Spíš než hrneček je to pěkný hrnec...a spíš než hrnec,forma na bábovku, které se v Itálii říká "ciambella" (čti čambela) a je to taková nižší příbuzná s hladkou pletí oproti té české, vysoké a "hrbolaté".
Nic zvláštního,řeknete si, takových forem dneska je...
Kdepak,tahle je úplně něco jiného. Nedává se totiž do trouby, ale peče se na plynovém hořáku! Ano, na úplně obyčejném hořáku a výsledek je naprosto stejný, naopak, řekla bych o dost lepší,těsto jemnější a nadýchané. Další kuriozita je ta,že tento "zázrak" není posledním vynálezem kuchařských hvězd které už nevědí čím by vás šokovaly,ale je známý již od samého začátku 20.století kdy ne všechny domácnosti byly vybavené troubou na pečení.
Dalším důvodem byl i fakt, že i když troubu měly, zapínat jí v létě rovnalo se dušení ve vlastní šťávě.
V posledních letech pak k obnovení jeho obliby přispěla i stále dražší elektřina a také návrat k domácí kuchyni.
Neboť,řekněme si upřímně, exotika a novinky mají své kouzlo jednou za čas, ale nejhezčí vzpomínky a emoce u nás vyvolávají maminčiny knedlíky nebo babiččiny buchty.
"Fornetto" v přesném překladu znamená "malá trouba", proč zrovna Versilia se mi nepodařilo zjistit, je to jméno toskánského pobřeží. Buď se hodně používal právě tam, i když původem je z regionu Piemonte (hlavní město Turín) adoptovaný v Lombardii (hlavní město Milán) odkud se pak rozšířil po Itálii, nebo je to jméno výrobce, i když jako originál je uváděn "fornetto Pardini".
Ať tak nebo tak, opět se těší velké oblibě. Kromě již zmíněné italské bábovky "ciambella" se v něm dá připravit spousta pokrmů které se obvykle musí péct v troubě - buchty,chleba, pečivo, plněná zelenina jako např.rajčata nebo papriky, kuřecí stehýnka s brambory, samotné brambory nebo jiná pečená zelenina, slané plněné věnce apod.
Místo klasické bábovky lze upéct i piškotové nebo podobné těsto které se pak rozřízne a naplní krémy nebo zavařeninou. Četla jsem spousty receptů,kuriózní je třeba Sachr dort, pokud vám nevadí že má uprostřed díru :-)) Také jsem viděla piškot s krémem dejme tomu z mascarpone a v díře čerstvé lesní nebo jiné ovoce...
Jinak je postup i použitá těsta naprosto stejný jako při pečení v troubě, ani doba se příliš neodchyluje, zhruba hodinu a něco u bábovek, propečení se vyzkouší klasicky špejlí která se vsune jedním z otvorů v poklici.
Prvních asi 40 minut se nesmí otvírat, aby těsto nekleslo, peče se pár minut na středním plameni,pak se sníží na úplné minimum (skoro jako by se měl vypnout) a můžete se klidně zabývat něčím jiným.
Není potřeba předehřívat jako troubu ani jídla nijak zvlášť hlídat kromě prvních pokusů, ale to platí asi u každého pokrmu i způsobu vaření.
Tomuto zvláštnímu hrnci se také říká "fornetto di campagna" - venkovská trouba, protože se používal i na venkově kde se vařilo na kamnech, fornetto se dal hezky na okraj kde byla méně roztopená.
Skládá se ze tří částí - malá "poklička" na rozvod tepla, vyšší forma a poklice s otvory.
Ta malá se položí na hořák špičkou nahoru, do formy se naleje těsto a dobře uzavře velkou poklicí,pak se postaví na plyn a už se jen čeká...
Nemyslím že je k dostání v českých obchodech, ale kdybyste někdy jeli do Itálie podívejte se po něm, vřele doporučuji. Je k dostání i přes internet nebo v obchodních řetězcích typu Maury's či na některém z italských typických městských trhů, cena kolem 12 euro jako ten můj, který má průměr 24 cm. Musí se dobře vymazat máslem nebo sádlem a vysypat moukou nebo strouhankou. Po upečení se nechá téměř úplně vychladnout a pak se vyklopí na drátěnou mřížku. Je měkčí a vydrží měkký déle než klasický moučník z trouby.
I když jak jsem se zmínila můžete použít jakékoliv těsto, přece jen přikládám recept posledního výtvoru - pomerančové bábovky. Trochu jsem jí vylepšila zavařeninou a třeba někomu přijde vhod i v létě :-))
******************************************************************************************************************************************
INGREDIENCE:
2 vejce
1 kelímek jogurtu (zde 125 gr) nebo stejné množství rikoty
1 a půl kelímku cukru
3 kelímky polohrubé mouky
špetka soli
1 prášek do pečiva s vanilkou
2 větší nejlépe bio pomeranče nebo 2 dl pomerančového džusu
1 kelímek rostlinného oleje
2 lžíce pomerančové zavařeniny
hrstka čokoládových pecek (podle chuti, nemusí být)
******************************************************************************************************************************************
Jogurt vlijeme do hrnku, kelímek dobře umyjeme a usušíme, bude nám sloužit jako odměrka. Připravíme si všechny potřeby - odměříme mouku, prosijeme do ní prášek do pečiva a přidáme špetku soli, promícháme.
Z jednoho dobře omytého pomeranče nastrouháme na jemno kůru, pak z obou vymačkáme šťávu. Pokud je nemáte,dejte pomerančový džus - asi 2 dl. Zavařeninu jsem použila kvalitní bio pomerančovou, typu "arance amare" ve které byla i rozemletá kůra, těstu dodala výraznější chuť. Odměříme si i cukr a olej.
Můžeme začít: do mísy rozbijeme vejce a postupně přidáváme cukr za stálého šlehání elektrickým ručním šlehačem nebo metlou až směs zesvětlá. Pak po částech dáváme jogurt nebo rikotu, zavařeninu, strouhanou kůru a prošleháme aby se vše dobře rozptýlilo.Dále pracuji jen s vařečkou - povrch posypu moukou s práškem, zamíchám, rozředím trochou šťávy, po částech přidávám olej, pak opět mouku,šťávu atd. až získáme těsto střední hustoty. Pokud budete dávat i čokoládové pecky, promíchejte je se lžící polohrubé mouky, neklesnou tak na dno těsta, ale budou rovnoměrně rozptýlené. Těsto pak vlijte do vymazané a moukou vysypané formy a vložte do středně vyhřáté trouby a nechte péct asi 40 minut při 170°. Doba i teplota jsou jako vždy relativní, záleží na troubě.
V případě že vlastníte fornetto Versilia platí výše uvedené rady :-)) Prochladlý moučník vyklopte na mřížku a po úplném vychladnutí pocukrujte moučkovým cukrem. BUON APPETITO!
