Řím - Bazilika San Pietro in Vincoli

Cestovat nyní můžeme jen virtuálně a Google Foto mi právě v těchto dnech připomněl, kde jsem byla vloni - koncem března jsme navštívili Řím, konkrétně baziliku San Pietro in Vincoli. Chystali jsme se tam už několikrát, ale mlhavé indikace "je to někde blízko Kolossea" nás zmátli a pořád se ne a ne trefit. Čekala jsem když ne dobře viditelný kostel u nejvíce navštěvované italské památky , tak alespoň postavený v jeho stínu, ale kdepak.

Při podrobnějším zkoumání se cesta smrskla na rušnou ulici mezi nádražím Termini a Kolosseem, kudy jsme šli nejméně desetkrát. Dokonce jsme objevili i ukazatel, jenže jak jsem zjistila později, ukazoval jiným směrem (!).

Nakonec nás napadlo vyjít NAD hlavní ulici a konečně jsme přišli úzkou uličkou k zadní straně kostela. Pokud chcete mít úchvatnější zážitek, pokračujte o kousek dál po ulici, vyšlápněte si hezkých pár schodů a rozprostře se před vámi náměstí Svatého Petra in Vincoli a průčelí kostela.

A teď vám odhalím čím je tento titulární kostel tak zajímavý. "Vincoli" znamená v italštině svazky, pouta, řetězy v přeneseném smyslu - odtud název San Pietro in Vincoli.

Podle svědectví apoštolů obdržela císařovna Elia Eudocia během své návštěvy v Palestině v roce 442 darem od patriarchy Giovenale (Juvenal) řetězy, s nimiž byl svatý Petr uvězněn v Jeruzalémě a pověřila svou dceru Licinii, aby je odvezla do Říma. Církev již uchovávala řetězy kterými byl svatý Petr spoután v římské věznici Mamertino. Legenda praví, že když papež Leone I. (Lev I.) k sobě přiblížil oba řetězy, tyto se spojili do nerozlučného svazku a to bylo vzato jako božské znamení a na památku tohoto zázraku byla postavena bazilika, ve které jsou dodnes uloženy.

V následujících letech a stoletích prošla bazilika mnoha obnovami, nejdůležitější byly provedeny za vlády císaře Adriana v roce 780, papeže Sista IV v roce 1471 a papeže Juliusa II (Giulio II) v roce 1503.

Právě poslední z jmenovaných má zásluhu na veledíle kterým přispěl k světové proslulosti kostela, když pověřil známého sochaře Michelangela Buonarotti zhotovením své hrobky. Práce na ní byla započata v roce 1505 a několikrát přerušena, dokončena až v roce 1545, dokonce 32 let po smrti papeže. Původní projekt byl impozantní. Jednalo se v podstatě o mauzoleum, kde mělo být umístěno přes 40 soch a předpokládalo se i rozšíření baziliky. Nakonec, po šesté úpravě, zůstalo soch jen sedm, mezi které patří mistrovské dílo Michelangela - Mosé (Mojžíš).

Socha je považována za jedno z nejvýznamnějších děl renesančního sochařství.

Je vysoká 2 metry a 35 cm a zaujímá centrální pozici. Její výroba přinesla slavnému sochaři nemálo trápení,byl povolán papežem do Říma z Florencie kde již dosáhl slávy a to ho vystavilo závisti, kritikám a zlým jazykům ostatních umělců té doby. On sám nebyl s konečným výsledkem spokojený. Původně byla socha posazena tak, že hleděla přímo před sebe.Po 25 letech se jí rozhodl upravit jak jí vidíme dnes, s hlavou otočenou směrem ke vchodu, aby odvrátil pohled od řetězů Svatého Petra, zdá se z náboženských důvodů.

Aby toho dosáhl a socha si uchovala přirozenost pohybu, musel snížit podstavec na kterém Mosé seděl o 7 cm, zmenšit levé koleno a nohu přemístit trochu dozadu, vousy otočil doprava, protože pro levou stranu chyběl mramor, na úpravu nosu vytesal kousek mramoru z levé tváře.

Růžky na hlavě Mosého byly vytesány omylem - Michelangelo špatně přeložil popis napsaný v hebrejštině, kde se mluvilo o slunečních paprscích :-)

Legenda praví, že po konečné úpravě byl sám Michelangelo natolik překvapený jak realisticky jeho socha vypadá, že jí udeřil kladívkem do kolena a vykřikl : "Proč nemluvíš?"

O majestátním vousu Mosého se říkalo, že "víc než dílem dláta, zdá se být dílem štětce".

Sarkofág papeže Juliuse II je umístěný přímo nad hlavou slavné sochy, ale ostatky papeže se nacházejí v Vatikánu v Bazilice Svatého Petra.

Byl jedním z nejvýznamějších papežů renesančního období a zakladatelem Vatikánských museí.

Mám v rezervě ještě dost fotografií z našich cest za poznáváním věčného města a prozatím dost času ,takže...

ARRIVEDERCI, ROMA!