyučil mezi Milánem a Benátkami, působil v Římě, Neapoli, na Sicílii a Maltě v letech 1593 až 1610. Považován za jednoho z neslavnějších italských malířů, jeho obrazy jsou originální svým realismem, většinou jsou inspirované postavami z lidu a upoutávají svou dramatičností. Mají zvláštní atmosféru, tmavé, syté barvy, hra světel a šera. Právě realita kterou vkládá do svých obrazů odradila mnoho zákazníků. obrazy byly považovány za příliš vulgární. Své modely vybíral nejraději ze spodin společnosti, neváhal k obrazu Panny Marie použít jako modelku prostitutku a jeden z jeho nejslavnějších obrazů je Cikánka věštící z ruky (která se snaží z té ruky stáhnout prsten :-)

U málokterého malíře té doby jsem viděla tolik bolesti a krve... například u obrazu Giuditta a Olofene,

nebo Obětování Isaka...

...bolestný výraz na obraze Chlapec kousnutý ještěrkou...

na druhou stranu pak maloval ale i krásná zátiší s květinami nebo ovocem...

..nebo chlapce s nevinnou tváří jako obraz Giovanni Battista...

..dojemně působící obraz Odpočinek během útěku do Egypta..

Zkrátka rozpolcená osobnost jakou byl on sám. Neměl vůbec pěkný charakter, naopak, byl opilec a rváč, nosil sebou dýky a nože, vyhledával sváry.

V květnu 1606 v Římě zabil ve rvačce svého protivníka a byl odsouzen k smrti. Podařilo se mu utéct a uprchnul na jih Itálie, odtud až na Maltu.

V říjnu 1609 se vrátil do Neapole kde byl v další rvačce těžce zraněn a následkům zranění nakonec podlehl 18. července 1610 osamělý, pouze 39 letý, pár dní předtím než mu byla udělena milost.

I když jeho život byl krátký, jeho velkolepá tvorba měla veliký vliv na pozdější barokní styl.

Portrét malíře Caravaggio

Následující obraz - Medúza - sice na výstavě nebyl, ale viděli jsme jej ve Florencii, v Gallerii Uffizzi. Pro mě je to obraz který velmi přesně vystihuje malířovu neklidnou, problematickou povahu a vnitřní neklid.

A po bohatém kulturním zážitku zbyl ještě čas na prohídku vyzdobeného obchodu "La Rinascente" do kterého se vchází z podloubí Gallerie Vittoria Emanuele.

La Rinascente je sídlem nejznámějších italských firem, prodavači v elegantním oblečení, vše vkusné, zářící, pohádkové...včetně cen. Pokoukali jsme, pochválili, nechali se mírně ovonět posledním parfémem od firmy Chanel a sestoupili zas na zem. Hezké na tom všem bylo, že i když je to vlastně obrovský a luxusní butik, smí tam vstoupit každý (pokud nejste podezřelí bdělé ochrance) aniž byste se cítili povinni cokoliv koupit jak tomu bývá v menšíćh obchodech.

Stihli jsme i návštěvu blízkého Castello Sforzesco, před kterým je umístěna nádherná fontána a krátkou procházku v jeho zahradě.

..a pak už byl čas na návrat domů. Cestou k nádraží jsme ještě viděli zajímavou tramvaj - v Miláně jezdí zrestaurované staré tramvaje, i když patřičně upravené a ozdobené reklamami, na které obyvatelé města nedají dopustit...

...a na rozloučenou ve druhém nádražním vchodu ještě jeden krásně ozdobený vánoční strom (pokud se vám zdá,že mám slabost pro vánoční stromky, máte pravdu!). Na minutu přesný vlak, dokonce i ten náš "normální" z Florencie k nám (vzácný to zjev!) jen umocnil zážitek z opravdu povedeného dne